Deníky o sporu prezidenta s nejvyšší soudkyní a reformě zdravotnictví
Ústavní soud rozhodl, že exministr Jaroslav Bureš musí opustit Nejvyšší soud. Jádrem sporu prezidenta a předsedkyně Nejvyššího soudu Ivy Brožové byl způsob, jakým se prezident snažil dostat Bureše do vedení Nejvyššího soudu. Jak informují Lidové noviny, prezident sice má právo jmenovat místopředsedu Nejvyššího soudu, může ale vybírat pouze z řad tamních právoplatných soudců. A Bureš se mezi ně dostal bez souhlasu předsedkyně tohoto soudu Ivy Brožové, tudíž protizákonně.
Soudci se díky kauze Klaus versus Brožová stanou méně závislými na politicích než dosud, píší Hospodářské noviny a zároveň připomínají, že je to už potřetí, co dal Ústavní soud Brožové ve sporu s Klausem za pravdu. Nejdůležitější verdikt přitom padl loni v létě. Tehdy se Klaus pokusil Brožovou odvolat. Soudci ovšem rozhodli, že to udělat nesmí. Prezident podle nich vůbec nemá právo šéfy soudů odvolávat.
České nemocnice slibují pacientům lepší jídlo, hezčí pokoje, lepší postele a třeba i nové navigační tabule. Podle Hospodářských novin chtějí zdravotnická zařízení investovat peníze ze zdravotnických poplatků do zlepšení komfortu pacientů. Jak ale podotýkají Hospodářské noviny, lepší chování lékařů a sester k pacientům nejspíš nemocniční poplatky nezajistí.
Další změny vyplývající z reformy zdravotnictví si všímá Mladá fronta Dnes. Mnoho léků, které lidé berou pravidelně, přestane být na lékařský předpis. Pacienti si je budou moci koupit, aniž by museli pro recept k lékaři. Jenže pak za tyto léky budou platit plnou cenu.
Bez lékařského přepisu se začnou prodávat léky proti alergiím, některé druhy antikoncepce, léky proti vysokému krevnímu tlaku, proti vysoké hladině cholesterolu v krvi i proti bolesti, vypočítává Mladá fronta Dnes. Ministerstvo zdravotnictví chce dosáhnout toho, aby lidé nechodili zbytečně k lékaři jen pro kus papíru a neplatili za každou návštěvu poplatek.
Česko bude mít nového velvyslance při Evropské unii. Od ledna příštího roku vystřídá ve funkci Jana Kohouta Milena Vicenová, píší Lidové noviny. V loňském roce byla nestranička Vicenová ministryní zemědělství v první vládě Mirka Topolánka, která ale nezískala důvěru. V současnosti působí Vicenová na ministerstvu pro místní rozvoj, kde připravuje plán dotací z Evropské unie, takzvaný Národní strategický referenční rámec, dodávají Lidové noviny.
Údaje o tom, co kdo zdědil po svých příbuzných, jsou veřejně přístupné v katastru nemovitostí, píše deník Právo. Samozřejmě pouze v případě, že je součástí dědictví nemovitost. Když člověk zdědí dům, soudy pošlou své pravomocné usnesení vydané v dědickém řízení katastrálnímu úřadu, aby zapsal vlastnické právo v dědicův prospěch, vysvětluje.
Zápis soudu obsahuje informace o jednotlivých položkách dědictví včetně zděděných dluhů. Do dokumentu může přitom podle zákona nahlédnout každý zájemce, který o to požádá, píše Právo.
V parlamentu se tento týden objevily kompromitující dokumenty, které obviňují místopředsedu Sněmovny Jana Kasala a dalších šest lidí ze spolupráce se sovětskou rozvědkou GRU, informuje Mladá fronta Dnes. Listiny mají hlavičku Federální bezpečnostní a informační služby a datum 8. října 1992. Experti tajné služby BIS je označují za velmi zdařilý padělek.
Pravost dokumentů a to, co by jejich zfalšováním mohl někdo sledovat, začne nyní prošetřovat parlamentní komise pro kontrolu BIS. "Působí autenticky," řekl Mladé frontě Dnes o listinách předseda komise Jeroným Tejc a dodal, že se zdráhá říci, jestli jsou falešné, či pravé. Sám se nejvíce obává toho, že někdo z pracovníků BIS vyráběl už počátkem devadesátých let kompromitující materiály na objednávku, aby poškodil vybrané politiky.
