Deníky o stávce učitelů a plánovaném únosu Edvarda Beneše
Hospodářské noviny se věnují chystané stávce učitelů, kterou odboráři naplánovali na úterý. Půjde o největší protest učitelů v novodobé historii. Kvůli sporu o peníze na platy totiž zavře nejen většina základních a středních škol, ale vůbec poprvé také mateřské školy, jídelny a družiny.
Vláda souhlasila s tím, aby školy dostaly o miliardu navíc, ale odboráři chtějí alespoň tři miliardy. Dále požadují větší pravomoci pro ředitele. Ti by směli například mladého učitele zařadit do vyšší platové třídy.
Expertka lidovců - poslankyně Michaela Šojdrová - v neděli obvinila zelené a bývalou ministryni Danu Kuchtovou, že nedokázali při sestavování rozpočtu na příští rok vyjednat učitelům víc peněz na platy, přestože tvrdili, že školství je pro stranu prioritní.
Na druhou stranu, byl to také lidovecký ministr financí Miroslav Kalousek, kdo se postavil proti zvýšení rozpočtu, byť "pouze" o miliardu, o niž nakonec učitelům přilepšili poslanci při projednávání rozpočtu, připomínají Hospodářské noviny.
Lidové noviny píší o tom, že francouzská vojenská rozvědka a někteří čeští exulanti připravovali po komunistickém převratu v únoru 1948 únos tehdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše do zahraničí, kde by ho postavili do čela třetího, protikomunistického odboje. Deníku to řekl právník a bývalý partyzán Radomír Luža, který plán Benešova útěku Francouzům navrhl.
Kontakt na Beneše měli Francouzi přes exprezidentova politického referenta Jana Jínu. Potřebovali ovšem přímé spojení a detailní informace o Benešovi. V červenci proto vyslali Lužu s falešným francouzským pasem do Československa. "Měl jsem zajistit spojení na Beneše, aby to letadlo správně poslali. Pak jsem se měl vrátit přes hranice a všechny informace předat Francouzům," vzpomíná Luža v rozhovoru pro Lidové noviny.
Z celé akce ovšem nakonec sešlo. V Praze totiž Luža převzal zprávu od Jíny, že Beneš je nemocný a riskantní útěk nepřipadá v úvahu. Luža se pak po několika týdnech vrátil na Západ a Beneš 3. září 1948 v Sezimově Ústí zemřel. Historik Petr Koura v Lidových novinách dodává, že podobným způsobem utekl národněsocialistický poslanec a ministr zahraničního obchodu Hubert Ripka, takže šance na úspěch byla. Na druhou stranu připomíná, že StB Beneše pečlivě střežila.
Mladá fronta Dnes se vrací k sobotní havárii rychlovlaku pendolino, který vykolejil nedaleko pražských Dolních Počernic. Pod vlakem, který krátce předtím jel stokilometrovou rychlostí, se zlomila kolej. Mimo trať vyjely téměř všechny vagony, ve kterých jelo 150 lidí. Na to, jak mohlo k nehodě dojít, existuje zatím několik teorií.
První verzí, ke které se přiklánějí České dráhy, je sabotáž. Inspektoři a policisté našli opracovaný řez a vedle kolejnice byl i velký kráter. Policie zjišťuje, zda u koleje nevybuchla připravená nálož. Ke druhé verzi - vadné kolejnici - se kloní Drážní inspekce.
Podle Jana Kučery z inspekce mohla kolejnice prasknout i sama kvůli stáří, stavu materiálu nebo změně teplot. Nehoda se totiž stala na posledním úseku z celé trati, který ještě čeká na rekonstrukci, připomíná Mladá fronta Dnes.
Verze třetí: Chyba byla i v podvozku pendolina. Toto podezření se objevilo na internetových stránkách železničních fanoušků, které citují nejmenovaného drážního experta. Podle toho se pendolinu při prudkém brzdění zablokují kola, vybrousí se na nich plošky. Ty rozvibrují točící se kolo a vibrace se mohou přenést na kolejnici, která může prasknout. Která verze je správná, bude jasné až za několik týdnů, dodává Mladá fronta Dnes.
Deník Právo upozorňuje, že policie v evropských zemích má právo žádat při běžné kontrole po řidiči vozidla plnou moc k jeho užívání, pokud není jeho vlastníkem. Vyplývá to z Úmluvy o mezinárodním silničním provozu uzavřené ve Vídni v roce 1968 a týká se to jak aut služebních, tak vypůjčených.
Plnou moc dosud policisté v Evropě po řidičích vyžadovali jen výjimečně, ale Polsko v říjnu vyhlásilo, že ji bude u cizinců kontrolovat. Pokud ji řidič nebude mít, hrozí mu sankce a auto bude třeba muset i odstavit, varuje deník Právo a zároveň připomíná, že české řidiče policisté o plnou moc v minulosti požádali i v Itálii a Portugalsku.
