Denně až 120 pacientů a polní podmínky. Brněnští medici jezdí ošetřovat uprchlíky v Řecku
Z Řecka se vrátila první čtyřčlenná skupina mediků z brněnské Masarykovy univerzity, kteří týden pomáhali v uprchlickém táboře v Aténách v polní nemocnici. „Byla to zkušenost výjimečná, obzvláštně pro mediky, kteří ještě nejsou lékaři,“ popsala Českému rozhlasu studentka pátého ročníku všeobecného lékařství Martina Žižlavská. V rámci projektu, na němž Masarykova univerzita spolupracuje s Diecézní charitou Brno, by takto měli z České republiky na jih Evropy postupně mířit i další medici.
„Viděli jsme tam pneumonie u dětí, horečky, chřipky a podobně. Byla tam epidemie neštovic, chodili s různými dermatologickými problémy,“ vylíčila Martina Žižlavská.
Medici byli v části tábora, který je vyhrazený pro Afghánce. Běženců tam žila asi tisícovka. Čtveřice brněnských studentů denně ošetřila zhruba 120 pacientů. V improvizovaných ordinacích strávili medici pět hodin denně – střídali se s řeckými kolegy.
Příspěvek o českých medicích, kteří pomáhají v uprchlickém táboře v Řecku, natočela redaktorka Marie Veselá
„Jeden tam byl vlastně nastálo a jinak se tam střídali různí lékaři. Byli vesměs opravdu velmi ochotní,“ popsala.
Při ošetřování se ovšem musela skupina vypořádat s omezenými podmínkami. „Ani řecké zdravotnictví jako takové nefunguje ideálně, protože Řecko je už dlouhodobě v krizi, tak ty možnosti, které měli, byly poměrně omezené. Měli jsme strašně malou šanci někoho z té polní nemocnice dostat třeba k nějakému odborníkovi, kterého by potřebovali,“ uvedla studentka.
Problém byl i s jinak běžnými vyšetřovacími metodami, ty podle Martiny Žižlavské nebyly dostupné. „Žádný odběr krve, žádné CRP, žádné vyšetření k dispozici. To znamená, že jsme se museli řídit úplně jinými postupy, než je běžné,“ dodala.
Dalším problém bylo vůbec získat od pacienta základní informace – v táboře se mluvilo jazykem farsí. „Překladatel, co tam byl, to byl nejdůležitější člověk. Když jich tam bylo málo, tak nastal chaos a bylo velmi těžké si s těmi lidmi vůbec nějak poradit,“ řekla.
K zdravotnickým pracovníkům však podle ní měli obyvatelé tábora naprostou pokoru. „Vůbec tam nedocházelo k žádným potížím, naopak třeba ve srovnání s českými pacienty byli velmi trpěliví. Bylo vidět, že jsou zvyklí strpět ledasco,“ přiblížila.
Problém prý necítila ani jako žena, která bývá v muslimském světě oproti mužům často „upozaděná“. „I ke mně jako k ženě se chovali vlastně stejně jako k mužům, podali nám někteří ruku a podobně,“ popsala studentka.
Na jih Evropy by do září měla dorazit skupina dalších dvaceti studentů. Budou pomáhat buď v uprchlických táborech, nebo v detenčních centrech.
Na projektu spolupracují Masarykova univerzita a Diecézní charita Brno. Ta s každou skupinou zároveň posílá i humanitární pomoc. „Doručujeme už pravidelně zásilky humanitární pomoci. Tento krát to bude už třetí kamion,“ uvedla Diana Kosinová z brněnské charity.
Charita má podle ní na jižní Moravě už dlouholeté zkušenosti s cizinci či uprchlíky, které využívá i při současné migrační vlně.
„Jižní Morava byla takovou bránou pro uprchlíky v České republice, takže jsem začínali pomáhat na břeclavském nádraží, nicméně postupem času jsme zjistili, že smysluplnější bude pomáhat na balkánské cestě, takže jsme začínali v Maďarsku, postupně v Chorvatsku, Srbsku v Makedonii a teď, když se hranice zavřely, tak je to v Řecku, kde zůstává asi 100 tisíc lidí,“ doplnila Kosinová.
Od začátku roku brněnská charita do Řecka přivezla už 17 tun materiální pomoci.
