Depresí trpí až 700 tisíc Čechů, říká psychiatr. K lékaři jde pouze zlomek

Před několika dny zveřejnil na twitteru muž jménem Craig fotku lavičky. Přidal k ní osobní příběh, ve kterém popisuje, jak chtěl před osmi lety na tomto místě spáchat sebevraždu, ale teď je tu se svým malým synem a je mu dobře. V minulosti trpěl depresí, skončil dokonce bez peněz na ulici. Jeho příspěvek vyvolal obrovskou vlnu reakcí. Část uživatelů mu píše podporující zprávy a další se ho ptají, jak se s depresí vyrovnal.

Londýn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stres a deprese (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Samotný Craig, který o depresích, chudobě a boji s nimi napsal knihu Veverka, která snila o šílenství, jim radí, aby o svých stavech především mluvili, nejhorší je podle něj mlčení. Uvedl také, že původně o lavičce vůbec nechtěl mluvit. Debata, kterou vyvolal, je podle něj ale léčivou silou pro ostatní, které deprese trápí.

Modřiny, deprese, stavy úzkosti. Jak poznat týrané dítě? Většina případů se nikdy neodhalí

Číst článek

Podle psychiatra Martina Anderse se reálný počet Čechů, kteří trpí depresemi, a těch, kteří vyhledají pomoc, liší. „Z údajů Evropské unie vychází, že v průběhu jednoho roku trpí depresí sedm procent populace. V České republice bychom tak měli mít asi 700 tisíc lidí, kteří trpí depresivní poruchou,” říká.

„Péči ale vyhledá podstatně nižší procento. Tady jsou odhady několik desítek, maximálně 100 až 200 tisíc lidí,” dodává. 

Projděte se na světle

Jedním z důvodů toho, proč se jen zlomek nemocných obrátí na odborníka, jsou podle lékaře přeplněné ordinace. „Na ošetření se v některých částech Česka čeká až tři měsíce, což je naprosto tristní. Dlouhodobě počítáme s tím, že by se tento stav měl změnit, pracujeme na tom ve struktuře psychiatrické reformy,” podotýká Anders. 

„Druhá věc je, že stále existuje povědomí o tom, že duševní choroba je jakýmsi trestem. Existuje tu něco, čemu se říká stigma. Řada lidí se bojí vyhledat péči odborníka, i mne žádají lidé, abych o sobě neříkal, že jsem psychiatr, ale například neurolog,” popisuje.

Co má dělat člověk, který se cítí být v depresi a na lékařskou pomoc čeká? „Pokud by se vyskytly myšlenky na to, že by bylo lepší život skončit, vyhledal bych okamžitě lékařskou pomoc. Řada psychiatrických zařízení poskytuje ambulantní službu. Všem bych taky doporučil, aby se pokusili alespoň částečně změnit svůj životní rytmus,” odpovídá psychiatr.

Podle lékaře stačí dvacetiminutová fyzická aktivita. „Může to být rychlá chůze po parku, ideálně v dopoledních hodinách, kdy vás světlo zvenku stimuluje. Lidé pobývají hodně uvnitř, tam bývá intenzita světla hodně nízká,” upozorňuje.

Sezonní deprese

Léčba deprese probíhá podle lékaře různě, záleží totiž na její závažnosti. „Lehčí formy je ideální řešit formou psychoterapie, kdy může úpravou životního stylu, stravovacího režimu nebo fyzické aktivity dojít k odeznění příznaků,” popisuje odborník. 

„Právě teď je typické období, kdy se vyskytuje takzvaná sezonní afektivní porucha, což je podzimní deprese, která souvisí se zkrácením dne a expozicí světlu. Existuje celá škála antidepresiv. Dnes už jejich cena není ani tak vysoká, takže jsou léky dostupné obrovskému množství lidí,” uvádí Anders.

Nejvíce jsou antidepresiva předepisována ve Spojených státech a na Islandu. „Pak je tu řada biologických metod. Nabízíme stimulační metody, které spočívají v elektrické stimulaci mozku. Nemyslím tím elektrošoky, ale také nízkoproudou, stejnosměrnou nebo magnetickou repetitivní stimulaci, které jsou také velmi účinné,” vyjmenovává člen České psychiatrické společnosti. 

Ztráta kontaktu

Jaký vliv mají na riziko vzniku deprese sociální sítě, fenomén současné doby? „Nedávno byla v Británii publikována zajímavá práce, která ukazuje, že kontakt člověka se sociální sítí může přerůst až v závislost. Lidé, kteří denně používají sociální sítě více než dvě hodiny, což jsou především mladí lidé, jsou často spojovaní se zvýšenou sebevražednou aktivitou, přítomností deprese a úzkosti,” odpovídá Anders. 

„Fenomén sociálních sítí musíme vnímat jako pozitivní záležitost, ale také si být vědomi těch rizik, kterými může být například ztráta kontaktu s osobami okolo,” dodává lékař.

Jan Burda Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme