Desítky vietnamských dětí mají v posledních letech svoje české chůvy

Každý den vyzvedne ze školky chůva Alena malou Lucku, o kterou se od narození stará. Když jdou spolu domů, na ulici v severočeském Mostě se za nimi kdekdo ohlédne. Vedle starší dámy totiž poskakuje čtyřletá vietnamská dívenka. Její rodiče celý den pracují v obchodě, a proto dceři zaplatili náhradní českou babičku. Právě české chůvy jsou v posledních letech ve vietnamských rodinách stále žádanějšími pečovatelkami.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Večerka, potraviny (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Chůva Alena stahuje malé Lucce jednu botu za druhou. Vietnamská holčička drží pastelky a ukazuje na omalovánky. Cestou k autu Aleně vypráví, co ve školce zažila.

Doma už obě vítá malý bratříček Tonda, který se batolí v obývacím pokoji. Dohlíží na něj Alenina matka.

„Ráno vstáváme okolo půl sedmé, okolo sedmé jsme u nich, oblékneme a umyjeme Lucinku, jdeme do školky. Pak jdeme pro Toníčka, nakrmíme ho, dáme mu snídani,“ říká Alena.

Přehrát

00:00 / 00:00

U české chůvy, která se stará o vietnamské děti, natáčela Petra Benešová

Vietnamské děti stráví u české rodiny celý den, večer je chůva odveze zpět do Mostu. Někdy u ní Lucka s Tondou také přespí. Vietnamští rodiče, kteří ve dne i v noci pracují v obchodě na česko-německých hranicích, je tady nechávají i na víkendy.

„Oni chodí k nám, na Vánoce jsou u nás, na Silvestra jdeme my k nim.“ Alena bere děti jako svoje vnoučata. Učí se s nimi a vychovává je.

Podle Dany Haranzové z Klubu Hanoi jsou české chůvy už běžnou součástí vietnamských rodin:

„Vietnamci si pořizují české chůvy proto, že potřebují, aby jejich vietnamské děti získaly české návyky, aby se naučily jíst i české jídlo, protože na to nejsou zvyklé.“

Někdo za peníze, někdo z lásky

České babičky jsou vyhledávané hlavně v pohraničí, kam vietnamské rodiny míří za obchodem. Klub Hanoi odhaduje, že jde o desítky rodin, které už mají české chůvy. Většinou si je vybírají na doporučení svých známých.

„Zjišťují, jak se ta paní chová, jak je hodná, jestli vaří, protože to je pro ně důležité. Vietnamští rodiče jsou zvyklí svá dítka překrmovat. Je to zvyk ještě z války, kdy byl nedostatek,“ pokračuje Haranzová.

Děti mluví s chůvami česky. Když se pak vrátí do rodiny, buď plynně přejdou do vietnamštiny, nebo v českém jazyce používají vietnamská slovíčka.

Chůva dostane měsíčně za hlídání deset až dvacet tisíc korun. Pro některé z nich je to slušný přivýdělek, říká Luboš Haranza z Mostu, který se dlouhodobě pohybuje ve vietnamské komunitě:

„Už jsem potkal lidi, kteří to dělají záměrně, že si berou hypotéku a počítají s tím, že budou hlídat děti. Ale když to jsou starší lidé, ti to dělají opravdu z lásky.“

„To už je naše rodina,“ dodává usměvavá chůva Alena.

Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme