Posty získali podle obžaloby, s níž se Radiožurnál seznámil, údajně právě za to, že ve sněmovně v roce 2012 složili své poslanecké mandáty a umožnili tak přežít koaliční vládě vedené premiérem Petrem Nečasem z ODS.

„Podstata ani není o tom, na kolik to bylo lukrativní. Pro nás je podstata to, že to měli slíbené,“ řekl Radiožurnálu dozorující státní zástupce Rostislav Bajger. „Slíbily jim to ty osoby, o kterých my tvrdíme, že je uplácely. A slíbily jim to dopředu, předtím, než prohlásili, že rezignují na své funkce poslanců,“ dodal Bajger.

Uplácet měli podle obžaloby Petr Nečas, jeho tehdejší sekretářka, nyní manželka Jana Nečasová (dříve Nagyová) a exnáměstek ministra zemědělství Roman Boček. Původně byli z přijímání úplatků obviněni i tři exposlanci, kromě Ivana Fuksy a Marka Šnajdra ještě Petr Tluchoř, který za ně vyjednával. Nejvyšší soud ale v roce 2013 rozhodl, že díky imunitě nemohou být stíháni. Všichni tři také pak dostali od státu omluvu a odškodnění za nezákonné stíhání v celkové výši 1,9 milionu korun.

V obžalobě tedy nakonec zůstalo jen uplácení ze strany Nečasových a Bočka. Poslanci jsou v roli svědků. Všichni nicméně jakoukoliv vinu odmítají. Podle Nečase, jak stojí v obžalobě, je obvinění z uplácení vykonstruované. Podle exposlanců šlo o běžná politická jednání. O místech ve státních firmách se prý jednalo až poté, co se svobodně rozhodli položit svůj mandát a nenechali tak vládu Nečase padnout. ODS se jim pak odměnila místy za jejich práci pro stranu.

Takové vysvětlení ale žalobce nepřijal. „Tvrdíme, že se vedlo dvojkolejné jednání. Jedno bylo politické ve sněmovně a proti tomu nic nenamítáme. Pak tady ale bylo evidentně druhé jednání, kde figurovaly obviněné osoby. Ty nabízely úplatek. Směřovalo to k tomu - udělejte něco, aby se nehlasovalo proti daňovému balíčku a vládě, a my vám za to slíbíme, že se o vás postaráme. Zařídíme vám nějaká místa,“ vysvětluje Bajger.

Pizza a vánoční ozdoby

Například Petr Tluchoř měl údajně původně zájem o místo v dozorčí radě Českých drah, později si měl určit místo sebe svého člověka, úředníka ministerstva financí. Ten byl pak skutečně nakonec jmenován (žádnou odměnu za svoji funkci ale jako úředník nezískal). Ovlivňování volby členů dozorčí rady Českých drah podle obžaloby mají dokumentovat například dvě SMS zprávy mezi tehdejším premiérem Nečasem a Janou Nečasovou. Dále pak řada telefonátů a textovek mezi Nečasovou, Romanem Bočkem, Petrem Tluchořem, ale i šéfem Českých drah Petrem Žaludou. V jedné ze esemesek premiérovi Nečasová například psala, že mu dorazí od Tluchoře životopis jím určeného kandidáta na dráhy: „CV pošle Tluchy, chlápek místo něj do DR zelez. pak vše vysvětlím.“

Obžaloba jako důležitý důkaz uvádí také konverzaci krátce před a poté, co poslanci veřejně oznámili svůj odchod ze sněmovny, což se stalo 7. listopadu 2012. Jejich rozhodnutí 6. listopadu vysílala Česká televize. A policie zmonitorovala SMS Romana Bočka manželce. „V rámci komunikace, který televizní program sledovat, sděluje, že je to výsledek jeho práce,“ stojí v obžalobě.

'Chtěl jsem se pochlubit'

Boček v SMS zprávě ale nevidí nic závadného. „Pokud je v obžalobě uvedena moje SMS manželce, že složení mandátů je moje práce, tak je přece pochopitelné, že i já jsem se chtěl pochlubit, když jsem byl jedním ze dvou lidí, kteří byli schopni zahájit diskusi mezi rebelujícími poslanci a Petrem Nečasem. To, že jsem vyjednával, ale neznamená, že jsem vyjednával nějakou výměnu mandátů za výhody,“ uvedl.

Telefonovat si měl tehdy Boček také se šéfem Českých drah Petrem Žaludou, který se ho ptal, jestli platí všechno, co si říkali. Na to měl od Bočka dostat odpověď: „Všechno platí. Jdeme do toho.“ Podle obžaloby to bylo zjevně v souvislosti se vzdáním se mandátu poslanci.

Jako důkazy obžaloba uvádí i další telefonáty, a to když ve stejný den ráno domlouvala Jana Nečasová a Roman Boček schůzku se šéfem Českých drah a šéfem ČEZu. Původně se jednalo o tom, že by Petr Tluchoř mohl v jedné z těchto firem získat místo. A večer si pak Nečasová s Bočkem domlouvali setkání i s Petrem Tluchořem, na kterém si měli „doladit seznam“ a „dát si na to ruku“. Jana Nečasová pak Bočka večer, zřejmě po schůzce, poněkud kódovanou řečí žádá, aby o tom nikde nemluvil. „..jak jsme spolu šli nakoupit ty vánoční ozdoby, tak prosím neříkejte někomu, kde jsme je nakoupili, ať nás někdo nekopíruje,“ říká Bočkovi.

Druhý den, ráno, tedy 7. listopadu, se pak Jana Nečasová Bočka ptá: „..A tu pizzu včera jak jste vezl od nás, tak byla v pořádku…“ a Boček odpovídá: „Ano, všechno jsem zařídil.“ Ve stejný den pak tři exposlanci položili ve sněmovně mandáty.

V obžalobě jsou také další útržky hovorů a zprávy posílané mezi vyjednavači a vůdcem rebelů Tluchořem, kde se o konkrétních místech pro rebely mluví. Boček se v jedné z nich ptá Tluchoře, jak to vypadá s Markem, kterého policie identifikuje jako Marka Šnajdra. Tluchoř Bočkovi píše, že „Marek Čepro nebo Mero, předseda DR, všichni happy..“

Boček se ale podle svých slov může k odposlechům uvedeným v obžalobě vyjádřit jen obtížně. „Protože jde pouze o fragmenty desítek rozhovorů, které jsem vedl před čtyřmi roky. Tyto fragmenty v žádném případě nevykreslují reálnou situaci a atmosféru, ve které se jednání okolo vládního návrhu zákona vedla.“

Bočkův advokát Petr Toman pak argumentuje tím, že „text obžaloby není objektivní pravda, ale policejní výběr zlomku z desítek hodin telefonních rozhovorů, kterým chce policie přesvědčit soud, že došlo k trestnému činu.“ „Jiné části stejných telefonních hovorů, které nejsou součástí obžaloby, ale jsou ve spisech, naopak dokazují, že k žádné dohodě nikdy nedošlo,“ uvedl Toman.

Korupce, anebo korektní jednání?

Šnajdr, do té doby považovaný za experta na zdravotnictví, se skutečně v lednu 2013 stal předsedou dozorčí rady Čepra. Podobně zdokumentováno je i jednání týkající se nové funkce v Českém Aeroholdingu. O tom, že by měla vzniknout nová pozice kvůli připravované privatizaci a stavbě nové dráhy, se začalo jednat už na konci srpna. Rozhodlo se o ní ale těsně po složení mandátů rebelů. Pozici pak jako jediný kandidát získal Ivan Fuksa. Jmenoval ho do ní ministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09, který měl na přežití koaliční vlády Petra Nečase také zájem. Obžaloba také odkazuje na některé telefonáty mezi premiérem a Janou Nečasovou či Romanem Bočkem, kde se o potřebě dojednat vše s Kalouskem mluví.

Miroslav Kalousek už dříve odmítl, že by se účastnil nějakých dohod s Nečasem a poslanci. Podle něj si Fuksu do Aeroholdingu vybral sám jako experta, ze stejného důvodu navrhl podle svého vysvětlení i Marka Šnajdra za šéfa dozorčí rady Čepra.

Petr Nečas se k obžalobě nyní nevyjádřil s tím, že se s ní zatím neseznámil. Jakékoliv dohody o složení mandátů odmítl pro Radiožurnál Petr Tluchoř: „Žádnou dohodu o tom, že složíme poslanecké mandáty výměnou za pozice ve státních podnicích, jsme nikdy neudělali. Až v reakci na naše rozhodnutí složit poslanecké mandáty, tedy politicky velmi korektní krok z naší strany, se Petr Nečas a vedení ODS rozhodli zachovat taky korektně a nabídli nám diskusi o našem dalším pracovním uplatnění,“ řekl.

Jana Nečasová podle obžaloby vysvětlila, že pouze zajišťovala komunikaci s poslanci, žádné dohody podle svých slov nevyjednávala ani se nesnažila ovlivnit přijímání zákonů za sliby funkcí.

Obžaloba v jedné z částí dokumentu na podporu svého přesvědčení, že nešlo o běžná politická jednání, ale o korupci, sahá i k judikátům ze zahraničí. Popsány jsou čtyři případy obdobných politických kauz ze Španělska, Itálie, Rakouska a USA. Například v Itálii šlo o případ senátora, který po dohodě se Silviem Berlusconim hlasoval proti návrhům vlády Romana Prodiho, aby ji shodil. Postupně měl získat 3 miliony eur.

Uplácení odmítá i Roman Boček. „Trvám na tom, že jsem žádnou dohodu o výměně poslaneckých mandátů za místa ve státních podnicích nevyjednával a ani jsem neslyšel, že by taková nabídka někdy padla. Podaná obžaloba to podle mne dokazuje, není tam o výměně mandátů za něco, ať již za cokoliv, jediná věta,“ uvedl Boček. Také podle jeho advokáta v obžalobě není jediný důkaz, jediný odposlech, který by zpochybnil výpovědi všech tehdejších obžalovaných poslanců. „Tedy že se v pondělí 5. listopadu rozhodli složit své poslanecké mandáty v reakci na jejich zásadní prohru na kongresu ODS. A až v reakci na to se rozběhla diskuse o jejich budoucím uplatnění,“ argumentuje obhájce Toman.

Na kongresu tehdy kandidoval na šéfa strany Ivan Fuksa, ale nezískal podporu a zvítězil opět Nečas. Rolí Bočka tak podle jeho slov bylo pokusit se přivést k jednacímu stolu obě znesvářené strany v ODS. „Petr Tluchoř a Petr Nečas spolu vůbec nebyli schopní mluvit. Doufal jsem, že se dohodnou na kompromisním znění daňového balíčku a nepadne ani vláda, ani ODS,“ řekl již dříve Boček.

Dary v zapomnění

Součástí obžaloby je jako samostatný bod ještě údajný daňový únik Jany Nečasové. Vzniknout měl kvůli tomu, že v letech 2012 až 2013 přijala luxusní dárky od různých lobbistů, právníků či manažerů a neodvedla z nich darovací daň. Hodnota darů měla podle obžaloby přesáhnout 10 milionů korun, z toho měla být zaplacena daň přes 700 tisíc korun. Podle obžaloby dostávala Nečasová hlavně šperky, kožichy, kabelky a oblečení.

Jediný, kdo darování konkrétních šperků policii však potvrdil, byl podnikatel Daniel Křetínský. Ostatní údajní dárci, jako třeba právník Karel Muzikář, lobbista Vladimír Johanes, návrhářka Beáta Rajská či šéf ČEZu Daniel Beneš, mluvili o darech buď jen obecně, nebo je popřeli či si na ně nevzpomněli anebo odmítli k věci vypovídat. Obžaloba ale dokládá, že má k dispozici faktury, výpovědi prodavače a také odposlechy, kde se mělo o darech či jejich placení mluvit.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít