Děti drogově závislých budou hůře hledat pěstouny, varuje sestra

Od roku 2014 by měly osiřet kojenecké ústavy a dětská centra poskytující péči o děti do pěti let. Chtějí to autoři novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. O kojence by se starali profesionální pěstouni.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kojenecký ústav | Foto: kremilek.eu

Nikdo nepochybuje, že pro zdravé děti s českou národností se pěstounské rodiny najdou. Diskutuje se však o dětech zdravotně postižených nebo o dětech s jinou národností nebo jiné barvy pleti. V ústavech jsou navíc i děti, které samy o sobě problémové nejsou. Problémoví jsou jejich rodiče. Jsou totiž závislí na návykových látkách.

Přehrát

00:00 / 00:00

Děti drogově závislých rodičů možná budou obtížněji hledat pěstouny

Už samotný fakt, že jsou jejich matky závislé, je pro děti velkým hendikepem. Některé matky braly drogy i během těhotenství. Jak rodiče stihli své děti poznamenat ještě před umístěním do ústavu, vysvětluje vedoucí sestra Dětského centra Jihočeského kraje ve Strakonicích Zdeňka Tomášková. O děti se stará osm hodin denně. O jejich budoucnost má oprávněný strach.

„Záleží, jak dlouho děti strávily v rodině. Je otázkou, zda matka brala drogy během těhotenství a pak s dítětem nežila, nebo zda dítě s věčně zfetovanou matkou vyrůstalo. Pokud k nám přijde 12leté dítě přímo z rodiny, kde jsou problémy s drogami, je poznamenáno na celý život, má zcela jiné hodnoty,“ vysvětluje.

„Děti se k nám v současnosti dostávají přibližně desátý den po porodu. Pokud jde o sourozeneckou skupinu – tedy například jednomu z dětí je dvanáct let, ostatní jsou mladší – pak už je situace horší. Dítě v neutěšené situaci vyrůstalo a domnívá se, že je zcela normální,“ doplňuje. „Nikdy si navíc nemůžete být zcela jisti, zda jim rodiče někdy nedali něco na uklidnění a podobně.“

Chování matky ovlivňuje i chování dítěte

Péče o děti, jejichž rodiče jsou závislí, je náročná. Děti jsou roztěkané, živé, často pláčou. „Nevydrží u ničeho. Vážeme je do zavinovaček, to aby měly pocit bezpečí a jistoty, jako mívaly v děloze,“ upozorňuje sestra.

Markéta Pecháčková, matka dvouletého Dana, slova vrchní sestry potvrzuje. „S pervitinem jsem začala ve 14 letech. Teprve dva roky abstinuji, je mi 33 let. Drogy jsem brávala i v těhotenství,“ vzpomíná. „Daniel se nezastaví, hodně se do něj asi promítá i mé chování. Není vyloženě hyperaktivní, jen se nezastaví. Přestat brát drogy kvůli dítěti je těžké.“

Rodiče závislí na návykových látkách se o dítě starat nechtějí nebo neumí, ale zájem o něj většinou neztratí. Tím však znemožní jejich adopci a mohou také odradit zájemce z řad pěstounů. Na děti jejich časté návštěvy dobrý vliv nemají.

Biologičtí rodiče budou navštěvovat i pěstounské rodiny

„Každá návštěva dítě rozhodí. Matky je zahrnou sladkostmi, slibují jim modré z nebe, hrají si na starostlivé rodiče. Když dojde na lámání chleba, ukáže se, že matka stejně fetuje, že neudělala nic,“ upozorňuje sestra.

Jen zřídka se stává, že se rodiče ze závislosti vyléčí a dítě je jim svěřeno zpět do péče. „Měli jsme jeden takový případ, ale to je opravdu pouze jeden ze stovky. V drtivé většině případů to však nefunguje,“ je vrchní sestra nekompromisní.

Rodiče mohou po dohodě své děti pravidelně navštěvovat. Stejný režim budou muset biologické rodině umožnit i rodiny pěstounské.

„Kojenecký stav je neutrální půda. Zfetovaní lidé jsou agresívní, obviňují všechny z toho, že jim vzali dítě – kromě sebe samotných. Nevzala bych si takového člověka do vlastního obývacího pokoje, tím spíš, když u všeho budou i mé vlastní děti. Nikdo si neumí představit, jak to může vypadat, když normální rodinu navštíví rodič posílený drogami nebo alkoholem,“ uzavírá sestra.


Zvětšit mapu: Dětské centrum Jihočeského kraje je součástí nemocnice ve Strakonicích

Mária Pfeiferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme