Dětští onkologičtí pacienti zvládají koronavirus dobře, chemoterapii musí podstoupit ‚covid necovid‘
Zjištění, že má dítě zhoubný nádor, je pro rodiče asi nejhorší možnou zprávou. Zpravidla následuje operace, chemoterapie nebo radioterapie a v každém případě kratší či delší pobyt v nemocnici. Tím vším si rodiny procházejí i v době, kdy se Česko už rok potýká s pandemií koronaviru. Situaci se musel přizpůsobit i provoz onkologického oddělení Fakultní nemocnice Brno.
Na lůžkovém onkologickém oddělení brněnské nemocnice je momentálně v několika pokojích asi deset dvanáct dětí. Přes den tam s nimi tráví čas jejich rodiče – při letmém pohledu se zdá, že hlavně maminky.
„Mami, řekni, proč jsem tu já.“ „Můžeš to říct sama.“ „Já mám nádor v ramínku. Teď to nebolí. Chcete se na to ramínko podívat?“ ukazuje mi pětiletá Ema znatelnou jizvu na levé lopatce.
Hned nato veselým hláskem vypráví o svých babičkách, jejich kočkách, psech a andulkách.
Chemoterapie s covidem
Kromě dětí, které leží přímo na onkologii, jsou tři malí pacienti s nádorovým onemocněním aktuálně i na infekčním oddělení, kam za nimi docházejí onkologové. Testy u nich potvrdily nákazu koronavirem.
„Je to většinou dobře podchycené. Jakmile je u dětí diagnostikovaný covid, tak jdou ještě před nástupem sem rovnou na dětské infekční oddělení. Tam podstupují chemoterapii, kterou musí prodělat covid necovid. Nepřijdou tak do styku s ostatními dětmi tady na oddělení,“ popisuje Radiožurnálu sestra Tereza Čermáková.
Přesto ale pociťuje obavy. „Člověk se bojí, že se nakazí. Ani ne tak kvůli sobě, ale hlavně proto, abych to nepřinesla sem mezi děti. To mě hodně trápilo hlavně na začátku,“ svěřuje se.
Pacienta, který potřebuje neodkladnou péči, musí nemocnice přijmout, ujišťuje zdravotní etik Vácha
Číst článek
Dětští onkologičtí pacienti naštěstí nákazu koronavirem zvládají většinou dobře, jak vysvětluje přednosta onkologického oddělení a zároveň ředitel Fakultní nemocnice Brno Jaroslav Štěrba:
„Výjimkou jsou pacienti bezprostředně po transplantaci kostní dřeně od jiného dárce, eventuálně pacienti, kteří dostali léčbu genovou, nebo pacienti, kde imunosuprese byla extrémně těžká, kteří byli léčeni určitým speciálním způsobem, který úplně zničí jeden typ bílých krvinek.“
Takovýchto případů je podle něj naštěstí velmi málo. „Takovým pacientům bychom dávali speciální protilátky, kterými byl léčen třeba prezident Trump,“ dodává.
Ačkoli většina dětí s nádorovým onemocněním zvládá nákazu koronavirem dobře, pro rodinu to představuje další stres navíc.
„Určitě to znesnadňuje kontakty v rodině, styk nemocného dítěte s prarodiči. Péčí o dítě v nemocnici dřív běžně suplovaly babičky, které teď z toho kvůli izolaci tak trochu vypadly. Koronavirus je tedy další nepříjemný faktor do toho celého, asi ne ten nejzásadnější, ale někdy ta poslední kapka stačí,“ uzavírá Štěrba.
