Podle prezidenta Miloše Zemana by neměly hendikepované děti zůstávat ve třídách s těmi nehendikepovanými. Děti jsou podle něj šťastnější, když jsou mezi sobě rovnými. Zeman tento výrok pronesl při debatě v Rehabilitačním ústavu v Brandýse nad Orlicí. Negativní reakce na sebe nenechaly dlouho čekat.

19:13 15. ledna 2015 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„Nejsem zastáncem názoru, že by děti, které jsou určitým způsobem hendikepovány, měly být umisťovány do tříd s nehandicapovanými žáky, protože je to neštěstí pro oba,“ prohlásil Zeman.

S tím ale v žádném případě nesouhlasí sami hendikepovaní. „Do škol jsem vždy chodila s dětmi bez hendikepu a myslím, že mě brali tak, jako kdybych žádný hendikep neměla,“ říká například studentka a vozíčkářka Tereza Laubeová.

Zemanovi se chystá napsat otevřený dopis. „V dopise bych mu chtěla vzkázat, že hendikepovaní lidé nebo studenti jsou také normální lidé. A že by se nad svými výroky měl nejdříve zamyslet, než s nimi půjde před veřejnost,“ dodává.

Negativní reakce ze sněmovny

Negativní reakce na Zemanův výrok přicházejí i z Poslanecké sněmovny. Například Nina Nováková z TOP 09 považuje výrok prezidenta za velmi nešťastný.

„Protože nemůžeme říci, že lidé se mají pohybovat mezi sobě rovnými. My jsme si všichni rovni. To je jedna věc. A druhá věc – pan prezident bohužel nezaznamenal, že školy ušly velký kus cesty a že dnes hendikep, který to samo dítě nějak neomezuje, je v kontextu ostatních žáků v podstatě nezaznamenáván,“ doplnila Nováková.

Ivana Dobešová z hnutí ANO, která je sama matkou zdravotně postiženého dítěte, připomněla, že je hendikep a hendikep. Prezident se podle ní vyjádřil velmi obecně a různé typy hendikepu nevzal v potaz.

„Pokud je někdo omezen ve svých pohybových dovednostech, tak je samozřejmě naprosto v pořádku, pokud bude stoprocentně vzděláván v běžném proudu,“ zdůraznila Dobešová s tím, že jsou ale typy hendikepů, kdy žák nebo student potřebuje daleko větší podporu. Jako například asistenta nebo vzdělávání v menším kolektivu.

Jednoznačně proti Zemanovi vystoupil také Bohuslav Svoboda z ODS, který na prezidentova slova reagoval takto: „Jako poslanec a lékař to vnímám jako návrat ke starým dobrým komunistickým časům.“

Do debaty, kterou prezident otevřel, se zapojila také ombudsmanka. Děti by měly vyrůstat společně, upozornila Anna Šabatová.

„Školy by se měly formou různých podpůrných opatření, různých pomůcek a asistentů snažit integrovat pokud možno všechny děti,“ podotkla Šabatová.

Proměnlivé skupiny

Novela školského zákona podle Niny Novákové otvírá dveře úplně novému pohledu na prolínání lidí s různými vlohami a různými možnostmi. „Ve společnosti žijeme společně, takže inkluze musí být heslem 21. století,“ doplňuje Nina Nováková z TOP 09.

„Věřím, že vzdělávání v budoucnu bude spíš v proměnlivých skupinách, protože i dítě, které je nějak hendikepováno, je třeba v jednom předmětu skvělé, a v druhém ne. Stejně je tomu i s talentovanými žáky nebo takzvaně nehendikepovanými,“ uzavírá.

Zemanův výrok upřesňuje jeho mluvčí Jiří Ovčáček: „Pan prezident se k debatě o inkluzi v našem školství vyjádřil obecně. To je zcela legitimní názor. Já například odkazuji na kampaň Česko mluví o vzdělávání, v rámci které byla v loňském roce uzavřena debata o tomto tématu. V té o inkluzi a selekci v našich školách převážel názor, že každému dítěti je lépe ‚mezi svými‘.“

Ministr školství Marcel Chládek z ČSSD se už chystá na Pražský hrad, aby prezidentovi podstatu takzvané inkluze ve vzdělávání vysvětlil.

Věra Pfeifferová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít