Rok války. Nejmladší česká redakce se vrací k tématu, které loni podcast Děti se ptají odstartovalo
Co všechno přinesl rok války? Na tuto otázku se v posledních týdnech snažila najít nejrůznější odpovědi zřejmě každá česká redakce. A když říkáme každá, myslíme i tu úplně nejmladší. Členové Dismanova rozhlasového dětského souboru se ve svém podcastu Děti se ptají vrátili k tématu, kterým minulý rok tento projekt začali.
Prvním hostem malých redaktorů byl analytik a vedoucí zahraniční redakce Českého rozhlasu Filip Nerad, jehož nelehkým úkolem bylo shrnutí klíčových momentů a činů, na které by se nemělo zapomenout.
V rozhovoru se čtrnáctiletým Alexem tak třeba zapřemýšlel, jak by situaci v Evropě popsal člověku, který poslední rok spal.
„Asi bych řekl, že v Evropě se odehrává nejničivější válka od konce druhé světové války. Kdy velký evropský stát, tedy Rusko, naprosto bezdůvodně napadl svého menšího souseda a snažil se ho zničit nebo dostat pod vlastní kontrolu. Způsobilo to obrovské množství ztrát na životech, zničenou zemi a pro zbytek Evropy největší uprchlickou krizi za poslední roky. A bohužel to všechno pořád nekončí, takže pokud jste se právě probudili, tak se můžete přesvědčit,” uvedl Nerad ve své první odpovědi.
Děti se ptají: Kdo je to vlastně Vladimir Putin a proč se s ním Zeman kamarádil? Odpovídá politolog Jiří Pehe
Číst článek
Filip Nerad navíc nebyl jediným rozhlasovým kolegou, se kterým malí redaktoři mluvili. Přímo z ukrajinského Dnipru se s nimi spojil válečný zpravodaj Martin Dorazín, který dětem prozradil i to, co ve válkou sužované zemi zažívají jejich vrstevníci.
„Často vzpomínám na ty děti, které jsme museli opustit u Mariupolu. Byl to takový krásný rodinný dětský domov skoro na břehu moře. Byly tam sady, vinice, všechno kvetlo. My jsme pak už museli utíkat z Mariupolu, ty děti se nepodařilo evakuovat, dodnes nevíme, kde jsou. Asi je Rusové někam odvlekli. Jedna holčička si mě nějak víc oblíbila a když jsme odjížděli, tak mě objímala a nechtěla mě pustit. Nevím, jestli tušila, že je to úplně naposledy,” vyprávěl Dorazín.
Děti se ptaly i na to, jak se po roce Češi a Česko staví k pomoci Ukrajině. Odpovědi hledaly v Černínském paláci, kam se vydaly za ministrem zahraničí za Piráty Janem Lipavským.
Ten malým reportérkám vysvětlil nejen to, jak vypadá krizová válečná komunikace ve vrcholné diplomacii, ale třeba také, co všechno sdílí se svou osmiletou dcerou a jak se vyvíjela česká pomoc válkou sužovanému národu.
Už během loňských natáčení podcastů o Ukrajině se Dismančata vypravila do škol, které přijaly válečné uprchlíky do svých tříd. A jak malí reportéři zjistili, do Základní školy U Vršovického nádraží pořád většina těchto dětí chodí.
Některé už se naučily plynule česky, některé zatím dokonale znají jen názvy sladkostí. Všechny si ale v Česku už zvykly.
Celý podcast si můžete poslechnout vlevo výše v článku, na webu Radiožurnálu, v aplikaci můjRozhlas nebo na podcastových streamovacích platformách.
