Dvě pětiny dětí v Česku mezi 11 a 15 lety mají málo spánku, ukázal výzkum. Část trpí sociálním jet lagem
Čtyřicet procent českých dětí ve věku 11 až 15 let spí ve všední dny méně, než kolik doporučují odborníci. Mohou pak trpět nadváhou a obezitou, potýkají se s psychickými problémy. Vyplývá to ze studie Univerzity Palackého v Olomouci. V průměru tyto děti spí ve všední dny asi osm hodin, o víkendech pak asi o hodinu a půl více. Doporučení pro děti ve věku od šesti do 12 let je devět až 12 hodin spánku denně a pro teenagery osm až deset hodin.
Výzkumníci vycházeli ve studii z doporučení na délku spánku dětí, kterou vypracovala americká národní agentura pro kontrolu a prevenci nemocí CDC (Centers for Disease Control and Prevention). Ta jsou podle hlavního řešitele studie Michala Kalmana celosvětově uznávaným standardem. Čtyři z deseti českých dětí ve věku 11 až 15 tato doporučení neplní.
Chrápání není totéž co apnoe. Existují tiší apnoici i chrápači, kteří apnoiky nejsou, tvrdí lékař
Číst článek
„Čas strávený spánkem klesá s věkem. Zatímco délka spánku jedenáctiletých se ve všední dny blíží v průměru devíti hodinám, patnáctiletí spí jen o něco více než sedm a půl hodiny,“ řekl Kalman. Mezi patnáctiletými doporučení ohledně délky spánku neplní polovina.
Lépe děti odpočívají o víkendech, kdy málo spí asi 18 procent chlapců a 12 procent dívek. Asi pětina chlapců a více než čtvrtina dívek o víkendech naopak spí více, než je doporučeno.
Část dětí také trpí takzvaným sociálním jet lagem, což je nepoměr mezi tím, kolik spánku tělo potřebuje a kolik ho vlivem sociálních potřeb a konvencí má. U téměř poloviny patnáctiletých je podle Kalmana tento rozdíl až dvě hodiny.
Délka spánku podle studie souvisí s tím, kolik času děti denně stráví sledováním filmů, hraním her či na sociálních sítích. Děti, které se těmto činnostem věnují více než dvě hodiny denně, mnohem častěji na spánková doporučení nedosáhnou.
Vliv na zdraví
Nedostatek spánku má podle Kalmana negativní vliv na zdraví dětí. Školáci, kteří nesplňují spánková doporučení, častěji trpí psychickými i fyzickými obtížemi, bolí je hlava, jsou podráždění a mají nižší životní spokojenost. Děti, které málo spí, také často nesnídají, pijí více energetických nápojů a jedí častěji chipsy.
Všechny děti by měly dostat vysvědčení za to, že ten rok přežily. Není to samo sebou, míní psychiatr Pöthe
Číst článek
Autoři studie doporučují, aby děti, pokud splní doporučení na délku spánku, usínaly i vstávaly pokud možno každý den ve stejnou dobu. Asi hodinu před spaním by se také měly vyhnout modrému světlu z mobilů, tabletů či některého LED osvětlení, které potlačuje tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro spánek.
Vhodné jsou také zklidňující činnosti, jako je četba knih, poslech klidné hudby, psaní deníku, povídání si s rodinou a podobně.
Výzkumníci spojili data, která mají z pravidelně se opakujícího dotazníkového šetření v českých školách a z analýzy pohybového chování dětí. Do dotazníku se zapojilo asi 13 400 dětí ze 234 škol napříč Českem, do analýzy pak 700 dětí, u kterých se nepřetržitě sedm dní měřily jejich aktivity. Sběr dat se uskutečnil v roce 2018.
Výzkum je součástí mezinárodní studie HBSC (The Health Behavior in School-aged Children), která se zaměřuje na životní styl dětí. Z dat, která během výzkumu autoři nashromáždili, vytvořili také materiály pro učitele, výchovné poradce a rodiče. Organizují rovněž vzdělávací kurz pro pedagogy. Informace zveřejňují také na webu zdravagenerace.cz a na webu studie.
