‚Zkušení odcházejí do penze a noví nevydrží.‘ Dětské domovy čelí závažnému nedostatku vychovatelů
Noční služby, víkendy, žádné prázdniny a náročná práce. To jsou podle Federace dětských domovů důvody, proč jejich vychovatelé stárnou a mladí jdou raději pracovat do škol. Problémy potvrzují třeba dětské domovy v pražských Dolních Počernicích, středočeské Solenici, Chebu nebo ve Zlíně Lazích.
Dagmar Stejskalová pět let pracuje jako vychovatelka Dětského domova v pražských Dolních Počernicích. Má svoji práci ráda, ale náročná podle ní je.
Stárnoucí vychovatelé, nejistota, kdo je nahradí, a nezájem mladších pedagogů. Na tyto problémy upozorňuje Federace dětských domovů.
„Máme víkendové služby, sloužíme i přes noc. Myslím si, že je to lepší, než kdybychom se na noc střídali. Jsme s dětmi celý den a jsou na nás zvyklé. Na jedné rodince se střídáme čtyři vychovatelé. Nejobtížnější je, když sem přijde nové dítě. Než si zvykne a uvědomí si, že pro něj chceme to nejlepší,“ říká pro Radiožurnál.
Ředitel Dětského domova v Dolních Počernicích a místopředseda Federace dětských domovů Martin Lněnička varuje, že hodně zařízení může mít potíže, až zkušení vychovatelé jako Dagmar odejdou do penze.
„Jsme zatížení administrativou. Navíc se u nás nakupuje, vaří, pere nebo žehlí. Co děláte doma, děláte v práci. I proto je náročnější do dětského domova někoho sehnat. Zejména mladší lidi. Máme víkendové služby a vychovatelé u nás mají také noční, což pro ženu nebo muže s malým dítětem může být velký problém,“ vysvětluje Lněnička.
‚Situace je kritická‘
Vysokoškoláci budou bydlet s lidmi z dětských domovů. Mohou se od sebe leccos naučit
Číst článek
Se stárnutím vychovatelů má problém i Dětský domov Radkov na Opavsku. „V domově zůstává skupina vychovatelů, která v něm je už spoustu let. Přišli hned po škole někdy před dvaceti až pětadvaceti lety. Noví v dětském domově nevydrží. Situace je kritická,“ popisuje jeho ředitel Daniel Viceník. Většině vychovatelů tamních vychovatelů je starší 50 let.
Stárnutí vychovatelů považuje obecně za problém také ředitel Dětského domova v Novém Strašecí ve Středočeském kraji Alexandr Krško. Na vině je podle něj dehonestace pedagogických profesí a nedostatek financí.
„Vychovatel v dětském domově musí mít pedagogické i speciálně pedagogické vzdělání a psychickou odolnost, protože práce je to nesmírně psychicky náročná. Vychovatel je v tabulce ale ohodnocen o tři stupně níže než učitel,“ říká Krško.
Padesátníci
Podle statistiky Ministerstva školství je nejvíc vychovatelů ve věku 51 až 55 let. Mezi ně patří i ti, co se věnují dětem s takzvanými speciálními potřebami, třeba autistům. Ministerstvo vnímá stárnutí pedagogů obecně také jako problém. Resort se proto snaží situaci změnit.
Na sociální služby chybí v letošním roce dvě miliardy korun. Podle asociace hrozí kolaps
Číst článek
„Ministerstvo se snaží pedagogickou profesi zatraktivnit jak kontinuálním navyšováním platů, tak podporou profesního rozvoje pedagogických pracovníků. Naší snahou také je, aby ředitelé získali více prostředků na oceňování opravdu kvalitních učitelů,“ říká Ondřej Macura z tiskového oddělení ministerstva.
Podle Federace dětských domovů by také pomohlo, kdyby se změnil pohled veřejnosti na profesi vychovatele a lidé ji vnímali jako prestižnější.
