Návrh o proměně dětských skupin na jesle uvízl ve sněmovně. Zákon jim má zajistit státní financování

Řada dětských skupin se dostává do svízelné situace. V příštím roce dostanou naposled peníze z evropských zdrojů. Co bude v dále, provozovatelé nevědí. Ve sněmovně přitom už přes tři měsíce leží vládní návrh novely zákona o jeslích. Ten by jim měl zajistit financování ze státního rozpočtu. Přestože se politici napříč stranami shodují, že zákon je třeba schválit co nejrychleji, kvůli aktuálnímu dění se ještě nedostal ani do prvního čtení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V příštím roce dostanou dětské skupiny naposled peníze z evropských zdrojů (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„V podstatě z těch jeslí z minulého režimu si vezmeme jenom ten název, jinak zůstávají dětské skupiny. To dobré necháváme,“ vysvětluje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD, jak se budou lišit budoucí jesle od těch, do kterých naposledy chodila generace takzvaných Husákových dětí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Financování dětských skupin zůstává nejasné, o jejich zahrnutí mezi jesle zatím poslanci nerozhodli. Poslechněte si reportáž Terezy Beránkové

Hlavní změnou oproti současným dětským skupinám bude omezení věku shora - děti budou muset nejpozději do čtvrtých narozenin přejít z jeslí do mateřské školy. Třeba maminka dvou dětí – Pavla Francová z Rakovnicka – říká, že plánovala své potomky nechat v dětské skupině co nejdéle.

„Nevnímám to jen jako alternativu, abych mohla dítě někam dát, když mi ho nevezmou do té státní školky. Ale spíš jako možnost, kde se může víc rozvíjet a kde je ta péče víc osobní. Takže jsem ráda, že si mohu klidně i připlatit, ale vím, že se tam naučí i víc, než jen ve státní školce,“ uvedla pro Radiožurnál.

Podle místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olgy Richterové (Piráti) by hranice čtyř let mohla být problematická třeba pro děti vojáků nebo hasičů nebo v případě firemních školek. Hlavní problém zákona je podle ní nízká flexibilita.

„V individuálních případech to může být opravdu problém, když je dítě trošku vývojově pozadu, potřebovalo by déle zůstat ve známém prostředí, není zralé na to, aby okamžitě přestoupilo do většího kolektivu školky,“ řekla Richerová.

Přijatelná cena

Naopak co bude podle ministryně Maláčové příznivé, je cena. Výše školného totiž bude zastropovaná – rodiče by měli platit maximálně něco přes 5000 korun měsíčně.

Školy dále pokračují v distanční výuce. Nebezpečím jsou narůstající rozdíly ve vzdělání mezi žáky

Číst článek

„To je ta maximální částka. Jesle nesmí být drahé. Já si myslím, že ideál by byl někde na úrovni mateřské školky. Když se někdo rozhoduje, zda jít do práce nebo ne, dříve než musí, tak by to nemělo být tak, že bude vydělávat jen na poplatky v jeslích,“ uvedla Maláčová.

Co ale vyvolá úsměv na tváři rodičům, to přidává na vráskách provozovatelům. Stát jim sice bude přispívat 7,5 až 10 000 korun měsíčně na každé dítě, příspěvek ale bude každý rok nově schvalovat vláda. Podle ředitelky Asociace dětských skupin Daniely Celerýnové to bude problém především pro zařízení z Prahy a středních Čech, kde jsou obecně vyšší nájmy prostor. Řada provozovatelů se tak zřejmě raději vzdá státního příspěvku.

„Asi by spíš v rámci těch větších měst neskončily, ale transformovaly by se znovu na živnost vázanou. Nejsou pak nějak limitování co se týče toho školkovného,“ míní Celerýnová.

Kvalifikovaný personál

Přestože pamětníci jeslí z minulého století vzpomínají také na pečující zdravotní sestry, tento personál už na děti dohlížet nebude – nejen v době pandemie je totiž sester nedostatek. Zaměstnanci jeslí proto budou muset absolvovat rekvalifikační kurz chůvy. Každý rok je pak bude čekat osmihodinové přeškolení. Jak se ukazuje v posledních měsících, zájem o tuto práci kvůli epidemii roste.

„Vnímáme teď opravdu obrovský nárůst zájmu o ty pečující osoby. Lidi ze služeb se přesouvají i k nám. Takže ten trh práce se opravdu hýbe. Když to srovnám s létem loňského roku, kdy se nám v Praze nehlásil nikdo,“ popisuje Daniela Celerýnová z Asociace dětských skupin.

Pracovníkům, kteří se budou starat o ty nejmenší, pak ministryně práce slibuje také lepší platové ohodnocení. V současnosti za svou práci dostávají podle Maláčové průměrně okolo 17 000 korun hrubého.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme