Většině dětských skupin hrozí zánik, až vyschne dotační zdroj. Rýsuje se plán na jejich záchranu?
Až dvě třetiny dětských skupin by mohly zaniknout po ukončení evropských dotací. Uvedla to nová Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí. Ministerstvo práce už připravuje návrh, aby na ně přispíval stát. Resort by taky chtěl zavést maximální poplatek za umístění dítěte. Předběžně mluví o 4000 korunách za měsíc.
Dětských skupin už je podle ministerstva práce 643 a nabízejí místa pro 8 400 dětí. Začaly vznikat hlavně kvůli nedostatečné kapacitě školek a běžně do nich chodí dvouleté děti. Zhruba 90 procent skupin získalo podle ministerstva práce evropskou dotaci. Jenže po roce 2020 se může přísun unijních peněz zastavit.
Bez podpory by mohly zaniknout až dvě třetiny těchto zařízení, odhaduje pro Radiožurnál předsedkyně nové Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí Daniela Vašíčková.
„Ve většině případů provozují dětské skupiny neziskové organizace, které jsou závislé na tomto financování. Nedokážu si úplně představit, jestli by bylo pro rodiče motivující se vracet postupně na pracovní trh třeba na několik dnů v týdnů, přicházeli by tedy o rodičovský příspěvek, popřípadě by platili vysoké komerční školkovné,“ popisuje Vašíčková.
Změny financování
Ministerstvo práce chce dál dětské skupiny podporovat a připravuje návrh změny financování. Předběžně počítá s tím, že by stát přispíval na mzdy pečujících osob. Rodiče by nadále platili poplatek za umístění dítěte, resort by ale jeho výši chtěl zastropovat.
„Finanční dostupnost je klíčová. My jsme si dělali šetření mezi rodiči a zhruba ta částka, která je pro většina rodičů akceptovatelná, aby se jim vyplatilo sladit pracovní a rodinný život, je třetina minimální mzdy,“ vysvětluje ředitelka odboru rodinné politiky ministerstva práce Jana Maláčová.
Dětské skupiny se obávají o stovky milionů z eurodotací. Peněz je dost pro všechny, uklidňuje ministerstvo
Číst článek
Státu by se takový model financování podle resortu vyplatil. Příspěvek dětským skupinám by byl totiž nižší než odvody rodičů, kteří by díky péči o děti mohli pracovat. Náklady na jedno místo v dětské skupině jsou podle ministerstva v průměru 8 tisíc korun měsíčně.
Podle předsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Radky Maxové z hnutí ANO je změna financování nutná.
„Stát to bude muset zaplatit, protože 8 000 dětí je poměrně velká částka. Je to osvědčený systém, takže věřím tomu, že se finance, ať už v resortu práce nebo ministerstva financí na podporu dětských skupin najdou,“ přiblížila pro Radiožurnál Maxová.
Dál podporovat dětské skupiny je potřeba také podle místopředsedkyně výboru z opoziční TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Systém financování by se ale podle ní měl prodiskutovat. „Zatím jsme ještě neslyšeli, že bychom do toho systému mohli zapojit také obce. I obec má zájem pro své občany zřizovat takového služby,“ dodává.
Oproti běžné školce mají dětské skupiny výhodu v menší administrativní náročnosti. Navíc v nich nemusí pracovat jen lidé s pedagogickým vzděláním. Stačí být například zdravotní sestrou nebo sociálním pracovníkem.
