‚Už to není ono.‘ Mapa ukazuje, jak kůrovcová kalamita a sucho mění tradiční bašty táborníků

Tábořiště ve Valdíkově u Třebíče. Kůrovci a suchu podlehly téměř všechny smrky v okolí | Foto: Junák – český skaut, skautské středisko Ignis Brno
  • Server iROZHLAS.cz spojil data o poloze stovek skautských táborů s mapami lesů poničených kůrovcovou kalamitou.
  • Výsledek ukazuje, že kůrovec a dlouhodobé sucho mění dříve zelené hvozdy na smutná místa plná uschlých stromů a spadaných větví.
  • „Čtyřiadvacet hodin na suchém stromě, to není ono,“ říká jedna ze skautských vedoucích k tradiční skautské výzvě. Přesunout se musí i táborové ohně, na mýtině k požáru stačí málo.

Tento článek je více než rok starý.

mapa Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Potvrdilo se, že kůrovec trápí většinu dětských tábořišť. Například ve Valdíkově u Třebíče, kam skautský oddíl Ignis Brno jezdí posledních 16 let, podlehla většina smrků, zůstaly jen holé větve. Změnilo se i krycí jméno kempu, nově se stanuje „U kůlů“. 

Právě Třebíčsko je podle projektu Kůrovcová mapa vůbec nejpostiženějším místem v republice, podle celkové výměry těžby a souší jehličnatých porostů tu v období od září 2019 do dubna 2020 zmizely přes tři tisíce hektarů lesa. 

Jak jsou na tom lesy ve vašem okolí, ukazuje mapa suchých stromů, které letos v dubnu identifikoval projekt Kůrovcová mapa. Server iROZHLAS.cz místa spojil s lokalitami skautských táborů, s ohledem na bezpečnost ale přesné údaje nezveřejňuje. 

Jen na Třebíčsku plánují skauti během letošního léta uskutečnit přes sto padesát akcí. Vysoké suché stromy, které po řádění kůrovce zůstaly, ale ve větru praskají a padají. Děti tak z bezpečnostních důvodů nesmí opustit louku, riziko pro ně může představovat i cesta do obchodu. Nouzový stav během pandemie koronaviru navíc zbavil vlastníka lesa povinnosti napadané stromy okamžitě vytěžit a mýtinu do dvou let osadit novými sazenicemi.

Kůrovcová mapa

Mapování situace kůrovcové kalamity se věnuje projekt Kůrovcová mapa. Z analýzy od září 2019 do dubna 2020 vyplývá, že za toto období bylo detekováno 27 tisíc hektarů těžeb převážně jehličnatých porostů a dalších 6,7 tisíc hektarů jehličnatých souší. Narostla tedy průměrná měsíční plocha těžby kůrovcové dřeva, a to o 25 procent. Mezi nejvíce zasažené patří Třebíč (3 286 ha), Jihlava (2 966 ha), Dačice (1 932 ha), Velké Meziříčí 1 741 ha), Havlíčkův Brod (1 270 ha), Telč (1 062 ha), Moravské Budějovice (1 046 ha) a další.

Zdoj: kurovcovamapa.cz

„Borovice a modříny uschly prostým suchem, na okraji louky zbylo doslova pár bříz. Nejbližší zelený les je v nedohlednu a uschlý les zůstal zatím stát,“ řekl serveru iROZHLAS.cz vedoucí brněnského skautského střediska Ignis Martin Kyselák, zvaný Vodík.

S oddílem se proto rozhodl vzít situaci do vlastních rukou. „Obětovali jsme část vlastní louky a po jejím okraji vysadili tři až pět řad nových stromků. Celkem 434 sazenic jasanů, jeřábů, jilmů, borovic, smrků, lip a jedlí. Stromy vyrostou až za mnoho let, ale je to investice pro budoucí generace,“ popisuje vedoucí Vodík.

Jarní sucho, které Česko postihlo, ale výsadbu znatelně zkomplikovalo, podle vedoucího se nové stromky málem neuchytily, skauti je proto museli jezdit každý týden zalévat. Současné deště jim pomáhaly, dokud se neobjevilo povodňové nebezpečí. 

Tábořiště Valdíkov po řádění kůrovce. Skautský oddíl Ignis se na místo vrací už 16 let. | Foto: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Junácké středisko Ignis Brno

„Máme pár táborů, které po víkendových deštích hlásily velmi podmáčené louky, jeden se dokonce evakuoval. Velmi vyschlá půda vodu vsakuje těžko, není se čemu divit,“ řekla serveru iROZHLAS.cz Barbora Trojak, tisková mluvčí Junáku.

Skautští vedoucí se po celé republice smiřují s tím, že na tábořištích, která mají rádi a znají je už od svého dětství, nemohou dnešním dětem nabídnout stejné zážitky. „Máme čím dál tím větší respekt z toho, že může přijít bouřka a nám doprostřed tábořiště spadne suchý strom,“ říká Lucie Holubová, vůdkyně třetího skautského oddílu z Jindřichova Hradce. 

Heřmanické tábořiště ale skauti z Hradce po 17 letech opustit nemohou, nenašli zatím vhodnou náhradu za lokalitu, kterou ti starší znají jako své boty, věděli, kde se v průběhu dne schovat do stínu, kolik vody je v potoce a kde je bezpečné zapálit táborový oheň. 

Skauti ve Valdíkově vysadili přes 400 sazenic stromů. Tábořišti nově přezdívají U kůlů. | Foto: Junák – svaz skautů a skautek ČR, Junácké středisko Ignis Brno

Příští rok na palouku

Letos ale museli jindřichohradečtí rozložení tábořiště kompletně změnit. „V místě, kde jsme vždy měli ohniště, letos rozhodně být nemůže, protože stromy kolem jsou kompletně suché. A co si budeme říkat, tábor bez ohňů, to prostě není ono,“ říká vedoucí Lucie Holubová.

Už loni chod tábora narušovali těžaři, kteří z okolního lesa odklízeli popadané stromy. Po letošním létě má majitel v plánu stromy pokácet úplně, příští rok tak budou skautské stany stát na palouku. „Ve chvíli, kdy by přišlo nařízení, že se musí stromy pokácet dřív, museli bychom tábor letos zrušit,“ dodává. 

Tichá revoluce v českých lesích: poprvé se vysadilo víc listnáčů než jehličnanů. Jaké budou lesy po kůrovci?

Číst článek

Narušené krajině se hůř daří vypořádat s extrémními výkyvy počasí – se suchem i s přívalovými dešti. Potok, který byl v Heřmanicích už několik let vyschlý, se po víkendových deštích rychle rozvodnil. 

Voda se tam drží i proto, že je okolí rozježděné od lesní techniky. A to mluvím o jednom propršeném dni. Neumím si představit, že nám bude pršet třeba jen jeden týden ze dvou a půl, co náš tábor bude trvat,“ říká Lucie.

Zničené lesy a vyschlé potůčky ale nejsou jediným problémem táborníků. „Trápí nás také  množství pozemků, které jejich majitelé dlouhodobě pronajímají družstvům, ale o jejich osud se příliš nestarají. To nám komplikuje hledání nových tábořišť,“ říká mluvčí skautů Barbora Trojak. 

Nejpočetnější výchovná organizace má téměř 68 tisíc členů. Dalších 10 tisíc českých dětí jezdí na tábory s Asociací turistických oddílů mládeže, známé jako TOM nebo Tomíci. I jim kůrovec komplikuje letní tábory.

„Kůrovec nám zničil okolí asi pěti tábořišť poměrně výrazně, někde se hustý les proměnil v holinu či mýtinu. Tábor kvůli tomu nikdo ale nezrušil,“ řekl serveru iROZHLAS.cz ředitel asociace Tomáš Novotný.

Nela Krawiecová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme