Devět procent Čechů uvažuje o sebevraždě, ukázala studie psychiatrů

Vážnou depresí trpí sedm procent Čechů. Ukazuje to národní studie s názvem Stres, deprese a životní styl v České republice, ve které odpovídalo víc než 1000 obyvatel. Z jejich reakcí dál vyplývá, že každý desátý člověk má depresivní příznaky a devět procent lidí uvažuje o sebevraždě.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

smutná žena - deprese - smutek | Foto: Fotobanka stock.xchng

S nějakou formou deprese se v Česku podle nového výzkumu potýká přes 30 procent pracujících ve věku 25 až 65 let. Rozšířené jsou i obavy z vyhoření. Češi se také špatně stravují a jejich životní styl má negativní vliv na psychiku.

„Došli jsme k tomu, že strach ze syndromu vyhoření má asi jedna třetina obyvatel a asi u jedné pětiny jsme zaznamenali jeho konkrétní příznaky. Dále jsme zjistili, že životní styl v naší zemi je velmi nezdravý i z hlediska mezinárodního porovnání,“ popsal přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jiří Raboch.

Přehrát

00:00 / 00:00

Deprese souvisejí i s vypětím v práci, míní klinický psycholog z lékařské fakulty UK a z Všeobecné fakultní nemocnice Radek Ptáček

Lékaři chtějí studií upozornit na to, jak životní styl výrazně ovlivňuje psychiku člověka.

„Vážnější depresí v České republice trpí asi sedm procent obyvatel a dalších asi 10 procent trpí depresivními příznaky. Dokonce nám v té studii vyšlo, že asi devět procent lidí uvažuje v poslední době o eventuálním ukončení života a z toho jedno procento velmi intenzivně,“ shrnul výsledky Jiří Raboch.

Pomoc psychiatra hledá stále více lidí

Pacientů s psychickými obtížemi v Česku přibývá. Počet lidí, kteří vyhledají pomoc psychiatra v ambulanci, za dvacet let zdvojnásobil. U některých diagnóz je podle profesora Rambocha číslo ještě větší: „Týká se to hlavně afektivních poruch a depresí, u kterých je to číslo trojnásobné.“

Psychické obtíže budou podle odborníků mnohem větším rizikem než v minulosti obávané infekční choroby. Ty by naopak měly v první polovině 21. století ustupovat do pozadí.

„Podle expertů světové zdravotnické organizace má být největší zátěží unipolární deprese,“ dodává Jiří Ramboch.

Do výzkumu psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a agentury STEM/MARK se zapojila víc než tisícovka lidí mezi 25 a 65 lety. Podle expertů jsou deprese, stres a vyhoření v Česku poměrně časté.

Bolest, deprese, vztek | Foto: Fotobanka Freeimages

Vysoký počet šikanovaných na pracovišti

Průzkum se zaměřil pouze na pracující a podle něho je se svou prací spokojeno 62 procent dotázaných. Nejčastěji si stěžují na plat. Překvapující je, že až 30 procent respondentů uvedlo, že v práci zažili šikanu. Nejčastěji ze strany nadřízeného.

„Zvýšit plat, udělat delší dovolenou a zvýšit další požitky v práci,“ shrnuje klinický psycholog z lékařské fakulty Univerzity Karlovy a z Všeobecné fakultní nemocnice Radek Ptáček, co by dle mínění lidí jejich práci zlepšilo.

„V této souvislosti je zajímavá celá řada sociálně psychologických studií, které ukazují, že zvýšení stresu, eventuálně pracovních požitků, nevede k vyšší pracovní spokojenosti ani k vyšší pracovní motivaci.“

„Takže vyšší plat bychom si všichni přáli, ale nebudeme za něj více pracovat,“ poznamenal Ptáček.

Se závažnými projevy deprese se potýkalo 7 procent dotázaných. Převážně ženy. Jak těžko se s depresí žije, popsala ve vysílání Českého rozhlasu jedna z posluchaček.

„Ráno mívám plačtivou náladu, myslím si, že jsem na světě zbytečná. Nedokáži dělat to, co dříve. Cítím se sama, osamocená. Je mi špatně. Když vyjdu ven i s manželem, tak mě bolí hlava. V noci mám noční můry.“

Zdravý životní styl pomáhá

Deprese se projevuje dlouhodobě smutnou náladou, ztrátou energie, plačtivostí a nižší výkonností. Nejvážnější stavy končívají sebevraždou.

Lidé s potížemi by měli vyhledat odborného lékaře. Podle zjištění výzkumu existuje úzká spojitost se životním stylem.

Ti, kdo jí zdravě, pravidelně, mají pohyb a chodí ven a ti kdo nekouří a příliš často nepijí alkohol, mají také méně psychických potíží. Podstatnou roli hraje také dobré citové zázemí a spokojenost v zaměstnání.

Jitka Hanžlová, Petra Benešová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme