Blokování takzvaných dezinformačních webů a ruských státních médií, případně upozornění na možnost trestního stíhání za schvalování invaze na Ukrajinu – to vše vede k postupnému přesunu dezinformační scény na méně viditelné platformy. „Akademici jim říkají ‚dark platforms‘. Kdyby i Telegram začal svůj obsah více moderovat, vznikl by brzy další prostor, kde by se tato komunikace mohla vést,“ popisuje pro iROZHLAS.cz antropoložka Marie Heřmanová.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 7:25 21. března 2022 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Analytik Asociace pro mezinárodní otázky Dominik Presl pro server iROZHALS.cz před začátkem ruské invaze na Ukrajině předvídal, že Česko čeká dezinformační kampaň, jakou dosud nezažilo. Narativy ruské propagandy se skutečně začaly na sociálních sítích krátce po vypuknutí konfliktu šířit.

Nedokončil učiliště, nemá rád EU a imigranty. Kdo je první Čech obviněný za schvalování ruské agrese

Číst článek

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) na situaci reagovala nezvyklou formou – výzvou ke správcům domén a operátorům, aby zabránili šíření dezinformací o válce na Ukrajině. Současně s tím vydala vojenská rozvědka seznam 22 takzvaných dezinformačních webů. A například správce české domény CZ.NIC výzvu vyslyšel a osm stránek dočasně zablokoval.

Den nato vydal své prohlášení i Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž, který varoval, že schvalování invaze Ruska je možné považovat za trestný čin.

„Pokud by někdo veřejně – včetně demonstrací, prostoru internetu nebo sociálních sítí – vyjadřoval souhlas s útoky Ruské federace na Ukrajinu nebo v této souvislosti vyjadřoval podporu nebo vychvaloval čelné představitele Ruské federace, mohl by za jistých podmínek čelit i trestněprávní odpovědnosti,“ uvedl k tomu nejvyšší státní zástupce v tiskové zprávě.

Otřes internetem

Podle datového analytika Josefa Šlerky způsobily tyto kroky na českém internetu značný šok. Obsah dezinformačních webů pravidelně konzumuje podle výzkumníků v Česku zhruba 15 procent lidí. Ti se sdružují nejen na stránkách a kanálech jednotlivých dezinformačních nebo konspiračních webů, ale také v diskuzních skupinách na sociálních sítích.

Operátoři se připojí k boji proti propagandě. Kvůli ruské invazi zablokovali šest dezinformačních webů

Číst článek

„Zaznamenali jsme takový ten prvotní šok ve facebookových skupinách – zejména v těch, které jsou dlouhodobě proruské. Pro ně byla ta invaze určitým šokem,“ popisuje Šlerka situaci krátce po 24. únoru – tedy datu, kdy Rusko napadlo Ukrajinu.

„Ve chvíli, kdy státní zastupitelství a další instituce začaly zároveň upozorňovat, že budou postupovat v souladu s právem a schvalování invaze stíhat, tak se nám zdá, že se tonalita veškerých těchto debat například na Facebooku velice uklidnila. Ti lidé tuší, že jsou pod daleko větším „veřejným dohledem“. Tím nemyslím, že jsou sledováni, ale že ví, že jejich příspěvky vidí spousta lidí,“ doplnil Šlerka pro server iROZHLAS.cz.

Proto jejich cesta vede podle antropoložky Sociologického ústavu Akademie věd Marie Heřmanové na méně sledované sítě.

„Když se bavíme o dezinformačních narativech, tak ony nemizí. Nezmizí ani lidé, kteří je šíří. Pouze se přesunou na jiné místo – v tomto případě se potkávají třeba na tom Telegramu. Důležité je to, že tam jsou mnohem méně viditelní. Zatímco na Facebooku je polovina Česka, tak třeba na Telegramu je násobně nižší číslo uživatelů. Tím pádem ten narativ zůstává uzavřený v poměrně úzké skupině a ti lidé si ho přeposílají mezi sebou,“ vysvětluje pro server iROZHLAS.cz Heřmanová.

Podle analytika Šlerky o růstu Telegramu vypovídají i pravidelně sbíraná data. „Jestli před půl rokem měly ty nejúspěšnější telegramové kanály nižší tisíce členů, tak dnes se dostáváme k číslům od deseti do dvaceti tisíc členů. Což když si přepočítáte na celou velikost Telegramu, která je odhadnutelná na zhruba půl milionu uživatelů, tak jde o docela zajímavé číslo,“ vysvětlil analytik.

Zdání anonymity

Jak doplňuje Heřmanová, klíčová je navíc i skutečnost, že na Telegramu nejsou zpravidla diskuse tak silně moderované samotnou platformou. Lidé si tam mohou dovolit více, než na mainstreamových sociálních sítích, kde je kontrola zpravidla vyšší. „Ta platforma do té diskuse tolik nezasahuje, na rozdíl od Facebooku,“ vysvětluje antropoložka.

Blokování webů dezinformátory nezpomalí. Leda umete cestu autoritářům

Číst článek

Expresivnější rétoriku zaznamenal ve svých analýzách Telegramu i Josef Šlerka. „Telegram vzbuzuje určitou iluzi soukromí. Mám za to, že většina jeho uživatelů ani netuší, že ty diskuzní skupiny jsou veřejně přístupné. Že se na ně může podívat i někdo jiný, a že je možné ta data stáhnout. Takže tam dávají daleko větší průchod expresi. No a samozřejmě, když vás obklopuje deset hulvátů, tak se sami začnete chovat jako hulváti – je tam ten sociální tlak,“ vysvětluje datový analytik s tím, že Telegram je proto oblíbený třeba i mezi politiky extrémistických stran.

„Kdyby část z nich působila na Facebooku tím způsobem, jakým se projevují na Telegramu, tak by je Facebook zřejmě zablokoval za porušování pravidel. Čili – myslím si, že na Telegramu je ta rétorika daleko ostřejší. Ale je třeba brát v potaz, že na Telegramu je v tuto chvíli prakticky vrchol té extrémistické politické scény,“ dodává Šlerka. 

Podle Heřmanové ale není za to možné přičítat vinu pouze samotné platformě. „Z těch výzkumů víme, že lidé, kteří mají tendenci být radikální a vyhranění v digitální komunikaci, tak byli vyhranění a radikální už předtím. Přenášejí si to ze světa mimo internet. Tu platformu používají pouze jako nástroj,“ vysvětluje.

Moderace

Sociální sítě, jako je třeba aktuálně v Česku Telegram, vznikají podle akademiků právě v reakci na silnější moderaci mainstreamových platforem. K té se jejich provozovatelé uchylují v důsledku silnějšího společensko-politického tlaku.

„Akademici jim říkají „dark-platforms“. V Česku je to právě Telegram, v Americe zase třeba Parler. Kdyby třeba i Telegram začal svůj obsah více omezovat, moderovat, vznikl by brzy další prostor, kde by se tato komunikace mohla vést,“ vysvětluje chování lidí na sociálních sítích antropoložka.

Moderace může mít více podob. Může se projevovat třeba potlačováním extrémistického obsahu na základě klíčových slov, nebo takzvanou deplatformizací – tedy odstraněním konkrétní stránky nebo skupiny, kvůli porušování pravidel komunity.

„Deplatformizace je  – a ukazuje se to i v těch výzkumech – velmi účinnou byť radikální formou. Protože nebudeme si nalhávat, že je to něco, co může skončit zásahem do práv na svobodu slova,“ přibližuje Šlerka.

U podobného korku je podle Heřmanové navíc problematická jeho netransparentnost. „Projevuje se, že digitální komunikační platformy byly v Česku úplný divoký západ, kde se mohlo všechno. A my se teď zpětně snažíme řešit problémy, které tam bujely strašně dlouho. A snažíme se je řešit způsobem, který nemá jasně nastavená pravidla,“ reaguje na poslední blokaci osmi dezinformačních webů Heřmanová.

Podle ní je problém ve stávající legislativě, která digitální prostor dostatečně nezohledňuje. „Máme nějak definovanou svobodu slova, máme třeba definované nenávistné projevy, které v rámci té svobody slova nejsou chráněné. To znamená, že jsou postižitelné. Ale nemáme nástroje, jak toto vymáhat na sociálních sítích. Právě prostředí sociálních sítí totiž přináší spoustu nových věcí, které jsou bezprecedentní. Takže ne všechno, co známe, bude fungovat,“ říká.

Růst Telegramu

Třeba i proto jsou podle akademiků tyto takzvané „dark platforms“ vyhledávané. Podle antropoložky Heřmanové to dokládají i data o tom, jak dezinformační nartativy internetovým prostředím putují.

„Většinou to funguje tak, že ten narativ, který bychom označili za dezinformační, vznikne na nějakých okrajových platformách, které jsou úplně anonymní. Pak se má tendenci přesunovat přes další kanály na ty hlavní mainstreamové platformy, jako je Facebook, WhatsApp a Instagram. No a nakonec – a to se nestalo pouze v tomto případě, i když tentokrát to bylo velmi razantní a podpořené tím zablokováním těch zdrojových webových stránek – se ty narativy přesouvají do ještě méně regulovaných platforem,“ popisuje antropoložka.

I zakladatel Telegramu Pavel Durov ale už podle Šlerky začíná zvažovat, že k jisté regulaci obsahu na své sociální síti nakonec přeci jenom přistoupí.

„Právě na nízké regulaci staví Durov určitou image toho Telegramu – že je to zkrátka svobodný prostor. Na druhou stranu je ta situace už natolik extrémní, že i on naznačuje, že je připravený tu síť nějakým způsobem regulovat. A předpokládám, že je to spíše otázkou dnů, než se to začne projevovat,“ vysvětluje Šlerka.

Z Telegramu už třeba zmizel kanál ruského státního média Sputnik, který měl 13 tisíc odběratelů. Jeho náhradní verze není zdaleka tak sledovaná. A „mazání“ se týká i dalších kanálů.

„Zaregistroval jsem, že zmizely třeba i jiné skupiny – jako třeba český QAnon. Ten se pravděpodobně zcela přesunul na sociální síť VKontakte. Stejně tak pozoruji, že výrazně ubylo podporovatelů Lubomíra Volného na Telegramu. Pravděpodobně tam došlo k nějakému smazání a obnovení toho účtu,“ dodává datový analytik.

I proto je podle něj pravděpodobná třeba i další migrace dezinformační scény na opět méně regulované platformy. Telegram přesto potenciál svého růstu neztratí, už teď se tam přesunuje třeba řada zahraničních médií.

„Telegram je platformou, do které vstupuje celá řada dalších hráčů. The New York Times kupříkladu založili vlastní telegramový kanál. Je vidět, že se tam objevují třeba nezávislé informace z Ukrajiny. Myslím, že ta role Telegramu bude zkrátka dále růst,“ doplňuje Šlerka s tím, že je jenom otázkou času, kdy se na Telegramu, kvůli jeho oblibě, začnou objevovat i účty „mainstreamových politiků“. 

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít