Jen ‚vlivové působení cizí moci‘. Vláda po kritice osekala plány tažení proti dezinformacím
Vláda v polovině února zrušila post mediálního zmocněnce a problematiku dezinformací svěřila poradci pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. Ten se ale bude zabývat jen dezinformacemi, které šíří zahraniční aktéři. Chystaný akční plán přitom počítal i s podporou médií nebo centrálně zadávanou reklamou, narazil ale na silnou kritiku odborné veřejnosti.
Centrálně zadávaná reklama, podpora neziskových organizací nebo pravidelné cvičení napříč úřady. S tím počítal návrh akčního plánu pro čelení dezinformacím, který připravoval vládní zmocněnec pro média a dezinformace Michal Klíma. Toho ale vláda na zasedání v polovině února odvolala.
„Agenda zmocněnce Klímy byla velmi široká a to, co přebírá útvar poradce pro národní bezpečnost na úřadu vlády, je jen výsek, který se týká bezpečnostních aspektů,“ uvedl následně poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar na tiskové konferenci po jednání vlády.
Vláda tají plán proti dezinformacím. ‚Podíleli se na něm odborníci,‘ tvrdí, jejich jména ale nezná
Číst článek
Výslovně také vyloučil, že by měla pokračovat příprava akčního plánu proti dezinformacím, který zmocněnec pro média a dezinformace Klíma zaštiťoval. „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Žádný další akční plán vládě předložen nebyl. Na žádném dalším akčním plánu se nepracuje,“ uvedl Pojar.
To zopakoval i premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro Deník. „Dospěli jsme k závěru, že žádný další akční plán nepotřebujeme, protože existuje národní strategie pro čelení hybridnímu působení, kterou schválila už minulá vláda,“ řekl Fiala.
Návrhy do budoucna
„Co se týče záměrů uvedených v pracovním materiálu známým pod názvem ‚akční plán‘, který nikdy neprošel meziresortním připomínkovým řízením ani nebyl vládou projednáván, můžeme je brát jako návrhy, kterými se pracovní orgány či vláda mohou v budoucnu zabývat,“ napsal serveru iROZHLAS.cz mluvčí vlády Václav Smolka.
Koncept akčního plánu úřad vlády aktivně tajil. Poté, co ho zveřejnil server iROZHLAS.cz, dokument kritizovala média i hospodářské svazy v obavě z možného posílení vlivu vlády na média v Česku.
Podle Daniela Galuszky, který se v Pirátské straně věnuje obraně, ale post zmocněnce pro média a dezinformace smysl měl. „Zprávy zpravodajských služeb dlouhodobě hovoří o vlivových operacích cizích mocností v našem kyberprostoru, které mají za cíl rozvrátit naši soudržnost,“ vysvětlil Galuszka. Klímovo odvolání a přesun agendy proto vnímá jako zdržení. „Uvidíme, zdali tuto práci dotáhne pan Pojar,“ podotkl.
Návrh akčního plánu původně počítal se vznikem zákona, který by za určitých okolností umožnil takzvané dezinformační weby blokovat. Podle Smolky má jeho přípravu i nadále na starosti ministerstvo vnitra.
Podle Galuszky návrh nyní interně připomínkuje ministerstvo. „Zdali ho ale ministr vnitra předloží na vládu, to netuším, byť si to vláda sama dala za úkol,“ upozornil pirátský gestor pro obranu s tím, že jde jen o dílčí nástroj. „Možnost omezit dočasně přístup na pár webů během opravdu výjimečné situace, jakou je vojenská invaze, se nedá považovat za nějaký boj proti pandemii lží,“ vysvětlil.
Povinné zapojení PR expertů
Podle poradce Pojara i premiéra Fialy se stát bude nyní opírat o analýzu připravenosti Česka čelit závažné dezinformační vlně. Tu v minulosti ministerstvo vnitra vedené Vítem Rakušanem (STAN) odmítalo zveřejnit s tím, že by veřejnost informace v dokumentu nesprávně interpretovala.
Takové vysvětlení ale v aktuálním nálezu kritizoval Ústavní soud. „Není úkolem státu, aby posuzoval, jestli někdo má odbornou nebo intelektuální kapacitu na to, aby s těmi informacemi nakládal správně či nikoliv,“ uvedl soudce zpravodaj Tomáš Lichovník.
Ústavní soud umožnil snazší přístup ke statistickým údajům ve zdravotnickém systému
Číst článek
Dokument je nyní po projednání vládou veřejný a popisuje možné problémy, kterým by Česko mohlo čelit v případě masivní dezinformační vlny. Většinou ale nejmenuje konkrétní řešení, případně nabízí netradiční konstrukce, jako pracovní povinnost „fyzických osob znalých komunikace a public relations“, které by povinně pomáhaly státu dezinformace potírat.
Podle Pojara nyní při bezpečnostní radě státu vnikla pracovní podskupina, která se má věnovat „vlivovým aspektům působení cizí moci“ a je složená ze zástupců zpravodajských služeb a klíčových ministerstev.
Na úřadě vlády pak zůstává oddělení strategické komunikace založené Michalem Klímou. To bude podle mluvčího Smolky poskytovat „odbornou přípravu a zajištění komunikačních kampaní vycházejících z komunikačních potřeb státu“.
Galuszka ale tvrdí, že by stát měl dělat víc. „Vidím jisté rezervy ve vzdělávání jak na školách, tak například i na univerzitách třetího věku. Pořád nemáme dostatečné kapacity na potírání trestné činnosti online. To všechno a mnohem víc jsou věci, kterým by se stát měl věnovat,“ tvrdil s tím, že zásadní je vzdělávání občanů.
„Když si budou lidé zprávy sami ověřovat z více zdrojů a budou si klást otázky jako třeba ‚kdo to napsal?‘, ‚proč to napsal?‘ a ‚kdo to platí?‘, pak se ve velkém vyhneme masovému šíření štvavých lží,“ řekl.
