Žaloba na resort obrany za blokaci ‚dezinfo webů‘ neuspěla, iniciátoři podají kasační stížnost
V červnu žádala dvojice neziskových organizací soud, aby prohlásil dočasné blokování takzvaných dezinformačních webů jako nezákonné. V polovině ledna Městský soud v Praze žalobu neziskovek odmítl. A důvod? Podle soudu nelze chápat dopis Národního centra kybernetických operací, na základě kterého byla blokace operátory a správcem domény provedena, jako příkaz k vypnutí webů.
Soud odmítl žalobu neziskových organizací Institut H21, za kterou stojí miliardář Karel Janeček, a Otevřená společnost, kterou zastupuje zase exposlanec a nynější zastupitel za STAN a spoluautor zákona o právu na informace Oldřich Kužílek.
Obrana čelí první žalobě kvůli ‚dezinfo webům‘. Premiér Fiala roli státu popírá
Číst článek
Obě organizace se snažily soudně prokázat, že zablokování dezinformačních webů na žádost Vojenského zpravodajství (konkrétně jeho Národního centra kybernetických operací) porušilo principy právního státu, svobody projevu a práva na přijímání informací.
Soud se ale s tímto neztotožnil, ačkoliv připustil, že má pro obavy obou organizací pochopení. „Blokace webů ze strany veřejné moci bez zákonného podkladu by byla významným zásahem do základních práv, a to i pokud by si stát faktickou blokaci vynutil na soukromoprávních subjektech. K tomu ale v posuzované věci ani náznakem nedošlo, neboť žalovaný weby nezablokoval, ani to nikomu nepřikázal,“ vysvětluje ve svém usnesení Městský soud v Praze.
Soudci a soudkyně také nepochybují, že „že samotná blokace určitých webových stránek se přinejmenším dotýká svobody projevu a práva na informace žalobců,“ nicméně to nelze klást za vinu žalovanému ministerstvu.
Soud se tak drží svého dřívějšího názoru, že prosba nebo doporučení ze strany úřadů není dostatečně silným zásahem do práv, který je možné soudně napadnout. Podle soudce Štěpána Výborného, který tuto tezi formuloval loni v červenci, by stát musel firmy k určitému postupu zavazovat nebo je varovat před „možnými negativními důsledky, pokud by doporučení nevyhověly“.
Soud odmítl další žalobu na blokaci dezinfo webů. ‚Nezabývali jsme se podstatou věci,‘ vysvětluje soudce
Číst článek
Příkaz, nebo prosba?
Podle obou organizací jako žalobců měl stát překročit svou pravomoc, když pomocí Národního centra kybernetických operací (NCKO) vyzval poskytovatele připojení k internetu a správce domény CZ.NIC k blokování 22 webů. Ty měly podle zpravodajců šířit ruskou propagandu a měly tak představovat nebezpečí v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu.
Rozhodující měl být podle žalobců dopis, který NCKO rozeslalo právě zmíněným operátorům a sdružení CZ.NIC. Serveru iROZHLAS.cz se ho povedlo získat a zveřejnit v dubnu.
CZ.NIC předvedl domácí kutilství. Blokování webů se má řešit zákonnou cestou, říká novinář Koubský
Číst článek
„Identifikovali jsme, že jde o státní zásah, ať se tváří, jak chce,“ vysvětlil dříve redakci Kužílek, podle kterého nebylo cílem žaloby úřady trestat ani se zastávat dezinformátorů. Naopak chtěli takto nastavit do budoucna pravidla, jak k podobným blokacím přistupovat.
Soud ale dopis jako oficiální výzvu úřadů k blokování webů nechápe. „Dopis neodkazuje na žádnou výslovnou pravomoc NCKO či žalovaného a není v něm žádná explicitní výzva ke splnění nějaké povinnosti. Neobsahuje ani žádné výslovné poučení o negativních následcích v případě nevyslyšení žádosti či o jakékoliv sankci (žalobci to ostatně ani netvrdí). Dovozovat závaznost nelze ani z použitého jazyka – sloveso žádat bez dalšího neznamená příkaz či závazný pokyn,“ argumentuje soud.
Podle soudu není možné chápat dopis ani jako výzvu policisty, jak žalobci argumentovali. „Postup policisty upravuje zákon o Policii České republiky. (...) O autoritativní pokyn tedy půjde jednoduše proto, že to stanoví zákon, ne proto, že policista o něco žádá,“ vysvětluje soud s tím, že NCKO takovou pravomoc ani nemělo.
Objasnění
I přes neúspěch žaloby považují její iniciátoři zjištění soudu za částečný úspěch. Podle společné tiskové zprávy neziskových organizací soud uznal, že blokace webů „je významný zásah do svobody projevu a práva na informace“.
Další měsíc. Dezinformační weby zůstanou po dohodě s vládou na české doméně blokované
Číst článek
Dále se podle obou organizací povedlo vyjasnit, že podobné dopisy, jaké zaslalo třeba Národní centrum kybernetických operací, nemají pro jejich adresáty reálně žádnou váhu. „Měli by je brát pouze jako nezávazné sdělení názoru. Nemají žádnou povinnost je vykonat, nehrozí jim postih,“ píšou organizace v tiskové zprávě.
Obě organizace zároveň v tiskové zprávě avizovaly, že budou „ve snaze rozkrývat situaci, která loni v únoru vznikla“ pokračovat, protože s argumentací soudu, že nejde o zásah státu, oba žalobci nesouhlasí a nepovažují ji za přesvědčivou.
„Proti rozhodnutí městského soudu proto podáme kasační stížnost, a pokud to bude nutné, i stížnost ústavní,“ napsaly organizace na závěr.
Podobné žaloby, jako je tato, dosud směřovaly na poskytovatele připojení k internetu a správce české domény CZ.NIC. Žádosti o předběžná opatření ale obvodní soudy pro Prahu 3 a 4 v minulosti také zamítly.
