Radiožurnál se nadále věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměřuje na to, jaké sliby se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a jaké naopak ne. Vychází při tom z programového prohlášení vlády rozděleného do šesti směrů. Šestý a poslední díl se věnuje digitalizaci. Jak to dopadlo?

Praha 10:31 6. září 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Všechny online služby státu na jednom místě: elektronický recept, elektronická dálniční známka nebo třeba levná data. Tak to byl výčet slibů současné vlády v oblasti digitálního Česka. Kabinet si vytyčil ambiciózní cíle, které se snažily napravit mezery úřadů v online komunikaci s občany. Na konci volebního období se ovšem Česká republika nachází na sedmém nejhorším místě v digitalizaci státní správy podle srovnání DESI (Digital Economy and Society Index – pozn. red.)

Inventura vládních slibů: budování těžké brigády, nestabilní rozpočet obrany i zmrazení platu hasičů

Číst článek

Vláda Andreje Babiše (ANO) stihla v oblasti digitalizace udělat několik věcí, jako jsou elektronické recepty, dálniční známky, které si můžeme koupit přes internet, a pokud si chceme vyměnit propadlý řidičský průkaz, tak to už také vyřídíte online. Kromě toho i daňové přiznání lze odeslat finančnímu úřadu přes webovou aplikaci. Všechny případy však mají své „porodní bolesti“. A tím je především funkčnost.

Funkčnost jednotlivých služeb

Vzpomeňme si například na počáteční výpadek systému pro nákup dálniční známky. S problémy se potýkal i start elektronických receptů, což samozřejmě něco vypovídá o schopnosti státu tyto projekty připravit. Řada služeb navíc vyžaduje aktivní datovou schránku, jako například u výměny řidičských průkazů.

Ostatně, větší ambice než konečný výsledek najdeme také u portálu Moje daně. Ministerstvo financí nejprve připravovalo zakázku na úplně nový systém, tu ale zrušilo a následně pouze nechalo přepracovat ten dosavadní. Nejdůležitější změnou je, že daňové přiznání odešlete v podstatě na jedno kliknutí. Předtím jste museli využít například datovou schránku nebo ještě běžet s vlastnoručním podpisem na pobočku finančního úřadu, což bylo trochu nesmyslné. Tou zásadní věcí, která vůbec umožnila odesílání podání jedním kliknutím, je rozšíření elektronické identity.

Online komunikace s úřady

Úřady v online komunikaci ušly kus cesty. Ještě před několika lety totiž bylo poměrně komplikované přihlašování do jednotlivých služeb, což mohlo řadu lidí odrazovat. Od letošního roku ale funguje takzvaná bankovní identita, díky které se můžete do portálů jednotlivých úřadů dostat pomocí stejných údajů, kterými se přihlašujete i do svého internetového bankovnictví. To v překladu znamená, že stát se pro ověření identity občanů spolehl na již existující systémy třetích stran. Vedle finančních domů totiž přihlášení k online úřadům umožňuje například služba MojeID a ještě několik dalších. Online nástroje státu se díky tomu stávají dostupnějšími pro více uživatelů. 

Vláda také slibovala vznik jednotného místa, kde budou všechny služby dostupné. Tento slib se podařilo dodržet jen částečně. Byl totiž vytvořen Portál občana, který spíš funguje jako takový rozcestník s odkazy na online služby jiných úřadů. Což může být užitečné, ale nemůžete tu mluvit o tom, že online služby státu vypadají nějak jednotně, že se třeba podobně ovládají. Co úřad, to jiný systém.

Inventura vládních slibů: co se podařilo prosadit ohledně důchodové reformy?

Číst článek

V tomhle směru tedy Česko zatím příliš nepokročilo, a to i navzdory tomu, že vláda – podle svého slibu – jmenovala zmocněnce pro digitalizaci, tím se stal Vladimír Dzurilla. Problém je, že sice spadá přímo pod premiéra, ale sám pravomoci postrádá. Pokud by mu nějaký úřad vzdoroval, příliš zákonných možností, jak jej přimět ke spolupráci, nemá. A že se některé úřady digitalizace bojí, dokazuje například to, že letos na jaře měly sestavit seznam agend vhodných k digitalizaci, a například ministerstva průmyslu nebo práce a sociálních věcí do něj žádné úkony nenapsala.

I přes to, že tato povinnost vyplývá ze zákona o právu na digitální službu, z takzvané digitální ústavy, která občanům zaručuje, že s úřady můžou komunikovat na dálku. Úprava prošla Parlamentem v tomto volebním období, ale jako poslanecký návrh předložený zákonodárci z různých stran, opozičních a vládních. A teprve během projednávání ho kabinet podpořil.

Čtvrtý mobilní operátor nepřišel

Vláda také nedodržela svůj slib, který se týkal příchodu čtvrtého operátora, který by vybudoval vlastní celoplošnou síť a tím tlačil na zlevňování mobilních služeb. V aukci volných frekvencí z minulého podzimu si totiž vhodné kmitočty rozdělili současní operátoři.

Je tu ale šance, že na trh vstoupí menší, méně silný hráč, který sice vlastní celorepublikovou síť nepostaví, ale pokryje například města a zbytek si pronajme od některého velkého hráče. Problém je, že bude ekonomicky i infrastrukturně závislý na konkurenci.

Jakub Horáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít