Otázky a odpovědi. Lze podvody u vysokoškolských prací odhalit? Kdo a jak je trestá?

Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi týkající se fungování takzvaných rešeršních agentur. Ty sice deklarují, že studentům pouze pomáhají se sháněním podkladů, podle svědectví jejich spolupracovníků si ale klienti kupují rovnou celé vysokoškolské práce.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Webová stránka, která nabízí "pomoc" s vypracováním vysokoškolské práce. | Foto: Printscreen webu materialynamiru.cz. | Zdroj: iROZHLAS.cz

Co takzvané rešeršní agentury opravdu dělají?
Oficiálně za peníze studentům shánějí podklady pro jejich kvalifikační práce. A klienti si je podle nich sepisují sami. „Studium při rodině nebo zaměstnání zvládneš s námi levou zadní. Vyhledáme a připravíme pro tebe odborné podklady a materiály, abys mohl rychleji čerpat z kvalitních podkladů a napsat svou bakalářku, diplomku či rigorózní práci do školy. Potřebuješ poradit nebo zkonzultovat své závěry? Je ti k dispozici tým odborníků se specializacemi pro předměty z vysokoškolských oborů,“ představuje své služby web studijni-podklady.cz.

Napsal jsem 50 bakalářských prací, jednu za 5 tisíc, přiznává bývalý spolupracovník ‚rešeršní‘ agentury

Číst článek

Jak ale popsali dva bývalí nájemní autoři agentur, skutečnost je jiná. „Hned když mi odpověděli, psali: váš úkol bude zpracovávat práce na zadaná témata dle požadavků zákazníků, práce budou sloužit jako podklady pro jejich práce, pak je závorka a v ní: ve většině případů budou vypadat jako pravé seminární atd. práce. Čili zákazník se pod to jen podepíše,“ uvedl jeden z nich Josef Duda.

Kolik si psaním prací skrytí autoři vydělají?
Podle druhého z bývalých spolupracovníků Luboše Š. agentury platí v průměru 150 korun za stranu. „U bakalářky jste za 30 stran dostal 4500 a klient zaplatil 25 tisíc korun,“ vypočítal. Měsíčně si jako stínový autor podle svých slov vydělal 10 tisíc korun.

Jakým způsobem byznys s vysokoškolskými pracemi probíhá?
Především anonymně. Ani jeden z autorů se nikdy nesetkal s klienty ani vedením agentur. Komunikace probíhá přes uzavřený systém. V něm autoři najdou seznam nabízených prací, o které se mohou hlásit. U některých je pevně daná cena, jindy se o ní dá smlouvat. Přes systém pak posílají i ukázky práce.

Jsou práce zakoupené v rešeršních agenturách kvalitní?
To lze jen těžko říci. Oba skrytí autoři přiznali, že většinou psali práce z oborů, které nestudovali. Práci si navíc ulehčovali. „Byl jsem placen za to, že to bylo originálně napsáno, ne za originální myšlenku. Neumím si představit, že mí klienti by pak něco originálního obhájili,“ argumentoval Luboš Š.

Lze takové jednání trestat?
Problém je především na straně studentů, kteří v pracích podepisují prohlášení, že je vytvořili sami. Vypracování a obhajoba kvalifikační práce je totiž jednou z podmínek k získání vysokoškolského titulu. „Zpracování kvalifikační práce jinou osobou je nepřípustné, je porušením vnitřních předpisů fakulty či vysoké školy,“ říká jasně ministerstvo školství.

Používal jsem i překladač google, poznají ‚prd‘, říká muž, který psal za peníze bakalářské práce

Číst článek

Kdo může podvody při psaní vysokoškolských prací trestat?
Ministerstvo školství uvádí, že nemá pravomoc se činností agentur zabývat. Podvody podle něj musí hlídat přímo vysoké školy. „Jsou to právě studenti a vysoké školy, zejména vedoucí a oponenti závěrečných prací a členové zkušebních komisí, kteří jsou za kvalitu závěrečných prací zodpovědní,“ upozorňuje ministerstvo.

Školy podle něj odhalené podvodníky mohou disciplinárně trestat. „Novela zákona o vysokých školách účinná od září 2016 nově umožnila rektorovi vysoké školy v případě prokázaného plagiátorství zahájit řízení o vyslovení neplatnosti vykonání státní závěrečné zkoušky absolventa, popřípadě její části, kterou se myslí i obhajoba závěrečné práce,“ uvádí ministerstvo.

Jak těžké je podvodníky usvědčit?
Velmi. Podle vysokoškolské pedagožky a bývalé šéfky akreditační komise Vladimíry Dvořákové je těžké studentům využití rešeršních agentur prokázat, i když vedoucí práce o něm může být přesvědčen. „Už kolem roku 2008 to bylo profesionální. Práce tak nejsou úplně nekvalitní a těžko se dokazuje, co je špatně,“ přiblížila Dvořáková. Jedinou šancí vedoucích prací je podle ní sledovat, jak moc se student práci věnuje, například jak moc často ji chodí konzultovat.

‚Studium s námi zvládneš levou zadní.‘ Byznys se psaním diplomových prací lze odhalit těžko

Číst článek

Jsou známé případy, kdy si někdo nechal vysokoškolskou práci napsat?
K podvodu s diplomovou prací kvůli manažerskému titulu MBA se ve svém zápisníku přiznal například bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý stíhaný za korupci. Poznamenal si, že práce ho stála 50 tisíc korun.

Problém s diplomovou prací měla i Jana Nagyová. Tehdejší pravá ruka a dnešní manželka někdejšího premiéra Petra Nečase sice podle všeho na svoji diplomovou práci nenajala rešeršní agenturu, ale podle týdeníku Respekt její vypracování požadovala po podřízených. Později se ukázalo, že práci z valné většiny tvořily okopírované pasáže vládních materiálů.

Ondřej Golis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme