Distanční výuka nutně není méně kvalitní, maturitní test letos zvládne i osmák, kritizuje pedagog Kostečka

Podle aktuálních údajů České školní inspekce se do online výuky stále nedaří zapojit na deset tisíc žáků. Vyrůstá nám kvůli distanční výuce ztracená covidová generace? „Hovoří se o tom, ale ztracená generace je ta, která například prožila dvě světové války,“ reaguje uznávaný pedagog Jiří Kostečka.

Interview Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pedagog Jiří Kostečka | Foto: Khalil Baalbaki | Zdroj: Český rozhlas

Poukazuje na to, že ve třídě se třiceti žáky se podle něj může jednat o jeden až dva případy. „Někde to může být dramatičtější, ale opravdu si nemyslím, že toto je největší problém současného stavu a že jde o masový jev,“ namítá autor učebnic českého jazyka a literatury.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor

„Ten, kdo se poctivě učil a plnil úkoly během prezenční výuky, tak ten to dělá i v té distanční. A ten, kdo do školy pořádně nechodil a s prominutím se flákal, tak se fláká i teď,“ dodává Kostečka s tím, že problém s chybějícími technickými prostředky se u celé řady žáků podařilo od začátku pandemie vyřešit.

Zdůrazňuje, že výchovný proces začíná v rodině. A pokud ta správně nefunguje nyní, tak by pravděpodobně nefungovala ani při standardní prezenční výuce.

„České školství prokázalo neuvěřitelnou vitalitu, až nečekanou. Učitelé ukázali, že se dokážou přeorientovat na distanční výuku,“ pochvaluje si Kostečka, který kvituje i probíhající očkování učitelů tedy předpoklad pro znovuotevření škol.

Skutečný problém, o kterém se prý příliš nemluví, se podle Kostečky týká výuky dětí se specifickými poruchami učení nebo autistického spektra.

„To je v podstatě neřešitelná věc, protože ty děti u počítače nevydrží, ani když jsou u nich rodiče. Těmto dětem se v podstatě pomoci nedá, alespoň co mi říkají speciální pedagogové.“

Letošní maturita? Paskvil

Česká školní inspekce dále zjistila, že o čtvrtinu přibylo pedagogů, kteří jsou pro omezení vzdělávacího obsahu. A přibývá i těch, kteří využívají slovní hodnocení. Je to změna k lepšímu, kterou nese online výuka, soudí host Interview Plus.

„Kolem rámcových vzdělávacích programů je velká diskuse, vzduchem lítá slovo nebiflovat a učit děti komunikovat. Ale všeho s mírou. Existují předměty jako čeština a angličtina, kde je rámcový vzdělávací program nastaven velmi slušně, u jiných se asi redukovat musí. Nemyslím si ale, že by to nějak ovlivnila distanční výuka,“ míní Kostečka.

Plaga: Kdybychom v létě nepodlehli iluzi, že covid zmizel, mohli jsme udržet školy déle v chodu

Číst článek

Ministerstvo školství ovšem s učiteli prý nekomunikuje, a to dlouhodobě. Týká se to nejen změn v rámcových vzdělávacích programech, ale například i školského zákona, podle kterého by mohli učit i lidé bez pedagogického minima, nebo podoby letošních maturit.

Maturanti letos nebudou muset skládat ústní zkoušky z češtiny a cizího jazyka, rozhodnout se pro ně můžou dobrovolně. Zkoušky společné části se nově konají pouze formou didaktických testů.

„Jak může být maturita z češtiny a z cizích jazyků bez ústní zkoušky? Vždyť to je neuvěřitelný paskvil, který teď vznikl. A jak může být bez písemné zkoušky?“ ptá se Kostečka.

Didaktický test prý dokáže bez větších problémů složit i průměrně nadaný žák osmé třídy základní školy. „Není pravda, že by distanční výuka natolik znekvalitnila výuku, že by bylo třeba zrušit dvě klíčové součásti maturitní zkoušky,“ uzavírá dlouholetý učitel.

Veronika Sedláčková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme