Dnešní tisk píše o ČNB, Temelíně, vzdělání a xenofobii

Dnešní tisk informuje o jméně pravděpodobného nástupce Josefa Tošovského v křesle guvernéra České národní banky, o finančních potížích, které opět provázejí stavbu jaderné elektrárny Temelín, a o tom, co chce nakoupit česká armáda. Dočteme se ale i o tom, že se průmyslová Česká republika stává lacinou manuální silou pro západní podniky, a o dvou případech, kdy se celá obec ohražuje vůči nějak odlišným spoluobčanům.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Václav Havel půjde v nejbližších dnech do vědomého střetu s Milošem Zemanem a Václavem Klausem píše dnešní Právo. Jak zjistilo, šéfem České národní banky se totiž rozhodl jmenovat dosavadního viceguvernéra, čtyřicetiletého ekonoma Zdeňka Tůmu. Právě Tůmovy názory se nedávno staly předmětem ostrého nesouhlasu jak Zemana, tak Klause. Deník informuje, že prezident oznámí jméno nového guvernéra ČNB koncem tohoto týdne a samotné jmenování by se mělo odehrát v první polovině příštího týdne, protože dosavadní guvernér Josef Tošovský odchází z funkce k 30. listopadu. Jak Právu sdělil analytik Conseque Finance Petr Zahradník, Tůmovo jmenování by němelo být pro naši ekonomiku šokem.

V mnoha evropských zemích stoupl za poslední desetiletí počet studujících o 50 až 80 procent, uvádí v Hospodářských novinách Jiří Witzany a Jiří Zlatuška. V zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj studuje asi 2,6 desetin procenta počtu obyvatel, v České republice jsou to jen necelá dvě procenta. Přístup k vysokoškolskému vzdělávání je od poloviny 90. let poznamenán přetrvávající malou kapacitou českých vysokých škol. Probíhající reforma vzdělávacího systému musí zajistit prosperitu vysokých škol v 21. století. Na některých školách už proběhla, ale ne vždy byla úspěšná a byla plně realizována. Hospodářské noviny pokládají otázku, jestli se české vysoké školy mohou izolovat od vnějšího světa a jak dlouhou dobu budou pro uskutečnění reformy potřebovat.

Elektrárenskou společnost ČEZ finančně vyčerpaly desítky miliard korun investované do Temelína. V dnešních Lidových novinách informuje Pavla Nováková o tom, že start druhého temelínského reaktoru je tak ohrožen. ČEZ už několik měsíců protahuje stanovení definitivní sumy, za kterou jí má Škoda Praha příští rok spustit druhý blok jaderné elektrárny. Podle listu se zaměstanci Škody, tedy hlavního temelínského dodavatele, bojí, že nekonečná vyjednávání ohrozí harmonogram a že reaktor nestihnou spustit včas. Rovněž další dodavatelé Lidovým novinám potvrdili, že se ČEZ kvůli finančním potížím snaží už několik měsíců razantně seškrtat rozpočet na spouštění. Noviny zároveň zjistily, že "start" prvního bloku, který probíhá právě v těchto týdnech, stojí ČEZ zhruba miliardu a čtvrt.

Česká republika se stává lacinou dílnou pro německé firmy. Podle Mladé fronty Dnes téměř třetinu výrobků, které tuzemské podniky vyvezou za hranice, totiž vymyslí zahraniční zákazník, který jen využívá lacinou českou pracovní sílu. Zboží si sám odveze a prodá. Jak noviny uvádějí, v praxi se u nás používají dva postupy. Při tom nejjednodušším přiveze zákazník materiál, nákresy a hotové výrobky si odebírá přímo ve skladu. České firmě nepatří nic kromě mzdy za odvedenou práci. Jen o něco méně nevýhodná je druhá cesta. Při ní firma sice využívá vlastní materiál, ale dělá podle projektu zahraničního odběratele, nekupuje ale nové technologie a zastarává. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, šanci vyvázat se z této závislosti má podnik jedinou: že si ho nakonec zahraniční zákazník koupí.

Hospodářské noviny zjistily, že armáda chce nejen stíhačky, ale i rakety. Náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, listu sdělil, že armáda je vystavena "z různých stran" stále většímu tlaku na odložení nákupu stíhaček za 100 miliard korun. Trvá ale na tom, že se bez nich obrana státu neobejde. Nutná je prý jak existence nadzvukového letectva, tak raketového vojska. O termínu vypsání příslušného tenderu na dodavatele stíhaček má vláda rozhodnout za týden. Jak listu Šedivý sdělil, pokud by se představitelé státu nakonec možnosti obrany vlastního území vzdali, je možné nákup zrušit. Znamenalo by to ale, že se sníží vycvičenost pilotů a jejich schopnost ovládat nadzvukové stroje. Pavlu Ottovi z Hospodářských novin to potvrdil i náměstek ministra obrany Jaromír Novotný, podle kterého by České republice bez nadzvukového letectva ujel v NATO vlak.

Sto osmdesát centimetrů vysoká betonová zeď vyrostla ve Velkém Meziříčí na Žďársku. Jak uvádí Jiří Čalda v Zemských novinách a Českém Slovu, měla by oddělit budoucí obyvatele dostavovaných sociálních bytů od jejich bezprostředních sousedů. Zeď nechala dodatečně po protestech lidí postavit radnice. Do ubytovny se mají nastěhovat obyvatelé bývalého městského chudobince. Srovnání se známou zdí v Matiční ulici v Ústí nad Labem, ale radnice Velkého Meziříčí odmítá. Starosta Vilém Lavický Zemským novinám a Českému Slovu tvrdí, že je to plot jako každý jiný, který jen odděluje pozemky a takových jsou prý ve Velkém Meziříčí desítky.

Nehceme vás tady, vzkazuje prostřednictvím Lidových novin starosta Jiřetína v Jizerských horách bývalým vězňům, kteří si v tamním azylovém domě "trénují" návrat do běžného života. Dům na půli cesty, který v Jiřetíně založilo sdružení Naděje, začal fungovat na začátku října. Starosta Jiřetína pod Bukovou Josef Kucín tvrdí, že lidé, kteří byli ve vězení, nejsou plnohodnotnými občany. Na otázku redaktorky Lidových novin Lucie Tvarůžkové, proč mu Dům na půli cesty tolik vadí, starosta odpověděl, že Naděje město o výstavbě neinformovala předem, že se občané města bývalých vězňů bojí a že škodí cestovnímu ruchu.

Naděžda Hávová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme