Do hledání peněz pro učitele zasáhne i premiér
O 13. a 14. platech učitelů budou jednat ministři škoství a financí s premiérem Vladimírem Špidlou. Petra Buzková se na tom s Bohuslavem Sobotkou dohodli na dnešní schůzce. Na další platy jak pro učitele, tak pro ostatní zaměstnance veřejné sféry nevyčlenila vláda při schvalování rozpočtu žádné peníze.
Jak proto zdůraznila ministryně školství Petra Buzková, v případě, že kabinet na tento účel vydá další finance, nemohou učitelé počítat s tím, že by byly jejich 13. a 14. platy vyšší než u ostatních zaměstnanců.
"Záleží na tom, v jaké výši bude rozhodnuto pro všechny zaměstnance. Já bych si samozřejmě přála učitelům, kteří jsou v mém resortu, aby ten 13. 14. plat byl co nejvyšší, ale záleží na tom, kolik se podaří získat peněz na to, aby mohly být vyplaceny, protože v žádném případě v kapitole školství není žádná další rezerva na to, abychom tyto finanční prostředky mohli vyplatit, aniž bychom na ně získali další prostředky," uvedla ministryně.
Podle mluvčího ministra financí Marka Zemana je v tuto chvíli těžké odhadnout, jestli a případně kolik peněz by mohly resort školství i ostatní instituce veřejné správy na 13. a 14. platy získat: "My jsme už dříve hovořili o tom, že rozpočet je opravdu velmi napjatý. Bude záležet na tom, jakým způsobem se najde řešení této situace a v tuto chvíli je těžké cokoli předjímat.".
Šéf školských odborů František Dobšík ale doufá, že vláda nakonec prostředky najde. Učitelé si sice díky 16třídní tabulce polepšili, pokud ale peníze navíc nedostanou, mohli by si podle Dobšíka vydělat za letošní rok dokonce méně než loni: "Když tyto věrnostní odměny nebudou, tak ten výdělek za celý rok se samozřejmě sníží - a to přidávání v tarifech pro některé skupiny pedagogů a nepedagogů nepřináší efekt, že by ten nárůst byl v celém roku až takový."
Ministryně Buzková zároveň diskutuje s mítopředsedou vlády Petrem Marešem o podobě školského zákona. Jak nedávno prohlásila, oba by měli z vlády odejít, pokud se nedokáží dohodnout. "Pokud my dva s panem místopředsedou Marešem nejsme schopni se shodnout na podobě nového zákona, tak by asi bylo správné, aby do koaliční vlády přišli noví lidé," řekla televizi Prima. Toto řešení ale Mareš odmítl.
Školský zákon navrhovaný ministerstvem školství podle průzkumu Ústavu pro informace ve vzdělávání podporuje většina ředitelů škol. Má zavést vzdělávací programy namísto dosavadních direktivních osnov a počítá mimo jiné i se zavedením státní maturity. Předpokládá také rozdělení víceletých gymnázií na první a druhý stupeň a vznik školských rad, které se mají podílet na správě školy.
