Do několika let by se měli postižení přestěhovat z ústavů do chráněného bydlení
Lidé s postižením by už v budoucnu neměli žít za zdmi uzavřených ústavů. Péči a zázemí najdou v menším chráněném bydlení, kde využijí služeb sociálních pracovníků i zdravotníků. Stát by tak mohl ušetřit za nákladnou údržbu ústavních areálů. Proměnu sociální péče plánuje kandidát na ministra práce a sociálních věcí Petr Krčál z ČSSD.
Ústav Sluneční dvůr v Jestřebí na Liberecku se stará o ženy s mentálním postižením. Část z nich bydlí mimo velké pavilony ve skupinových bytech, kde zvládají každodenní úklid a jsou celkově soběstačnější.
Podle Milana Šveřepy, ředitele Centra podpory transformace, je právě komunitní bydlení pro lidi s postižením mnohem výhodnější. „Komunitní podpora umožňuje lidem, kteří využívají sociální služby, žít běžným způsobem života. Sociální služba jim toho pomáhá dosahovat. Mohou zůstávat žít v blízkosti svých blízkých, svých přátel, své rodiny,“ vysvětluje.
Hostem Ranního interview Radiožurnálu byl ředitel Centra podpory transformace Milan Šveřepa
Lidé tak už nebydlí na pokojích po pěti, ale mají samostatné ložnice a koupelny. S běžnými potřebami jim pomáhají sociální pracovníci nebo zdravotníci.
Právě na přiblížení sociálních služeb běžnému standardu v západní Evropě sází i nominovaný ministr práce a sociálních věcí Petr Krčál z ČSSD. S komunitními službami má dobré zkušenosti z Vysočiny, kde je už několik let radním pro sociální politiku.
„Chtěl bych samozřejmě i s ostatními kraji pokračovat v transformaci pobytových zařízení, zejména pro lidi se zdravotním postižením. Protože mohu z Vysočiny jenom potvrdit, že menší komunitní centra jsou podstatně lepší,“ říká.
Transformace postupuje pomalu
„V současných lůžkových zařízeních je podstatná část lidí, kteří jsou těžce zdravotně postižení, a sociální službu je dneska potřeba přenést na terénní služby a dostat ji co nejvíce k lidem do jejich přirozených domovů,“ upozorňuje Krčál.
Změnit by se postupně měly velkokapacitní ústavy v celé České republice. „Já doufám, že na to najdeme prostředky z Evropské unie 2014 – 2020 a že transformace pobytových zařízení bude samozřejmě pokračovat,“ dodává.
Tématem se zabývala už i bývalá vláda, která transformaci ústavů nastartovala a podpořila. Proměna směrem ke komunitní péči nicméně postupuje velmi pomalu. Krčál chce proto také prosadit víceleté financování sociálních služeb, minimálně na dva roky dopředu. Za zdmi uzavřených ústavů dnes žije v České republice sto tisíc dospělých a dětí.
