Do prezidentské volby může zasáhnout ještě ÚS. Nemělo by to ale odkladný účinek

Jana Bobošíková se vrací do hry, naopak Vladimír Dlouhý ani Tomio Okamura se nemohou ucházet o funkci prezidenta republiky. Jejich vyřazení ze soutěže nezměnil ani Nejvyšší správní soud, který přezkoumával jejich stížnosti na rozhodnutí ministerstva vnitra, podle něhož neshromáždili požadovaných 50 tisíc podpisů. Vyřazení kandidáti zpochybňovali výpočet podílu neplatných hlasů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidentská standarta na Pražském hradě

Prezidentská standarta na Pražském hradě | Foto: Filip Jandourek

Zítra ústřední volební komise vylosuje čísla prezidentským kandidátům. Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, které okamžitě vstoupilo v platnost, protože bylo vyvěšeno na úřední desce NSS, vydá Janě Bobošíkové osvědčení o tom, že byla zaregistrována jako řádná kandidátka pro přímou volbu prezidenta.

Přehrát

00:00 / 00:00

O rozhodnutí NSS k prezidentským kandidátům mluvili na Radiožurnálu politický komentátor ČRo Petr Nováček a děkan právnické fakulty University Karlovy Aleš Gerloch

„Otázka je, zda v nějaké době, a to může být až po vyhlášení volebních výsledků, se někdo neobrátí na Ústavní soud se zcela fundamentální záležitostí. To mimochodem ohlašuje jedna z kandidátek Klára Samková, která ale svůj zájem nebrala tak vážně,“ říká politický komentátor ČRo Petr Nováček a pokračuje:

„Samková má za to, že jak prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta, mimochodem připravený velmi narychlo, tak samotná novela ústavy, která zavádí přímou volbu prezidenta, je v rozporu s naším ústavním pořádkem. To by pak bylo na rozsáhlou ústavní stížnost, kterou by musel projednat Ústavní soud. Ten není na rozdíl od Nejvyššího správního soudu vázán žádnými lhůtami.“

Při přezkoumávání petičních archů se náhodně vybíral vzorek 8500 podpisů od každého kandidáta. Ve vzorku se zkoumalo, kolik je tam chybných zápisů. Když jich bylo tři procenta a více, vzalo se dalších 8500 jmen a postupovalo se podle stejného klíče. Ministerstvo vnitra to posoudilo tak, že chybovosti obou vzorků sečetlo. Jiný možný výklad byl ten, že se zprůměrňuje. Nejvyšší správní soud teď dal za pravdu tomu výkladu, že je třeba průměrovat. Když se nyní průměrně chybné hlasy odečetly od těch celkových, Jana Bobošíková překonala hranici nutných 50 000 podpisů. Na rozdíl od Tomia Okamury a Vladimíra Dlouhého.

„Takže se jen modleme, aby již nic nevstoupilo do procesu, protože první kolo přímé prezidentské volby má být 11. a 12. ledna. Kdyby do toho mohl ještě nějakým krokem vstoupit Ústavní soud, tak bychom se ho nedočkali. Zatím to je na dobré cestě. Vypadá to, že přece jen půjdeme po Novém roce prezidenta volit,“ uvádí Nováček.

Podle děkana právnické fakulty University Karlovy Aleše Gerlocha jsou dvě možnosti, jak by do procesu mohl vstoupit Ústavní soud:

„Jednou je, že by některý z kandidátů, který nyní nebyl registrován, respektive bylo rozhodnuto, že nebude registrován, se obrátil na Ústavní soud s ústavní stížností. U některých z nich je myslím úplně nulová naděje, že by jim Ústavní soud vyhověl, protože přímo ústava stanoví požadavek 50 tisíc podpisů. A Ústavní soud je vázán ústavou.“

„Vedle toho mohou tito kandidáti podat návrh na přezkoumání ústavnosti zákona. Ale je třeba připomenout, že tady jde zřejmě o otázku výkladu určitého ustanovení, které nemá dimenzi ústavního. Tato podání ale nemají odkladný účinek. Sám Ústavní soud by musel z nějakého důvodu dospět k tomu, že je třeba ho uplatnit. Což osobně nevidím jako důvodné,“ dodává Gerloch.

Jan Piroch, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme