Do sněmovny chce bezmála 6 tisíc lidí. Jejich průměrný věk je 46 let, nejstaršímu je 91

Ve 14 hodin začnou předčasné volby do Poslanecké sněmovny. O křesla se v nich utká 23 stran a hnutí, z nichž 17 kandiduje ve všech 14 volebních krajích. Na kandidátkách figuruje oproti předešlým volbám téměř o tisíc jmen více, je to skoro 6 tisíc. Ze statistických dat také vyplývá, že průměrný věk kandidátů se příliš výrazně nemění. Nyní se pohybuje něco málo přes 45 let, u předešlých voleb to bylo kolem 46.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prázdné lavice čekaly 22. června 2010 na nově zvolené poslance.

Prázdné lavice čekaly 22. června 2010 na nově zvolené poslance. | Foto: Tomáš Adamec

Pro vstup do Poslanecké sněmovny musí být člověk starší 21 let. Zhruba v tomto věku nyní kandiduje asi 30 lidí. Nejstarším kandidátem je Vladimír Vaňata, kandidát Dělnické strany sociální spravedlnosti, kterému je 91 let.

Letos je mezi kandidáty do Poslanecké sněmovny o něco více žen než ve volbách předešlých, je to 1589 žen. „Stále se tvrdí, že žen ubývá, ale není to až tak dramatické. Je to rozdíl v desetinách procent. A záleží jednak na tom, zda ženy chtějí kandidovat a také na tom, jak se ve stranách pak prosadí,“ říká komentátor ČRo Petr Hartman.

Přehrát

00:00 / 00:00

Některá čísla volební statistky přivlížil komentátor ČRo Petr Hartman

Co se týče profesního složení zájemců o křesla poslanců, jsou podle statistik různorodé.

„Když se hovoří o tom, že Poslanecká sněmovna by měla být obrazem toho, jak je profesně rozvrstvená společnost, je zajímavé, že je tam poměrně málo uchazečů z dělnických povolání. A zaráží zejména to, že to platí nejen pro pravici, ale i pro levici,“ uvádí komentátor.

Všímá si také toho, že se lidé při výběru strany nerozhodují podle toho, kolik v ní je vysokoškolsky vzdělaných lidí.

„Ale je zajímavé, že při použití preferenčních hlasů, kterých mohou tentokrát použít čtyři, se zaměřují především na učitele a lékaře. Pravděpodobně k nim mají největší důvěru, tak je kroužkují,“ míní.

Podle Hartmana dojde v letošních volbách v souvislosti s kroužkováním k určitému posunu. „Před minulými volbami byly výzvy, aby voliči kroužkovali ty kandidáty, kteří jsou na posledních místech kandidátky, ale ukázalo se, že automatické kroužkování je nesmysl. Že by lidé měli přemýšlet, koho konkrétně chtějí podpořit,“ vysvětluje.

ČRo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme