Do soukromých škol chodí velmi málo žáků. Výjimkou jsou VŠ
První soukromé školy začaly u nás vznikat hned po roce 1989. Po více než dvaceti letech se ale ukazuje, že zájem o privátní vzdělávací instituce je stále minimální. I když nutno říct, že například počet studentů na soukromých vysokých školách od roku 2000 rapidně stoupl. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a Ústavu informací ve vzdělávání.
Význam privátních mateřských a základních škol je v českém vzdělávacím systému minimální. Do soukromých školek chodí jen jeden a půl procenta ze všech dětí, do základních pak necelé procento.
Klára Bílá mluví o nárůstu soukromých škol v České republice v Odpoledním Radiožurnálu.mp3
„Tam již před revolucí byla poměrně hustá síť jak mateřských, tak základních škol a školy uspokojoval poptávku rodičů. Takže pro soukromý sektor se tam víceméně nabízel pouze různé alternativní školy, které na trhu chyběly,“ řekla Michaela Kleňhová z Ústavu informací ve vzdělávání.
Co se týká soukromých středních škol, těm se v podstatě podařilo vyplnit díru na trhu. Privátní subjekty totiž začaly nabízet hlavně maturitní ekonomické obory.
Lidé na soukromých vyšších odborných a vysokých školách nejčastěji studují ekonomiku, hotelnictví nebo humanitní vědy. Ještě nabízejí spíše okrajové obory, a proto na soukromých nestuduje tolik studentů. I když, jak už zaznělo na začátku, jejich počet rapidně stoupl.
Soukromých vysokých škol je více než veřejných
V roce 2000 bylo na soukromých vysokých školách dva tisíce studentů, v minulém akademickém roce 57 tisíc. K tomu je nutno dodat, že počet soukromých vysokých škol převyšuje číslo těch veřejných, a sice v poměru 44 ku 28. Pro srovnání: v roce 2000 jsme měli 35 vysokých škol, nyní jsme na čísle 72. Ministerstvo školství dlouhodobě upozorňuje, že tento počet je příliš velký a vznik nových škol už nebude dále podporovat.
Stejný názor má i předsedkyně Českého statistického úřadu Ivana Ritschelová.
„Můj osobní názor je, že jejich počet je na velikost České republiky, na počet studentů v České republice, relativně velmi vysoký,“ řekla.
A ke kvalitě vysokých škol po několika kauzách s pochybným získáváním titulů dodala:
„Abychom mohli hodnotit kvalitu vysokého školství, museli bychom mít univerzitu nebo vysokou školu od vysoké školy. Říct obecně, že naše vysoké školství je nekvalitní, to si netroufnu ani já, a myslím si, že ani představitelé ministerstva.“
České soukromé školy se celkově na vzdělávacím systému nepodílí takovou měrou, jako je to jinde, například ve Spojených státech či sousedním Rakousku.