Do války proti Afghánistánu se zapojí i čeští vojáci

Do týdne od vydání aktivačního rozkazu mohou naši vojáci zasáhnout v rámci operace Severoatlantické aliance "Trvalá svoboda". Tuto jednotku o maximální síle 400 osob povolila vláda sestavit podle požadavků Spojených států a její rozhodnutí příští týden schválí parlament. Připravuje se i vyslání kontingentu speciálních sil v rámci chystané mírové mise. Podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka může být tato jednotka nasazena počínaje 22. prosincem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

základna chemického vojska v Liberci | Foto: Armáda ČR

Podle včerejšího rozhodnutí vlády by se mohlo týkat elitní protichemické jednotky, polní nemocnice a jednotky speciálních sil. Nejblíže k vyslání má liberecká 9. rota protichemické ochrany, která platí za jednu z nejlepších svého druhu na světě.

Účast českých vojáků ve spojeneckých operacích v Afghanistánu chce vláda zaplatit z výnosu dluhopisů. Podle Tvrdíka se nedá přesně odhadnout kolik bude působení české armády v Afghánistánu stát peněz, protože vše závisí na zadání kokrétních úkolů. "Částka, kterou my kvalifikovaně odhadujeme, se pohybuje zhruba ve výši 1 a půl miliardy korun na stropní hranici v případě, že by došlo k nasazení všech tří jednotek v průběhu celého kalendářního roku, což je zřejmě, že je extrémní varianta, která není pravděpodobná."

Vláda může počítat s jednoznačnou podporou všech parlamentních stran s výjimkou komunistů při vyslání českých vojáků do Afghánistánu, k dluhopisům se ale opoziční poslanci stavějí daleko rezervovaněji. Vláda by měla podle nich raději hledat úspory v rozpočtu.

Přesné místo nasazení našich vojáků do operace proti Afghánistánu pod americké velení naše armáda tají. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík nevyloučil, že by se naši vojáci mohli ocitnout i v zemích sousedících s Afghánistánem - v žádném případě ale nepůjde o útok proti jinému státu. "Trvalá svoboda je zaměřena proti Afghánistánu, takže nasazení jednotek je možné v Afghánistánu nebo v sousedních státech, ve kterých je budována ta vlastní mezinárodní koalice. V žádném případě jsme nejednali o nasazení proti Íráku nebo jakémukoli jinému státu. Je to v souladu s mandátem, který operace Trvalá svoboda má. Je zřejmé, že jednotka může mít období nějakého stmelovacího výcviku, může mít potom jiné období nasazení, ale to jsou věci, o kterých já dnes nemohu hovořit."

Jan Vallo, velitel protichemické jednotky, která se zúčastnila akcí ve válce v Perském zálivu, se domnívá, že místem jejího nasazení by mohl být nejpravděpodobněji Irák: "Protichemická jednotka kombinovaná se skupinou biologické ochrany se nikdy nevysílá na žádný výlet, ani do žádné nárazníkové zóny, ani do oblasti mírových operací a podobně, ale vždy se vysílá do oblasti možného válečného konfliktu. Známo ovšem je, že Irák měl chemické zbraně a technologie, a kdo to jednou uměl, to zřejmě umí i nadále. Pokud by tam vznikla situace, která by byla riziková, tak samozřejmě největší účinnost naší jednotky by byla právě v této oblasti."

Devátá rota chemické ochrany je už několik let zařazena do takzvaných sil okamžité reakce NATO. Na své úkoly s tím spojené se připravuje už tři roky a tak pro ní není požadavek vlády na odjezd do Afghánistánu žádným překvapením, říká podplukovník Jan Weiser. "Tato jednotka je připravována na ochranu proti zbraním hromadného ničení, to znamená proti jaderným, chemickým a biologickým."

Může dojít k úniku jakýchkoliv škodlivin z továren náhodně zasažených bombami. Úkolem našich vojáků pak bude bezprostředně varovat i ostatní armády. "Na to varování pak jednotlivé druhy vojsk reagují podle zaběhnutých standardů, oblékají si ochranné oděvy a masky, zapínají filtroventilace a tak dále," upřesňuje Weiser.

Mezi našimi vojáky v protichemické jednotce budou i tři ženy. Jedna z nich slouží v armádě už pět let, nebezpečí z cesty do krizové oblasti si prý nechce moc připouštět. "Samozřejmě nějaký strach a obavy z něčeho neznámého tam jsou, ale celá jednotka se morálně podporujeme."Podobně hovoří i její mužští kolegové, kteří věří, že se nebude opakovat situace z Perského zálivu, kde se u několika vojáků vyskytly z neznámých příčin zdravotní problémy.

Druhý kontingent českých vojáků se připravuje na vyslání do mírové mise, která bude zajišťovat nástup nové afghánské vlády. Tyto jednotky by se od 22. prosince měly pod britským velením pohybovat v okolí Kábulu. Pokud bude naše armáda k účasti v této misi vyzvaná, může ministr Tvrdík do Afghanistánu vyslat dalších 200 vojáků. I tento výjezd ale musí odsouhlasit ještě parlament.

Markéta Kaclová, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme