Stovky dobrovolníků nabízejí pomoc. Nemocnice nemají zájem, případně o nich neví

  • Vyčerpaní lékaři se potýkají s nedostatkem personálu v nemocnicích. Chybí vyškolení pracovníci, případně sanitáři či pomoc do kuchyní a prádelen.
  • Podle mnohých už není kde brát, a přesto má Český červený kříž stále v rezervách více než tisíc vyškolených dobrovolníků. „Práci odborníků nezastanou, ale mohou stlát postele a odlehčit jim,“ řekl serveru iROZHLAS.cz šéf jejich krizového štábu Richard Smejkal.
  • Iniciativa Sestry v záloze potom nabízí až 600 lidí, kteří si kvůli pomoci berou třeba i měsíc neplaceného volna.
  • Problém je většinou v tom, že o sobě nevědí. Zájemce dokonce zdravotnická zařízení odmítají.

Tento článek je více než rok starý.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nemocnice, příjem

Dobrovolníci by podle koordinátorů mohli například stlát postele, převážet pacienty nebo rozdávat léky. Ilustrační foto | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Některé z nich si berou čtrnáct dní dovolené nebo měsíc neplaceného volna a jdou pomáhat.“ Tak loni na jaře popsala serveru iROZHLAS.cz zkušenosti Sester v záloze koordinátorka Renata Dubcová.

Koordinátorka Sester v záloze: Nevěřila jsem v dobro lidí. A i když jsem pořád pragmatik, tak už věřím

Číst článek

Momentálně je v dobrovolnické skupině na 1300 zdravotních sester, které jsou odhodlané ve svém volnu pomáhat. Polovina z nich ale nemá kde.

„Nevíme, jestli je to naše chyba a sestřičky nejsou potřeba, nebo jestli je pro nemocnice prostě jednodušší pracovat s někým, kdo tam přijde ve velké skupině,“ popisuje aktuální zkušenosti Dubcová.

Jedním dechem ale dodává, že s malými zdravotnickými zařízeními, která komunikují se sestrami napřímo, mají dobré zkušenosti. Ta větší ovšem podle ní nedokážou podobnou formu pomoci zpracovat.

„Od sester v záloze mám i přímou zkušenost, že když se nedostaly do nemocnice přes nás, tak se přihlásily samy a nepovedlo se jim to ani napřímo. Pak ztrácejí motivaci,“ říká.

‚Mají strach je tam pustit‘

Podobnou zkušenost z různých koutů republiky mají také zástupci Českého červeného kříže (ČČK). Třeba plzeňská pobočka může nabídnout sto dobrovolníků, kteří prošli jejich osmihodinovým ošetřovatelským kurzem, ale nemá komu.

„Tam, kde to funguje – tady u nás to není – chodí dobrovolníci do sociálních služeb, ale i do nemocnic. U nás podle mě vázne komunikace na kraji, kde nevysvětlili dobře nemocnicím, jak dobrovolníky využít. Mají asi strach si je tam pustit,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz ředitelka pobočky ČČK Lada Brožová. „Jde o to nechat profesionály odpočinout a dělat odbornou práci, dobrovolníci pak můžou stlát postele.“

Sami prý nemocnice oslovit nemůžou, jelikož nemají přístup k databázi. „Kraj řekl, že nám ho nedá, že si to budou dělat sami,“ dodává.

Redakce požádala o reakci mluvčí Plzeňského kraje Alenu Marešovou, do vydání článku ale odpověď nepřišla.

Práce v kuchyni? ‚Odmítají‘

Totožný problém hlásí z Vysočiny. „V médiích se neustále uvádí, že není personál, ale ve finále bylo třeba v nemocnici v Havlíčkově Brodě dobrovolníkům řečeno, že nemají adekvátní vzdělání, že hledají sanitáře. To mi přijde jako utopie,“ přibližuje šéfka oblastního spolku Červeného kříže v Havlíčkově Brodě.

Do sociálních zařízení se jim ale daří dobrovolníky zařazovat.

Podle mluvčí Kraje Vysočina Jitky Svatošové jde o problém jednotlivců, kteří nejsou v dobré fyzické kondici a těžkou práci sanitáře by nezvládli. Uvědomuje si, že několik z nich musely nemocnice v kraji odmítnout. „Třeba se hlásili i dva senioři, kteří jsou v ohrožené skupině, takže tam nemohou být,“ říká.

Stává se prý také, že lidé chtějí přímo na covidová oddělení. A pokud jim nabídnou místo v kuchyních a prádelnách, kde je akutní nedostatek personálu, odmítnou.

I proto nemocnice raději volí pomoc armády. „Jeden z nich je schopný pomoci s manipulací s osobou, s její hygienou, denním režimem i dalšími pomocnými pracemi, odpadá tak pohyb dalších osob na oddělení,“ pokračuje mluvčí Svatošová.

Příběhy dobrovolníků během pandemie: Odcházím domů s dobrou náladou a pocitem, že to byl skvěle strávený čas

Číst článek

Její slova potvrzuje také náměstkyně pro kvalitu péče v havlíčkobrodské nemocnici Lada Cetlová. U nich momentálně pomáhá deset vojáků a dále spolupracují i s některými mediky.

Odmítání dobrovolníků nicméně není podle Eduarda Söhlicha, šéfa Asociace českých a moravských nemocnic a ředitele nemocnice v Hranicích, celorepublikový problém. „Nemám informace o tom, že by byly nemocnice vůči této aktivitě uzavřené. Předpokládám, že je to o tom, že o sobě nevědí,“ reaguje na dotaz serveru iROZHLAS.cz.

Naopak si myslí, že by mohli pomoct také u nich, kde nyní nemůže pracovat asi dvanáct procent personálu. Normálně je to pět procent. „Jestli víte o nějakých dobrovolnících, tak je tady okamžitě přijmeme,“ podotýká.

V Praze práci mají

V Praze spolupráce Českého červeného kříže, magistrátu a nemocnic funguje. Například do Všeobecné fakultní nemocnice posílají dobrovolníky od října, nedávno je začala využívat i Nemocnice Na Františku.

„Někdy je těžké ukázat tento nezvyklý model. Proškolený dobrovolník totiž není úplně nepoužitelný, jak si někteří myslí. Může odlehčit práci sestrám, například v péči o lůžka nebo komunikací s pacienty,“ popisuje šéf krizového štábu Českého červeného kříže Richard Smejkal.

Český červený kříž školí dobrovolníky. ‚Člověk cítí morální povinnost pomoct,‘ říká absolventka kurzu

Číst článek

Nicméně si uvědomuje, že v metropoli je díky velkým fakultním nemocnicím a husté dopravě napojené na okolní města situace pro dobrovolníky jednodušší. Kladné zkušenosti s pražskými nemocnicemi má také Renata Dubcová ze Sester v záloze.

O problémech se zařazováním v některých krajích Smejkal ví, jejich řešení ale není jednoduché: „Záleží, jakou roli přikládá dobrovolníkům daný krajský koordinátor. Je to dané i tím, jestli je v kraji zřízen panel neziskových organizací, který může dobrovolníky aktivovat.“

Někdy se také pomoc do nemocnic dostane díky tomu, že se zástupci občanského sdružení znají s místními zařízeními.

Český červený kříž zatím vyškolil zhruba 3000 lidí a naučil je třeba polohovat pacienty, případně s nimi manipulovat na lůžku. Právě v těchto kurzech se ostatně základy ošetřovatelství učili i vojáci, kteří aktuálně v nemocnicích pomáhají.

Tisíc dobrovolníků už našlo své zařazení, stovky dalších ještě čekají. Podle Smejkala jsou dokonce ochotní za prací cestovat, a to až sto kilometrů. „Například teď dojížděli z Prahy do Hradce Králové,“ líčí.

Zároveň upozorňuje, že dobrovolnictví mohou lidé dělat i ze svých domovů, stačí zavolat svým starším příbuzným, kteří v této době mohou být osamělí.

Dominika Kubištová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme