Dobrovolníci poznají život v jiné zemi a získají nové zkušenosti

Ve vyspělých zemích má dobrovolnictví dlouhou tradici. Práce dobrovolníka sice není honorovaná, přináší ale jiné, důležitější benefity: možnost poznat život v jiné zemi, získat cenné zkušenosti i rozhled a zdokonalit jazykové dovednosti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dobrovolníci odklízejí škody po povodních (ilustr. obr.) | Foto: Čmelák - Společnost přátel přírody o.s.

Veronika Kobesová vyjela s Evropskou dobrovolnou službou do Rumunska a nelitovala. Studentka Filozofické fakulty v Praze strávila v Bukurešti půl roku. Bez nároku na finanční odměnu pracovala spolu s dalšími třemi dobrovolníky z jiných zemí v nejchudších bukurešťských nemocnicích.

„Hlavní program té organizace byly něco jako tady jsou nemocniční klauni, takže jsme chodili do tří nemocnic pro dlouhodobě nemocné děti, hráli jsme divadlo, dělali origami, balónky, žonglování, malování, všechno možné,“ říká Veronika Kobesová.

Dobrovolníci, kteří jsou zapojeni do Evropské dobrovolné služby, realizované v rámci programu Evropské unie Mládež v akci, sice nedostávají za svou práci zaplaceno, přesto mají dostatečné zázemí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reportáž Andrei Skalické o Evropské dobrovolné službě ve Večerním Radiožurnálu.mp3

„Platili nám byt, ve kterém jsme bydleli čtyři dobrovolníci dohromady a měsíčně jsme dostávali kapesné, peníze na jídlo a peníze na tramvajenku,“ doplňuje studentka.

Dobrovolníci smějí pracovat maximálně šest hodin denně, a tak ve volném čase Veronika hodně cestovala. Největším přínosem pobytu v Rumunsku však bylo podle ní to, že poznala odlišné kulturní prostředí, kde platí jiná pravidla.

„Najednou je člověk někde sám a musí sám sebe integrovat – určité kulturní návyky, způsoby komunikace. Tohel mě obohatilo. Člověk se osamostatňuje, učí se sám někde fungovat. Určitě bych chtěla vycestovat ještě jinam,“ vypráví Veronika.

Dnes pracuje v Mateřské škole a Dětském integračním centru v Hurbanově ulici v Praze na pozici asistentky pedagoga a pečuje o děti s kombinovaným postižením. Zároveň působí jako koordinátorka Evropské dobrovolné služby.

„Denně mi chodí spousta emailů. Cizinci se ptají, jestli tady můžou pracovat, jestli máme volná místa. Přijde mi, že není až tak velký zájem o vyjíždění,“ popisuje Veronika.

Práce pro jednotlivce i skupiny

V rámci Evropské dobrovolné služby mohou do zahraničí vyjíždět jednotlivci i skupiny. Podle Michala Urbana se dobrovolníkem může stát každý mladý člověk ve věku 18 až 30 let.

„Není to suplování levné pracovní síly v některé organizaci v zahraničí, ale je to skutečně vzdělávací projekt. Cílem je, aby se dobrovolník během té doby něco nového naučil. Každý dobrovolník, který chce někam vyjet, si musí najít vysílající organizaci, která ho vyšle do hostitelské organizace, kde bude trávit až rok v zahraničí,“ říká Michal Urban.

Evropská dobrovolná služba má především rozvíjet solidaritu a toleranci mezi mladými lidmi.

Andrea Skalická, Eva Presová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme