Překotná změna uvnitř hlídače politických financí. Kontroloři mluví o chaosu a paralýze

Měl to být nezávislý nástroj na kontrolu politických financí. Teď se z něj ale stala instituce jednoho muže. Řeč je o Úřadu pro dohled nad financováním politických stran a hnutí, jehož fungování prošlo bez větší pozornosti na sklonku loňska překotnou změnou. Co se stalo? Šéf Vojtěch Weis s pomocí změny interních pravidel soustředil veškeré rozhodování do svých rukou, a to bez vědomí ostatních členů úřadu. Napravit by to měla poslanecká novela.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Stačilo pár změn a z hlídače finančních toků politických stran se rázem stala ochromená instituce.

„Předseda v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Úřadu a plánem činnosti Úřadu organizuje a vykonává dohledovou a kontrolní činnost Úřadu,“ píše se například ve změněném organizačním řadu dohledového úřadu.

Nebudu zasahovat do práce kolegů, slíbil šéfkontrolor kampaní Weis. ‚Zklidněte situaci,‘ vyzývají poslanci

Číst článek

V praxi to znamená, že předseda – tedy Vojtěch Weis – má nově na starosti řešení třeba veškerých přestupků politiků a ukládání trestů.

Dosud to, ve snaze o zachování maximální nestrannosti, dělala čtveřice kontrolorů úřadu, nyní však pro Weise mohou pouze připravovat poklady. V jeho moci je také výsledné znění kontrolních zpráv.

To ale není vše. Předseda má teď rozhodující slovo také v tom, které partaje a na základě jakých podkladů se budou kontrolovat.

Bez Weisova výslovného souhlasu nemohou členové úřadu vyvíjet jakoukoli aktivitu. Předseda navíc nově jako jediný může svolávat pracovní porady. Sám se jich přitom podle ostatních kontrolorů vesměs neúčastnil.

Ochromený úřad

Postup Vojtěcha Weise se nelíbí členům úřadu. „Bohužel ano,“ reagoval kontrolor Jan Outlý na dotaz serveru iROZHLAS.cz, zda nová interní pravidla dohledový úřad paralyzují. 

„Neexistují procedury, kterými posuzovat podněty – několik jich čeká ve frontě a nelze je posoudit, protože není jak,“ pokračoval Outlý. Podobná situace podle něj panuje v případě metodických stanovisek i plánu kontrol na příští rok.

„V žádném případě touto interní změnou nemůže jít a nejde o jakékoliv zasahování do činnosti členů v dohledové agendě, nebo jiné omezování výkonu jejich kontrolních nebo dohledových aktivit.“

Vojtěch Weis (Předseda dohledového úřadu)

Outlý rovněž upozornil, že předseda chystanou novinku se členy neprobral předem. A to přesto, že to byla podle tehdy platného organizačního řádu jeho povinnost. „Vůbec jsme nevěděli, že něco takového chystá,“ přiblížil.

„Neprobral to ani s oddělením kontroly a správního řízení, ačkoliv příprava vnitřních předpisů byla pravomoc tohoto oddělení,“ uvedl kontrolor dále s tím, že nový organizační řád tak byl vydán v rozporu s platnými vnitřními předpisy.

Podle Outlého nyní hrozí, že se kontrolní činnost zasekne – v době, kdy se blíží volby do Poslanecké sněmovny a rozjela se už předvolební kampaň. A stěžejní úlohou úřadu je dohlížet na její férovost a transparentnost.

„Stejně jako po vzniku úřadu se budou pracně nastavovat vnitřní procesy. Vrátili jsme se tři roky nazpět, kdy všechno nabíralo zpoždění, protože úřad se vnitřně utvářel. Poté, co jsme to zpoždění dohnali, jsme zase tam, kde jsme byli,“ doplnil Outlý.

Porovnání starého a nového organizačního řádu dohledového úřadu s komentářem protikorupční organizace Transparency International:

Podobně mluví také další kontrolor František Sivera. „Pan předseda má pocit, že jsme jeho poradci a že neznáme svoji roli. A na naše otázky doteď neodpověděl. Takže jsme stále v takovém stavu chaotickém,“ přiblížil aktuální situaci, která panuje uvnitř úřadu.

Členové úřadu, kteří jsou do vedení dohledové instituce jmenováni podobně jako Weis prezidentem republiky, po něm chtěli především vysvětlení, co ho ke změně předpisů vedlo. Ovšem zatím bez úspěchu. „Říká, že o všem rozhoduje on, doteď to tak ale nebylo, na tom jsme se v roce 2018 jednoznačně domluvili,“ dodal Sivera.

Změnu organizačního řádu kritizuje také protikorupční organizace Transparency International. „Jde o snahu předsedy Weise posílit svou pozici takovým způsobem, aby mohl rozhodovat úplně o všem a aby mohl hlídat veškerou kontrolní činnost úřadu,“ uvedl pro iROZHLAS.cz právní organizace Jan Dupák.

Weis podle něj navíc dlouhodobě nezvládá svou roli. „Není schopen za úřad jednat navenek, spolupracovat s dalšími čtyřmi členy vedení a ani řídit činnost úřadu s méně než 15 dalšími zaměstnanci,“ doplnil Dupák. I podle něho je úřad nyní paralyzovaný.

Těžkopádná komunikace

Autorem změn vnitřních pravidel je přímo Weis, jak potvrdil redakci. Co přesně ho k tomu vedlo, ale na žádost serveru iROZHLAS.cz nevysvětlil. Nejdříve přislíbil na toto téma rozhovor, termín ovšem několikrát odložil a poté, co si nechal zaslat okruhy otázek, ho zrušil úplně. A odkázal na starší prohlášení z ledna. Na situaci v úřadě tehdy upozornily Deník N a Hospodářské noviny.

V dokumentu například odmítl, že by zamýšlel omezovat kontrolory v jejich práci či do ní proti jejich vůli zasahovat. „V žádném případě touto interní změnou nemůže jít a nejde o jakékoliv zasahování do činnosti členů v dohledové agendě nebo jiné omezování výkonu jejich kontrolních nebo dohledových aktivit,“ napsal.

Předseda dohledového úřadu Vojtěch Weis | Foto: Kristýna Guryčová | Zdroj: Český rozhlas

Cílem bylo podle předsedy „smysluplnější uspořádání interní komunikace na výrazně širší bázi“. „K novému nastavení komunikace mne vedla dosavadní těžkopádnost a nesrozumitelnost některých procesů a problematická komunikace,“ pokračoval Weis.

V prohlášení se rovněž brání tím, že o změně pracovníky úřadu informoval v dostatečném předstihu e-mailem. Nový řád začal platit den před Štědrým dnem, zprávu poslal pět dní předtím.

„Tvrzení, že bych novou interní úpravou efektivnější komunikace zásadní část agendy svěřil sám sobě, a to jakýmkoliv novým zásahem, je vzhledem k výše uvedenému proto pouhou spekulací,“ doplnil Weis, jehož celé prohlášení si můžete přečíst na konci textu.

Vina předsedy

Jenže s tím kontroloři nesouhlasí. Podle nich padá vina za případnou nesrozumitelnost komunikace právě na bedra předsedy, který za ni zodpovídal. Podobně odmítli také Weisovu výtku ohledně kontroly prezidentských voleb, která podle něj měla být „dalším potvrzením toho, že dosavadní model úzké komunikace výlučně členů úřadu nefungoval“.

Dohledový úřad

Úřad funguje od roku 2017 a dohlíží na výroční zprávy politických stran a na jejich volební kampaně. Ve vedení je pět lidí včetně předsedy.

Podle kontrolorů ale předseda na společné porady, kam docházeli kromě kontrolorů i další pracovníci úřadu, nechodil. Účastnil se jí naposledy v květnu 2019. A po Novém roce se zatím podle Sivery uskutečnila pod taktovkou Weise pouze jediná porada.

Členové úřadu se kvůli novým vnitřních pravidlům obrátili také na senátory a poslance. Ve sněmovním kontrolním výboru teď po jejich stížnostech vzniká poslanecká novela. Ta by měla rozhodovací pravomoc kontrolorů ukotvit v zákoně. Jejich pravomoc nyní upravují pouze interní předpisy.

„Stěžejně by se jednalo o ukotvení postavení členů v rámci kolegia, definování jejich práv a povinností, aby se to neřešilo v rámci organizačního řádu, protože to evidentně dělá problémy,“ popsal pirátský poslanec Lukáš Černohorský, který si vzal legislativní úpravu na starost. Vzorem by podle něj mohl být Nejvyšší kontrolní úřad.

Legislativní změny

Cílem je podle Černohorského to, aby se zachovala nestrannost úřadu. „Kontroly by měly být kolektivním rozhodováním. Proto tam ti členové jsou: aby kontrolovali a hlídali, že se bude rozhodovat nestranně. Aby se nestalo, že třeba sám předseda nerozhodoval o tom, kdo se bude kontrolovat, a kdo naopak ne,“ pokračoval poslanec

Návrh na změnu legislativy by prý chtěl podat co nejdříve. Nejpozději tak Černohorský musí učinit do konce března, aby úprava stihla sněmovnou projít ve zrychleném řízení ještě do podzimních voleb. Vyjednat bude také muset podporu dalších parlamentních stran. Poslanec ale dodává, že by si dohledový úřad zasloužil širší novelizaci.

„Teď tedy uděláme jednodušší úpravy, aby se situace zklidnila. Současně jsme ale vyzvali ministerstvo vnitra, ať připraví větší novelizaci, protože ve chvíli, kdy se úřadu ještě přidá kontrolu lobbingu, případně další věci, bude potřebovat širší definici,“ doplnil Černohorský.

A vnitro se možnou změnou legislativy podle mluvčího resortu Ondřeje Krátošky zabývá. „Ministerstvo vnitra vnímá, že vnitřní fungování úřadu je předmětem diskuse,“ uvedl pro iROZHLAS.cz s tím, že se na resort obrátil také sněmovní kontrolní výbor s žádostí o přípravu novely zákona, která by přesněji vymezila kompetence předsedy a členů úřadu.

„Ministerstvo vnitra proto analyzuje možné změny zákona s cílem nalézt nejvhodnější věcné i legislativní řešení,“ doplnil Krátoška.

Celé prohlášení předsedy úřadu Vojtěcha Weise ke změně vnitřní organizace:

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme