Zneužíval děti, dostal podmínku. Ministerstvo prověří, zda systém dohod o vině a trestu funguje správně
Ministerstvo spravedlnosti prověří sjednávání dohod o vině a trestu. Chce zjistit, jestli je systém nastavený správně. Dělá to i kvůli nedávnému rozhodnutí soudu, od kterého muž, který znásilňoval chlapce, odešel s podmínkou.
Viník se přizná, vzdá se práva na projednání před soudem, žalobce navrhne trest, který soudce posoudí. To je podstata dohody o vině a trestu. Podobně začínal i rozsudek nad mužem z Břeclavska, který pohlavně zneužil a znásilnil nezletilé chlapce.
„Šlo o osahávání poškozených na jejich genitáliích. Byly to děti od 10 do 14 let,“ popsal státní zástupce Marek Vagai. Muž se domluvil na tříletém podmíněném trestu a na sexuologické léčbě. Dohodu pak na konci srpna schválil Krajský soud v Brně. Případ vyvolal diskusi o dohodách a systém kritizovali i někteří odborníci.
„Zákonodárce říká, že za znásilnění dítěte je 5 až 12 let, ale my vidíme obrovské množství případů, kdy se chodí laicky řečeno pod sazbu. A je to u dětských případů, u znásilnění. Domnívám se, že je to prostě nevhodné a že pro tyto trestné činy je dohoda o vině a trestu nevhodná,“ myslí si advokátka Lucie Hrdá, která se specializuje na trestní právo a domácí násilí.
Ministerstvo spravedlnosti se teď na dohody o vině a trestu zaměří. „Nemůžeme nereagovat na to, co veřejnost trápí nebo co je často probíráno, protože důvěra v trestní justici je zásadní,“ popisuje náměstek ministra Karel Dvořák z hnutí STAN.
Jsou změny potřeba?
Resort chce podle náměstka nejdřív zjistit, jestli jsou změny v systému vůbec potřeba. „Zda je potřeba měnit parametry dohody jako takové, nebo není, protože velká část odborné veřejnosti říká, že ty změny potřeba nejsou,“ dodává náměstek Dvořák.
Soudy v Česku zrychlily. Řízení se zkrátilo u krajských i okresních soudů
Číst článek
Dvořák se chce sejít například se státními zástupci. Nejvyšší státní zastupitelství je na debatu prý připravené. Dohody o vině a trestu by podle něj měly dál zůstat pro všechny trestné činy.
„Samozřejmě však platí, že jednak na uzavření dohody o vině a trestu není právní nárok, jednak je třeba vždy hodnotit konkrétní okolnosti každého případu, zda tento způsob řešení je v dané věci využitelný,“ dodává mluvčí Petr Malý.
V dohodě může státní zástupce viníkovi navrhnout mírnější trest. Není to ale automatické.
„Zejména u té zvlášť závažné trestné činnosti někdy těm pachatelům nejde o délku trestu jako takovou. Tam jde třeba o to, že nechtějí podstupovat veřejné soudní řízení a vezmou cokoliv,“ říká prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
Policie rozkryla síť lidí, kteří vedli kroužky a zneužívali děti. Na internetu si předávali rady
Číst článek
Vávra nevidí pro revizi systému důvod. A připomíná výhody dohod o vině a trestu.
„Pokud ty dohody se podaří uzavřít včas, tak to přece významně šetří práva dotčených osob, to znamená třeba obětí, které nemusí jít znovu svědčit, nemusí být konfrontovány jejich výpovědi dalšími důkazy a takhle,“ míní Vávra.
Dohody o vině a trestu existují v Česku od roku 2012. U těch nejzávažnějších trestných činů, jako jsou třeba i vraždy, jdou uzavírat poslední tři roky. Jejich počet rok od roku roste. Loni soudy pravomocně schválily 561 dohod, bylo jich šestnáctkrát víc než před pěti lety.
