Doktorandů ubývá. Ministerstvo školství chce odliv talentovaných lidí zastavit
Mladé doktorandy české univerzity zneužívají jako levnou pracovní sílu. Brzy by se však situace mladých studentů měla změnit. Dostanou vyšší studijní stipendium a škola si za ně odepíše vyšší sociální pojištění. O změnách pro doktorandy, které připravuje ministerstvo školství, teď bude v nejbližších týdnech jednat sněmovna.
Je to paradox. Mají být pomyslnou elitou národa, budoucí učitelé na univerzitách, budoucí mladí vědci. Na vysokých školách ale studenti doktorského studia spíše fungují jako levná pracovní síla.
Své o tom ví i Hana Bartková, která snila o tom, že jako doktorandka bude jezdit na stáže do zahraničí. O to horší bylo její zklamání, když zjistila, že být v Česku doktorandem není žádná výhra. Nechtěla být už závislá na rodičích, se studijním stipendiem necelých sedm tisíc korun to však nebylo možné.
"Startovní pozice nebyla tak jednoduchá. Byla zde sice možnost různých konferencí, ale finanční ohodnocení bylo velkým zklamáním," vysvětlila Bartková, která před několika lety absolvovala Vysokou školu chemicko - technologickou.
Podobný zážitek má teď i doktorand Jakub Lódr, který studuje na Vysoké škole ekonomické v Praze.
"Člověk pobírá zhruba 7 000 korun čistého. I kvůli tomu jsem si musel hledat ještě další práci na částečný úvazek."
Větší motivace
Ministerstvo školství posílá školám na každého doktoranda měsíční stipendium zhruba sedm tisíc korun. Přitom německé, francouzské nebo například i britské školy si svých doktorandů váží mnohem více než české univerzity.
Ve vyspělých evropských zemích dostanou doktorandi na stipendiích i čtyřikrát více peněz. Jak takovou finanční propast chce teď ministerstvo školství zmenšit? Podle Simony Weidnerové, poradkyně ministryně školství, která změny připravuje, je třeba zmíněné studenty znovu motivovat.
"Je třeba zvýšit stipendium pro studenty doktorských studií, protože částka 7 390 Korun je velmi malá. Částka by se mohla pohybovat až okolo 20 000, současně by však pobírající student měl povinnost učit v magisterských studijních programech," míní Weidnerová.
Podle Weidnerové by tak byl student doktorského studia více propojen s vysokou školou a byl by také více motivován na škole vyučovat a nehledat si nutně práci u soukromých firem. I univerzita by měla mít větší zájem na výchově mladého doktoranda. Finančně by se jí vyplatil, protože by za něj dostala slevu na sociálním pojištění, jak objasňuje poradkyně Weidnerová.
"Pokud univerzita zaměstná absolventa doktorského studia přímo ve škole, tak by škola měla mít nárok na slevu 3 000 korun za každého takového studenta měsíčně. Sleva by byla zajímavá zejména proto, že takový student by se stal levnější pracovní silou pro univerzitu. Logicky by tak vznikl zájem, aby pracoval na škole a k tomu se dále vzdělával."
Univerzity ministerstvo předběhly
Některé školy už malou reformu v doktorandských platech udělaly. Například Vysoká škola ekonomická a její Národohospodářská fakulta ohodnocuje studenty podle náplně jejich práce, jak popisuje proděkan pro pedagogiku Dan Šťastný.
"Kdo se hodlá soustředit pouze na vědu a výzkum, bude ohodnocen třemi tisíci korun. Ti co se hodlají zapojit i do procesu učení, mohou pobírat až 9 000 korun s tím, že když budou učit více, může se jejich ohodnocení vyšplhat až k 15 000 korun za měsíc."
Na českých univerzitách studuje téměř 25 tisíc doktorandů. Doktorát nakonec získá v průměru vždy jen třetina studentů, kteří na doktorské studium nastoupili. V Česku studuje ve věku 25 až 29 let necelých pět procent lidí.
Ve vyspělých zemích je to mnohonásobně víc. Například v Dánsku či Finsku se pro pozdější studium rozhodne kolem třiceti procent lidí. Naopak podobnou statistiku jako Česko má například Slovensko či Turecko.
