Doktorát bez peněz o víkendech a svátcích. Ministerstvo chce změnit rozdělování stipendií

11 250 korun. Tolik peněz posílá stát každý měsíc univerzitám na stipendium pro jednoho doktoranda. Na jaře se tato částka zvýšila o polovinu, zdaleka ne všichni studenti si ale polepšili. Záleží totiž na každé fakultě, jakou částku doktorandovi dá. V Česku studuje postgraduál 23 tisíc lidí, asi polovina jich ale doktorát - často z finančních důvodů - nedokončí. Ministerstvo školství teď plánuje nový systém přerozdělování peněz na stipendia.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Student, knihovna (ilustrační foto)

Student, knihovna (ilustrační foto) | Foto: StockSnap | Zdroj: Pixabay | CC0 1.0,©

„To stipendium začínalo na něco málo přes 4 000 korun a do těch pěti tisíc se to pohybovalo celý první rok,“ vzpomíná osmadvacetiletá doktorandka antropologie Nina Fárová na začátek své profesní dráhy vědeckého pracovníka. Doktorát studuje čtvrtým rokem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyžít z částky nižší než je minimální mzda - i taková je realita těch, kdo se rozhodli začít živit vědou. Reportáž Terezy Beránkové

„Čistě z toho stipendia se vyžít nedá a ta pozornost se pak samozřejmě tříští mezi ten doktorát a mezi tu následnou práci?“ říká doktorandka Radiožurnálu. Nina si proto své studium - kvůli časové vytíženosti prací - musí natáhnout.

Protahování studia

Podle Kateřiny Cidlinské z České asociace doktorandek a doktorandů to není nic neobvyklého. „Když už ten doktorát dokončí, tak za mnohonásobně vyšší dobu, než jaká je řádná. Řádná doba je ty tři, čtyři roky a tady nám lidi běžně končí v pátém, šestém ročníku a v sociálních a humanitních vědách běžně i v osmáku a deváťáku. A je to dáno přesně tím, že ti lidé se tomu ve skutečnosti nevěnují. Takže to dělají o víkendech a o svátcích.“

„Když už ten doktorát dokončí, tak za mnohonásobně vyšší dobu, než jaká je řádná. Řádná doba je ty tři, čtyři roky a tady nám lidi běžně končí v pátém, šestém ročníku a v sociálních a humanitních vědách běžně i v osmáku a deváťáku. A je to dáno přesně tím, že ti lidé se tomu ve skutečnosti nevěnují. Takže to dělají o víkendech a o svátcích.“

Kateřina Cidlinská (Česká asociace doktorandek a doktorandů )

Polovina doktorandů navíc studium nedokončí vůbec. Často právě z finančních důvodů. Ministerstvo školství proto na sklonku jara školám na výplatu stipendií přidalo 400 milionů.

„Výše podpory na jednoho doktoranda vysoké veřejné školy činila dosud 90 tisíc korun na rok, nyní školy od ministerstva dostávají 135 tisíc korun ročně. Konkrétní výši stipendií pro své doktorandy si ale stanovuje každá vysoká škola sama ve svém stipendijním řádu,“ odůvodňuje mluvčí ministerstva školství Adéla Klimešová, proč někteří začínající výzkumní pracovníci přísun peněz výrazněji nepocítili.

Podle Cidlinské školy často odměňují své doktorandy podle vlastních motivačních systémů. „Každá fakulta si rozděluje stipendia podle svého, takže mají různé motivační systémy. Je to s těmi stipendii úplně stejné, jako to bylo předtím, až na to, že tady školy dostávají na doktorandy více peněz a co si s nimi udělají, je na nich.“

Vysoké školy dostanou na každého doktoranda o 4000 víc. 'Je to málo,' stěžují si jejich zástupci

Číst článek

Větší důraz na kvalitu

Ministerstvo školství teď proto chce systém přerozdělování stipendií znovu pozměnit, doplňuje mluvčí úřadu Klimešová. „Ministerstvo plánuje upravit rozdělování peněz na stipendia nejen podle počtu doktorandů, ale také na základě dalších kvalitativních kritérií. Na kvalitu bude kladen větší důraz také při hodnocení a akreditaci doktorských programů.“

Eva Feller Palkovská, která třetím rokem studuje v Brně jako doktorandka právnické fakulty, pak ze své praxe popisuje problémy postgraduálního studia.

„Student tedy většinou pořádně neví, jaké jsou jeho povinnosti. Co od něj může všechno školitel, ostatní členové katedry potažmo fakulty požadovat a co už je nějaká činnost navíc. Stejně tak není jasné, za co dostane odměnu a jakou dostane odměnu navíc k tomu stipendiu.“

Pomyslnou výhrou každého doktoranda se tak stává alespoň částečný úvazek, který na univerzitě student získá. Pak už totiž není závislý pouze na stipendiu.

„Otázka financí je naprosto zásadní. Čeští doktorandi nejsou blbější než američtí doktorandi, ale američtí doktorandi dělají doktorát na plný úvazek. To je ten rozdíl. Proto prostě oni dodělávají dřív a práce jsou kvalitnější,“ srovnává zástupkyně studentů postgraduálu Kateřina Cidlinská. Na to, aby české univerzity mohly zaměstnat doktorandy na plný úvazek, by ale potřebovaly přidat ještě výrazně víc peněz.

Tereza Beránková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme