Domácí deníky o rostoucích mzdách a vyšších cenách plynu
Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla na 21 462 korun, informuje deník Právo. Uvedl to Český statistický úřad s tím, že ve druhém čtvrtletí letošního roku lidé dostávají v průměru o 1480 korun více než loni. Analytici oslovení deníkem Právo odhadují, že se na výplatních páskách projevují dva faktory: zažíváme hospodářský růst a začíná se projevovat nedostatek pracovníků.
Faktem ale zůstává, že 60 procent výdělečně činných na průměrnou mzdu nedosáhne. Navíc rozdíly platů v jednotlivých sektorech jsou až pětinásobné, všímají si Lidové noviny. Také jednotlivé regiony se liší. Zatímco na Karlovarsku dostávají zaměstnanci průměrně 17 tisíc, v Praze je to 26 tisíc. Jak pro Lidové noviny uvedl analytik David Marek, je to nedostatečnou mobilitou. "Kdyby se lidé za prací stěhovali, nebylo by je třeba přeplácet," řekl Marek pro LN.
Polepšit by si měli i důchodci. Podle Mladé fronty Dnes se důchody zvednou o necelá 4 procenta, což je v průměru 346 korun. "To pohodně splňuje zákonný předpis a také kompenzuje růst spotřebitelských cen," řekl Mladé frontě Dnes ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. O stejné procento vzrostou i ostatní druhy důchodů, jako invalidní, vdovecké, vdovské a sirotčí.
Od října spotřebitele čeká pětiprocentní zdražení plynu, oznámila ve čtvrtek společnost RWE Transgas, která je na českém trhu dominantním dodavatelem plynu. Další zdražení přijde nejspíš v lednu, píše Právo. Může to být až o deset procent.
Zdražování RWE Transgas vysvětluje změnami cen ropy, na které jsou ceny plynu navázány. Ropa sice v posledních týdnech zlevňuje, píší Lidové noviny, to se ale do cen plynu promítne až s půlročním zpožděním.
Hospodářské noviny informují o "strategické koalici" ČEZu a maďarské petrochemičky MOL. Obě společnosti podepsaly memorandum, na jehož základě by do dvou měsíců měly dojednat vznik společné firmy. ČEZ uvažuje o nákupu deseti procent akcií společnosti MOL.
Za desetiprocentní podíl ČEZ zaplatí nejméně 32,5 miliardy korun, píše Mladá fronta Dnes a dodává, že by to neměl být pro český energetický gigant žádný problém Pro nejbližší období tří až pěti let má společnost k dispozici asi 180 miliard korun.
Za snahou o vytvoření koalice mezi ČEZem a MOLem jsou politická jednání, píší Hospodářské noviny. Maďarská vláda se bojí ruského vlivu. O MOL má totiž zájem rakouská společnost OMV, která úzce spolupracuje s ruským Gaspromem.
Jeden ze zdrojů Hospodářských novin uvedl, že dohoda je součástí širší strategie menších středoevropských států zabezpečit svůj energetický trh. Silnější hráč na středoevropském trhu bude mít totiž větší šance bránit se před vstupem ruského kapitálu.
Šéfové sociální demokracie a Strany zelených Jiří Paroubek a Martin Bursík, se na společném kandidátu na Hrad zatím nedohodli. Paroubek Právu řekl: "Byla to jen obecná schůzka, jakých bude ještě mnoho. Upřesnili jsme si některá jména a dohodli se, že se k rozhovorům vrátíme." Na dotaz Práva, jestli mluvili o ekonomu Janu Švejnarovi, Paroubek řekl, že rezervovaný postoj ČSSD vůči němu trvá.
Zelení zase zřejmě nezmění svůj postoj k Václavu Klasovi. Martin Bursík k tomu dodal: "To by si musel Klaus posypat hlavu popelem a změnit celý hodnotový systém, protože žije úplně v jiném světě než my."
