Každé sedmé vykázání kvůli domácímu násilí je v Česku opakované. Letos to bylo 159 případů
Každý rok je v Česku zhruba 180 případů opakovaného vykázání kvůli domácímu násilí. V průměru to vychází na každé sedmé vykázání od roku 2012, kdy jsou údaje o opakovaném vykázání k dispozici. Jen v letošním roce, do konce října, policie rozhodla o vykázání celkem 1060 lidí, vyplývá z dat Bílého kruhu bezpečí. Z toho v celkem 159 případech neopouštěla násilná osoba domov poprvé.
Policie k vykázání přikročila od ledna 2007, kdy se v Česku začalo používat, do konce letošního října v téměř 14 tisících případech. Vyplývá to ze statistik organizace Bílého kruhu bezpečí, která pomáhá obětem trestných činů a jejich blízkým. Linka pro pomoc obětem domácího násilí je 116 006. Vykázání má chránit členy domácnosti před dalšími výpady.
Během fotbalových zápasů roste domácí násilí, varuji v Británii. Nerozhoduje vítězství ani prohra týmu
Číst článek
Do boje proti domácímu násilí se v Česku zapojila Liga otevřených mužů (LOM). Pět let pořádá kurzy zvládání vzteku pro muže a připravuje na práci s násilníky i lidi z neziskových organizací a úřadů. „Lidé, kteří nezvládají svou agresi a dopouští se násilí na svých blízkých, nejsou jen součástí problému, ale také nezbytnou součástí jeho řešení,“ uvedl ředitel LOM Josef Petr.
Dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky
Domácí násilí představuje dlouhodobé, opakované a stupňující se útoky jednoho člena domácnosti vůči druhému. Nemusí být jen fyzické, ale také psychické, sexuální či ekonomické. Obětí se většinou stávají ženy. Některé snášejí výpady dlouhá léta, než vyhledají pomoc. Násilí v rodinách často přihlížejí také děti, mnohé bývají i terčem ran. Na 25. listopadu připadá mezinárodní den proti násilí na ženách.
Policie může agresivní lidi vykázat na deset dní z domova, a to i bez souhlasu ohrožených osob. Dodržování opatření musí také na místě několikrát zkontrolovat. Soud může desetidenní dobu prodloužit a vykázaným zakázat přibližovat se k obětem. Ty o to už ale musejí požádat.
Vykazovaný člověk musí odevzdat všechny klíče od bytu či domu, do něhož má zakázaný přístup. Nesmí také ohrožené osoby kontaktovat. Může si vzít osobní věci a cennosti. Domů se může za desetidenní lhůtu dostat jen jednou, aby si případně vzal to, co potřebuje ke své práci. Musí ho doprovázet policista.
Istanbulská úmluva
Že k úspěšnému řešení domácího násilí je potřeba pracovat i s pachateli, chce upozornit kampaň #ResponsibleTogether (odpovědní společně), která v neděli začíná v několika zemích. Zastřešuje ji Evropská síť pro práci s pachateli domácího násilí (WWP EN), která sdružuje 53 organizací z 27 států včetně Ligy otevřených mužů a Diakonie ČCE.
Švédsko spustí novou krizovou linku. Nikoli pro oběti, ale pro pachatele domácího násilí
Číst článek
S terapii násilných osob počítá vládní akční plán prevence domácího násilí a násilí na ženách. Podle dokumentu mělo ministerstvo práce už před časem připravit novelu o sociálních službách, která by práci s násilnými osobami zahrnovala. Zatím se v zákoně ale neobjevila. Podle návrhů by terapii mohli zajišťovat například provozovatelé intervenčních center pro oběti domácího násilí. Policie by vykazovaným rovnou předala kontakt na odborníky z těchto středisek.
Proti násilí na ženách a domácímu násilí se vymezuje i takzvaná Istanbulská úmluva. Dokument, podle něhož má třeba stát vyčlenit na pomoc obětem a prevenci peníze, má být dostatek azylových domů či se mají trestat pachatelé, budí v Česku vášně. Podle zastánců by pomohl v boji proti násilí a podpořil myšlenku rovného postavení žen a mužů, podle odpůrců by postavil ženy a muže proti sobě a ohrozil tradiční rodinu. Česko úmluvu podepsalo, zákonodárci ji zatím ale neratifikovali.
