Hrozí kolaps domácí péče, sestry odejdou za penězi do nemocnic, varuje koordinátorka Charity

Zdravotní sestry zajišťující domácí péči vstoupily do stávkové pohotovosti, protože jim prý zdravotní pojišťovny platí výrazně méně než sestrám v nemocnicích. Poskytovatelé navíc upozorňují na to, že jim pojišťovny odmítají proplácet část odvedených výkonů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pečovatelská služba v domácím prostředí | Zdroj: Profimedia

„Máme nastavenou tzv. průměrnou úhradu na jedno rodné číslo. Ta se velice liší středisko od střediska podle toho, jak náročné pacienty v daném roce měli. A pokud se ta průměrná úhrada překročí – porovnávají se dva roky od sebe – tak to už pojišťovna nezaplatí,“ vysvětluje Ludmila Kučerová z Charity Česká republika.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hrozí kolaps systému domácí péče? Poslechněte si celé Pro a proti Veroniky Sedláčkové

Vedle nízkých mezd proto sestry trápí i nedostatek zdravotnického materiálu.

Podle koordinátorky zdravotních aktivit Charity tak reálně hrozí kolaps celého systému domácí péče. Ten je prý dlouhodobě opomíjen, protože ministři zdravotnictví upřednostňovali péči v nemocnicích.

„Cena bodu (jednotka výkonu předepsaného lékařem) byla v roce 2009 1,11 Kč a v letošním roce je to 1,05 Kč,“ přibližuje Kučerová s tím, že například Všeobecná zdravotní pojišťovna sice deklaruje, že bude letos preferovat dlouhodobou a domácí péči, sliby ale zůstávají jen na papíře.

Jen v Charitě Česká republika tak v roce 2017 odešlo 70 sester a loni dalších 20. „Zpomalení toho úbytku je dáno tím, že stále sestrám slibujeme, že se ta otázka řeší. A čekají, jestli k nějakému navýšení dojde. Jinak mají lukrativní nabídky v nemocnicích – mzdy se liší o desetitisíce měsíčně,“ upozorňuje Kučerová.

„Přijde sestra a řekne: ‚Dostala jsem nabídku z nemocnice a slibují mi mnohem víc. Sice mě to tu baví, ale nedá se nic dělat, živím rodinu.‘ Je to smutná situace.“

Ludmila Kučerová

Nedostatek financí přímo souvisí i s kvalitou péče, protože sestry jsou přetížené: „U nás v Charitě na to pacienti nedoplácejí, ale stále více nás lidé žádají o péči s tím, že třeba nemůžou najít poskytovatele, který by fungoval o víkendu,“ popisuje.

‚Bariéry musíme mít‘

„Ve zdravotnictví to, co se nereguluje, tak roste nad všechny meze. Když byl výkonový systém, tak vydržel jeden rok a druhý rok se zadřel. Nemůžeme si dovolit to pustit bez omezení,“ reaguje náměstkyně ministra zdravotnictví Helena Rögnerová na kritiku průměrných úhrad.

„Nemyslím si, že by hrozil kolaps. Všechny segmenty si stěžují a přitom žijeme v době nejvyššího nárůstu úhrad. Letos máme 25 miliard navíc a příští rok čekáme 20 miliard korun.“

Helena Rögnerová

Upozorňuje, že při stejné skladbě pacientů by se meziroční náklady neměly podstatně zvyšovat – a pokud se například do některého zařízení přemístí těžcí pacienti a průměrná úhrada nestačí, mělo by se o tom jednat s pojišťovnami.

„Jediné, co nemůžeme, je pustit to jako výkonový systém. Protože v každém systému – a v této péči zvlášť – se dá napsat a pak proplatit cokoliv. Nějaké bariéry musíme mít. Pokud by pojišťovny a poskytovatelé vymysleli spravedlivější, tak bychom s tím souhlasili,“ dodává Rögnerová.

Zároveň se nedomnívá, že by byl systém domácí péče podfinancovaný.

„Jsme na 140 % ve srovnání s rokem 2013. To je přesně tolik, o kolik rostl celkový objem peněz. Nejsou podfinancovaní, ale je pravda, že v minulých letech měla vláda jiné preference, protože nám ubývaly sestry u lůžek a zavírala se celá oddělení,“ připomíná náměstkyně fakt, že sestry v nemocnicích kvůli tomu dostaly mimořádně přidáno.

Veronika Sedláčková, Michael Erhart Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme