Střelec měl i svou přezdívku Sturmgeist89 (v překladu z němčiny bojový duch) a další videa, která na serveru zveřejnil, dokazují, že byl fascinován nacismem, masovými vrahy a teoriemi o nadřazenosti jedněch lidí nad druhými. Vraždící student měl podle Mladé fronty Dnes vše dobře naplánováno a ani datum 7. listopadu - tedy výročí bolševické revoluce - si prý nevybral náhodou.

Mezi neonacisty v Česku roste zájem o armádu, informují Lidové noviny. Ze zprávy Vojenského zpravodajství podle listu vyplývá, že stoupá počet extremistů, kteří mají zájem získat v armádě výcvik a informace. Tyto dovednosti pak odnášejí do svých skupin a předávají je dál. Podle psychologa Jeronýma Klimeše přitahuje extremisty na armádě ještě jedna věc - struktura a organizovanost.

Radikálové totiž často pocházejí z problémových rodin a mají zafixováno, že aby se uplatnili, musí přesně znát svoje místo a vědět, co se od nich vyžaduje. Neonacisté se ale podle Lidových novin nezaměřili jen na armádu, často usilují i o infiltraci do řad policie. Jako příklad, že se to daří, uvádí list studenta pražské policejní akademie Jakuba Burgera, který byl na fotografii zachycen s kamarády při hajlování.

Dočasným vedením elitního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu má být po odchodu Jana Kubiceho podle informací deníku Právo pověřen jeho rival Robert Šlachta. Nyní působí jako náměstek policejního prezidenta. Právo přirovnává zamýšlený krok - pověřit vedením Útvaru Roberta Šlachtu - k situaci, kdy by dlouholetý hráč Slavie šel dělat kapitána do Sparty. Vzhledem k nevraživosti obou týmů by to asi příliš nadšení nevyvolalo.

Příčinou nynější nervozity na Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu je hlavně Šlachtovo předchozí působiště. Až do října pracoval jako zástupce šéfa Národní protidrogové centrály Jiřího Komorouse a - jak píše Právo - mezi žádnými jinými policejními útvary nepanovala v poslední době větší nevraživost než mezi Národní protidrogovou centrálou a Kubiceho lidmi. Ti se podle deníku po Šlachtově nástupu obávají čistek.

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s možným kandidátem na prezidenta, česko-americkým ekonomem Janem Švejnarem, a konstatují, že pokud ho sociální demokraté a komunisté budou chtít v prezidentské volbě podpořit, budou to muset udělat s velkým sebezapřením.

Jan Švejnar se s těmito stranami názorově rozchází v jednom z nejdůležitějších bodů - podporuje výstavbu amerického radaru v Česku bez referenda. Pro Hospodářské noviny uvedl, že je pro to, aby občané v referendu rozhodovali tehdy, mají-li všechny informace. V případě bezpečnosti státu, kde musí být přístup k důvěrným informacím omezen, se podle něho referendum nehodí.

Marián Vojtek, Barbora Pirochová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít