Dodržujte školní režim, radí dětský psycholog Mertin s domácí výukou

Podle vládních nařízení od středy přešly i první a druhé stupně základních škol na domácí výuku. Školy by se znovu měly otevřít až 2. listopadu. Jaký vliv ale může mít online výuka na dítě? A jak se se situací mají vyrovnat rodiče? Na otázky pro Radiožurnál odpovídal dětský psycholog a pedagog z katedry psychologie, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václav Mertin.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Žákyně základní školy v Ludgeřovicích na Opavsku se za pomoci matky učí z domova přes internet

Od středy přecházejí na domácí online výuku i žáci prvního stupně základních škol | Foto: Jaroslav Ožana | Zdroj: ČTK

Zákazy, omezení, opatření proti koronaviru - jak celá tato situace dopadá na dětskou psychiku, kdy se děti nemůžou vídat se svými spolužáky a jsou na ně kladeny úplně jiné nároky, než v běžném školním roce?
Zejména menší děti to prostě berou tak, že my důležití dospělí, tedy rodiče, jim ten život organizujeme. Samozřejmě když jim nechceme dát čokoládu, tak se jim to úplně nelíbí. Ale spoustu věcí prostě přijímají, že to tak je. Když mu řekneme, nejde se do školy, tak možná v té první chvíli řeknou „jupí“, za hodinu pak „to je škoda, že neuvidím Terezku“. Ale pokud je nějak nestrašíme nebo pokud doma nejsou součástí veškeré konverzace problémy s koronavirem, tak bych se zejména o ty menší děti nebál.

A co ty starší?
U těch starších, které už mají větší zkušenosti, víc znalostí, tam už je to podle okolností. Rodiny jsou různé, některé to opravdu postihlo a může to pro ně být velký problém, tak tam samozřejmě i ty děti reagují. Ale pořád záleží, jak my dospělí, kteří s nimi trávíme hodně času, to přijímáme. Pokud to zvládáme my, tak o děti bych se nebál.

Jak my, ti důležití dospělí, máme dítěti vysvětlit, že v určitou hodinu je prostě potřeba, aby se věnovalo škole, i když je v domácím prostředí?
My jim to vysvětlíme, nebo nevysvětlíme, a prostě to takhle je. Nejsi ve škole, tak se učíme normálně. Někdy máme problémy s autoritou. A autorita není, že tomu dítěti „naflákám“, ale autorita je, že takhle ty věci prostě jsou. Teď trochu sklízíme, ne úplně, protože děti do toho vstupují svojí osobností, jak jsme ty ostatní věci řešili předtím.

Předpokládám, že klíčem ke zvládnutí situace je i pravidelný domácí řád - je to tak?
Pokud jsme doma s dětmi, tak bych doporučoval, aby rodiče plus minus dodržovali ten školní režim. Nemusí začít v osm, mohou třeba začít v devět, záleží, jak má škola organizovanou výuku, ale prostě normálně pracujeme. Já si uvědomuji, že to není vždy tak jednoduché, jak to tady řeknu. Doporučuji, aby v rámci možností dodržovaly děti školní režim. Když to nejde, tak stejně musí rodiče prosadit to, co oni chtějí, tak jako u jiných věcí.

Petr Král Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme