Absolutně neekumenické pošlapání všeho, rozčílil se Duka v debatě o mariánském sloupu. Pak odešel

Ke štěpení české společnosti přispívají mimo jiné diskuse o mariánském sloupu. Pro křesťanské církve v tuzemsku je to i v současné době rozdělující téma. Církevní historik Jaroslav Šebek je přesvědčen o tom, že je kvůli tomu narušena ekumenická spolupráce. Hloubku rozporu zřetelně ukázal průběh debaty v pořadu Vertikála na Českém rozhlasu Plus, ze které po určité době rozčíleně odešel jeden z hostů, kardinál a pražský arcibiskup Dominik Duka.

Vertikála Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kardinál v pořadu diskutoval s kazatelem Církve bratrské, emeritním předsedou Ekumenické rady církví a předsedou Kostnické jednoty Pavlem Černým, který se ohradil proti tomu, jak pražský sloup prezentuje náboženskou úctu k Panně Marii.

„Žena, která se obětovala. Žena, která byla něžná. Žena, která udělala, co neudělal nikdo jiný na světě. Stala se Matkou Boží, Theotokos. A ona je na (mariánském) sloupu jako žena, která dělá zlé věci. Která vede boj. Která zabíjí, která vraždí, která se zlobí,“ prohlásil Černý.

Přehrát

00:00 / 00:00

Diskuse o Mariánském sloupu a reakce kardinála Duky

V tu chvíli mu kardinál Duka skočil do řeči: „Pane doktore, já nemíním pokračovat v tomto programu. Nezlobte se. Opravdu mě mrzí, že jsme někdy spolu jednali. To, co jste teď řekl, je absolutně neekumenické pošlapání všeho! A nepasujte se do znalce umění.“

Duka následně i přes výzvy moderátorky Evy Hůlkové a slova Pavla Černého, že cituje“, odešel ze studia. 

Ve druhé části pořadu se ke kauze mariánského sloupu i rozepři mezi kardinálem Dukou a Pavlem Černým vyjadřují historici Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu za Starou Prahu, a Jaroslav Šebek z Historického ústavu Akademie věd.

Spor o Mariánský sloup

Pražský sloup na Staroměstském náměstí ze 17. století svrhl dav v roce 1918, protože v něm viděl symbol habsburské monarchie. O jeho návratu se diskutuje od 90. let minulého století.

V jeho obnově se angažuje především sochař Petr Váňa, který v půlce loňského června umístil na náměstí část zábradlí sloupu a petiční stánek. Uvedl, že plánují na místě zůstat do doby postavení sloupu, na které má podle svého názoru právo, protože má stavební povolení.

Podle zástupců města však bez záboru pozemku a povolení vlastníka sloup postavit nelze. Praha odmítla povolit repliku na náměstí už v roce 2017, nyní názor někdejších zastupitelů potvrdili i ti současní.

Proti umístění repliky mariánského sloupu na Staroměstském náměstí se v červenci 2019 vyslovilo 26 českých historiků umění, kteří napsali dopis pražskému primátorovi Zdeňku Hřibovi (Piráti) a městské radě. Barokní památka, zbořená v roce 1918, byla podle nich výrazem habsburské protireformační propagandy, a proto nemůže přispět ke smíření mezi církvemi.

O dva týdny později na dopis reagoval kardinál Dominik Duka, podle kterého tradice sloupu prorůstá dějinami a legendárně se váže k působení sv. Jakuba Staršího, jednoho z dvanácti apoštolů.

„Symbol Panny Marie na sloupu se stal důležitým v období reconquisty, kdy si obyvatelé Pyrenejského poloostrova vydobyli svoji samostatnost a nezávislost, a jako takový se v různých formách promítá i do dalších oblastí kultury a umění dodnes,“ uvedl kardinál na svých webových stránkách.

Dopis historiků umění podle něj vypadá, jako by byl ve svém obsahu i formě inspirován myšlenkami z doby, která skončila před 30 lety.

Eva Hůlková, Adam Šindelář, ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme