Ani slova o negrech neznamenají automaticky rasovou motivaci, vysvětluje právník k útoku na Feriho

„Důležitý je aspekt, kdy ta věta padla. Jestli padla jako nějaká záminka toho incidentu, nebo jestli padla v podstatě náhodně,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka k nedělnímu napadení poslance TOP 09 Dominika Feriho. „I ve volném čase si může poslance někdo vyhlédnout pro jeho politickou činnost,“ dodává k tomu, zda je politik úřední osobou i mimo Parlament.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Poslance Dominika Feriho (TOP 09) při nedělním koštu vín v Boršicích na Uherskohradišťsku napadli dva muži. | Zdroj: Profimedia

Lidé, kteří napadli Dominika Feriho, s největší pravděpodobností věděli, že se jedná o poslance. Předtím se ho měli zeptat, zda je Feri. Je v pořádku, že k tomu policie i státní zástupce přistupují jako k výtržnictví a ublížení na zdraví ve stadiu pokusu?
Je otázkou, co se tam přesně stalo. Podle popisu jsem pochopil, že to bylo na akci, kde významná část účastníků byla podnapilá. Předpokládám, že není zase tak jednoduché dát dohromady, co přesně se tam stalo, co padlo a nepadlo. 

Napadení poslance Feriho

Incident se podle policie odehrál v neděli kolem 17.00 na koštu vína v Boršicích na Uherskohradišťsku. Absolvent lékařské fakulty poslance napadl před kulturním domem. Do konfliktu se zapojil i jeho otec, který je příznivcem hnutí Řád národa. Ten pro FTV Prima uvedl, že konflikt začal jeho syn. Podle jednoho ze svědků padly rasistické nadávky, konkrétně „negři nejsou lidi“. Feri má z otcovy strany předky v Etiopii. Dozorující státní zástupce Tomáš Pindur připisuje chování aktérů alkoholu.

Nejednalo se o útok na úřední osobu?
Obecně poslanec je samozřejmě úřední osoba a existuje trestný čin násilí proti úřední osobě. V zákoně stojí, že kdo užije násilí vůči úřední osobě, v tomto případě tedy poslanci, tomu hrozí až čtyřleté vězení.

Hraje roli to, že tam byl ve svém volném čase?
Je úplně jedno, jestli tam byl ve volném čase, nebo jestli byl v Parlamentu. I v Parlamentu může vzniknout rvačka z čistě osobních důvodů. A naopak i ve volném čase si poslance může někdo vyhlédnout pro jeho politickou činnost.

‚Negři nejsou lidi‘

Podle svědka měly padnout i rasistické nadávky – konkrétně věta „negři nejsou lidi“. Mohl by to být dostatečný důvod, aby vyšetřovatelé spatřovali v činu i rasistický podtext? Kde je hranice, kdy se jedná o obyčejné napadení a kdy už o útok s rasistickým podtextem?
Jak už jsem říkal, záleží na tom, co přesně se stalo a jak spolehlivě se podaří zrekonstruovat ten děj. Je možné, že to řekl jeden svědek a nikdo jiný to neslyšel. Pak samozřejmě takové prohlášení není úplně spolehlivé.

Negři nejsou lidi, řekl podle svědka jeden z útočníků Ferimu. Žalobce to považuje za opileckou rvačku

Číst článek

Jaký je tedy postup v případě, že je nějaké podezření, že se jedná o rasovou nesnášenlivost? Nestačí svědectví jednoho člověka, který třeba slyšel nějakou nadávku? V tomto případě to říká svědek, který je přítel Dominika Feriho.
Funguje to úplně stejně jako u všech ostatních trestných činů. Základem je poctivá policejní práce – policisté musí ztotožnit všechny lidi na místě, zjistit, kdo kde stál, co mohl a nemohl slyšet, podrobně se zeptat, co si kdo pamatuje a nepamatuje a tak dále. Tuhle poctivou policejní práci nenahradí nic.

Může se stát, že jeden svědek něco řekne a všichni ostatní říkají, že nic takového nepadlo nebo si to nepamatují. V tom případě se to samozřejmě bere jako ne úplně spolehlivé svědectví. To neznamená, že se ten člověk nutně mýlí nebo lže, ale nemáme jistotu, co přesně se stalo. Když nemáme jistotu, tak těžko můžeme někoho vést před soud nebo nedej bože odsoudit.

Kdy se považuje nadávka tohoto typu jen za vulgární vyjádření a kdy je to vyjádření s rasistickým podtextem?
Důležitý je aspekt, kdy ta věta padla. Jestli padla jako nějaká záminka toho incidentu, nebo jestli padla v podstatě náhodně. Vysvětlím to na triviálním případu. Půjdu na vesnickou tancovačku a s nějakým místním hochem se dám do sporu o dívku. Dojde na rvačku, a zatímco ho bouchám pěstmi do obličeje, tak řeknu „tu máš, ty šmejde jeden zrzavá“. Znamená to, že už to není spor o dívku? Že jsem toho člověka napadl kvůli barvě jeho vlasů? To určitě ne. V tu chvíli je to prostě náhodný vedlejší efekt, protože při rvačce si lidé logicky neříkají lichotky a místo toho si nadávají, i když to není důvodem toho incidentu.

Je možné, že něco podobného nastalo i v tomhle případě. Já nevím, to musí zjistit policie.

Opilost neomlouvá

Dozorující státní zástupce to považuje za obyčejné napadení či konflikt v opilosti. Znamená to, že je pro aktéry „polehčující okolnost,“ že byli opilí? Že je opilost „omluvou“ pro případné rasistické urážky?
Opilství není polehčující okolnost a v žádném případě neomlouvá pachatele. Jestli to skutečně bylo napadení z rasových důvodů – což v tuto chvíli nemůžeme říct spolehlivě, ale jestli – tak samozřejmě opilost nikoho neomlouvá. Dokonce z hlediska právní kvalifikace by to bylo mnohem vážnější. Protože třeba ublížení na zdraví, pokud je z rasistické pohnutky, tak je spojeno s podstatně vyšším trestem, až pět let odnětí svobody.

Advokát a bývalý státní zástupce Jan Vučka. | Zdroj: Jan Vučka

Využívá se od počátku v takovýchto případech třeba konzultace s odborníkem na rasismus či extremismus, aby se správně odlišila ta hranice?
Ve složitějších případech samozřejmě ano. Ale pokud jde o jednu větu nebo jednu údajnou nadávku jako v tomto případě, pak jde o jednoduché pochopení věty. A tu by měl snad pochopit každý člověk, který ovládá dobře češtinu, výrokovou logiku a má jistou sociální inteligenci.

Dominik Feri navíc uvedl, že s jedním z útočníků se dostal do konfliktu už před dvěma lety na stejné akci. A tehdy měla padnout narážka na jeho politickou příslušnost a vulgarismus. Není tohle důvod, proč na to pohlížet jinak?
Samozřejmě. Pokud tam není nějaký zjevný jiný důvod té potyčky, viz třeba ten můj příklad se sporem o dívku, a naopak ještě před tím incidentem byly nějaké rasistické či politické narážky, pak to zvyšuje pravděpodobnost, že to opravdu mohl být rasově motivovaný útok.

Pokud nějaký svědek říká, že padly rasistické narážky, tak má policie povinnost to řádně prošetřit. V krajním případě, kdyby to policie vůbec neprošetřovala, tak by za to vznikla i odpovědnost České republice. Existuje mezinárodně právní závazek řádně prošetřovat podobné činy. Klidně by pak Dominik Feri mohl i žádat odškodnění od českého státu za porušení povinnosti to řádně vyšetřit. Takové případy tu už byly.

Co na to Lékařská komora?

„Lékařská komora řeší vztah lékaře a pacienta: odborné chyby, neetické chování vůči pacientovi. Máme v kodexu, že lékař musí léčit bez ohledu na rasu, stáří, pohlaví a podobně. Obecné trestné činy neřeší, to je v kompetenci policie,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí České lékařské komory Michal Sojka s tím, že sama komora konat nemůže. „Není to ale tak jednoduché, nejdříve někdo musí podat stížnost,“ dodal.

Kriminalisté podle státního zástupce dva aktéry podezřívají z výtržnictví a ublížení na zdraví ve stadiu pokusu. Pokud by se toto podezření potvrdilo, mužům hrozí až tři roky za mřížemi. Jaká trestní sazba by je ale čekala, pokud by se to překvalifikovalo kvůli možnému rasistickému podtextu? Jaká právní kvalifikace vůbec připadá v úvahu?
Čistě teoreticky mohlo být spácháno hned několik trestných činů, například násilí proti úřední osobě, tam je sazba až čtyři léta. Také mohlo dojít k trestnému činu hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, tam hrozí odnětí svobody až na dvě léta. Mohlo to být i ublížení na zdraví s přitěžující pohnutkou – v zákoně stojí, že kdo jinému úmyslně ublíží na zdraví pro jeho rasu, bude potrestán až na pět let.

Mladší z mužů, kteří jsou podezřelí z výtržnictví a pokusu o ublížení na zdraví, vystudoval medicínu. Je vedený v seznamu lékařů České lékařské komory. Nemělo by být přihlédnuto i k tomuto?
Jestli šlo o nějakou rvačku před hospodou, kde si dali pár ran pěstí, tak pak asi toto nehrálo roli. Samozřejmě můžou nastat případy, kdy je lékařská kvalifikace důležitý prvek. Například laik nemusí vědět, že existuje něco jako syndrom třeseného dítěte, kdežto lékař to vědět musí a tím pádem nesmí nic takového dělat. Ale tady předpokládám, že o nic takového nešlo. Tady to byla strkanice s jedním šrámem a pár modřinami.

Tereza Čemusová, ogo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme