Na pobyt v domově seniorů bude stát možná připlácet jen někomu. Ve hře je i vyživovací povinnost potomků
Lidé v domovech pro seniory možná budou muset za ubytování a stravu platit v budoucnu plnou cenu. Komu by nestačil důchod, měl by nárok na příspěvek. Musel by ale doložit, že nemá dostatečné příjmy ani majetek. O změně ve financování pobytových služeb sociální péče teď jedná pracovní skupina ministerstva práce a sociálních věcí.
Cena za ubytování a stravu v pobytových zařízeních sociální péče, jako jsou domovy pro seniory nebo pro lidi se zdravotním postižením, se řídí úhradovou vyhláškou. V současné době si tak domov nemůže účtovat víc než 11 400 korun za měsíc. Od března, kdy se má úhradová vyhláška změnit, to bude zhruba o dva tisíce víc. Ani to ale nebude stačit na pokrytí nákladů, které se podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb a člena pracovní skupiny ministerstva Jiřího Horeckého pohybují kolem 16 tisíc měsíčně. Někteří senioři přitom prý na zaplacení vyšší částky mají.
Jurečka: Vláda kvůli inflaci chystá valorizaci důchodů i spotřební daně z tabáku či alkoholu
Číst článek
„Ubytování a strava, takzvané hotelové služby, dnes dotuje stát všem klientům. Idea je, že by je v budoucnu doplácel jen těm, kteří si to nemohou dovolit. Ale ti, kteří příjmy a úspory mají, by si ubytování a jídlo platili z vlastních zdrojů v plné výši. Stejně jako když žijí doma,“ vysvětluje Horecký.
Změnu teď řeší
Zdravotní a sociální péče by byla i nadále „bezplatná“, tedy hrazená z veřejných zdrojů.
Změnu ve financování ubytovacích služeb v zařízeních sociální péče teď řeší pracovní skupina ministerstva práce a sociálních věci, potvrdila Českému rozhlasu mluvčí Eva Davidová.
„Pracovní skupina se zabývá otázkou, jestli by příjmové a majetkové testování pro uživatele pobytových sociálních služeb mělo být zavedeno a jakou by mělo mít podobu a parametry. Ale vzhledem k citlivosti tématu je nutné pečlivě posoudit jeho přínosy i zápory.“ A dodává, že by se příjmy a majetek zjišťovaly pouze kvůli stanovení částky, kterou by senior za pobyt platil a kolik by mu případně přispíval stát. „V žádném případě by příjmové a majetkové testování nebyly předpokladem k samotnému vstupu uchazeče do sociálních služeb,“ ujišťuje mluvčí.
‚Chceme stejnou odměnu.‘ Pracovníci nestátních sociálních služeb vyrazili do boje za rovné podmínky
Číst článek
Podle Horeckého by testování sloužilo k tomu, „když má někdo naspořeno víc než například sto tisíc korun, tak aby ty peníze využil k úhradám za pobyt v domově“. Zároveň by se určila částka, která by musela seniorům z úspor zůstat. A i nadále bude platit, že jim po zaplacení pobytu musí zbýt alespoň 15 procent důchodu.
Platili ze svého
Státní příspěvek pro seniory s nízkým důchodem by pomohl především poskytovatelům péče. Ti totiž dnes musejí díry v rozpočtu, které vznikají nižšími úhradami od nízkopříjmových klientů, platit ze svého. Například v domově Diakonie v Krabčicích to je zhruba 250–400 tisíc ročně, říká tamní ředitel Adam Gabrysz.
„Musíme to hradit z vlastních zdrojů, ze zdrojů fundraisingových, zřizovatelských, dotačních, jakkoli. Je to náklad, který musíme nějakým způsobem sanovat provozem.“
Zařízení se mohou s žádostí o doplacení, většinou v řádu stokorun, obrátit na rodinu seniora. Podle zkušenosti ředitele Gabrysze většinou souhlasí. Pracovní skupina ministerstva zvažuje, že by se vyživovací povinnost potomků vůči rodičům využívala víc. Tedy že by rodina na pobyt v domově přispívat musela. Jak by to mohlo fungovat, přibližuje Jiří Horecký.
„Třeba pokud rodinné příjmy přesahují desetinásobek nebo patnáctinásobek životního minima, třeba měsíčně 70 tisíc a víc, tak by ta rodina měla povinnost se do nějaké výše spolupodílet na nákladech za pobyt.“
V Česku musí do roku 2050 vzniknout 28 tisíc lůžek v domovech pro seniory. Už nyní čekají i měsíce
Číst článek
Úvahám o větším zapojení seniora, popřípadě jeho rodiny do financování pobytových služeb se nebrání ani předsedkyně Rady seniorů ČR Lenka Desatová.
„Pokud by to zlepšilo péči a zajistilo lepší kvalitu i dostupnost, a zároveň by bylo ošetřeno, že to nebude diskriminovat lidi nebo jejich rodiny, které na to nebudou mít, tak jsme zcela určitě schopní ten návrh zvážit.“
Ministerstvo by mělo konkrétní návrh vypracovat během jara. Příjmové a majetkové testování klientů pobytových sociálních služeb prý stejně jako větší zapojení potomků funguje ve většině západoevropských států. V Česku se o něm více mluvilo už za vlády Petra Nečase. „V minulých dvou volebních obdobích se pro skutečnou přípravu reformy financování sociálních služeb mnoho neudělalo. V tuto chvíli jsou ve hře různé scénáře reformy. Rozhodnutí však musí padnout nejprve na politické úrovni, poté je možné reformu připravit za 3-4 roky,“ říká mluvčí resortu Eva Davidová.
