Byl to vůbec první projekt, u kterého české úřady přistoupily na výtky Evropské komise. A i přes nesouhlas nakonec 50milionovou dotaci pro Lovochemii vyjmuly z unijního financování. Jak nyní zjistil iROZHLAS.cz, částku kvůli tomu uhradily z českého rozpočtu. Stát proto teď řeší, co dál. Mimo jiné zkoumá, jestli bude muset firma ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) peníze vracet. Podle zákona by měl totiž sumu vymáhat zpět.

Tento článek je více než rok starý.

Praha 6:00 18. prosince 2020 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

„50 milionů bylo zaplaceno ze státního rozpočtu České republiky,“ uvedla pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová. Reagovala tak na otázku, jak se resort vypořádal se starší unijní dotací pro Lovochemii. Evropská komise totiž po auditním řízení ke střetu zájmů došla k závěru, že na ni severočeská chemička neměla nárok.

Evropský zákon o střetu zájmů se vztahuje i na přímé platby. Agrofert ale dál inkasuje miliardy

Číst článek

Lovochemie o peníze požádala v roce 2012, podle popisu projektu je investovala do pořízení nových technologií i know-how. Konkrétně: jejím cílem bylo inovovat výrobu ledku vápenatého, tedy dusíkatého hnojiva používaného běžně v zemědělství. Jenže Brusel – jako u dotace na toastový chléb Penam – odhalil, že projekt nebyl inovativní.

Důvod? Vylepšené hnojivo totiž v té době vyráběla už jiná dceřinka Agrofertu, a sice slovenská společnost Duslo, jak dříve popsal iROZHLAS.cz. Lovochemie přitom o této výrobní lince, na kterou mělo Duslo patent, věděla. Ba co víc, v žádosti o dotaci tím argumentovala ve svůj prospěch.

Nezpůsobilá dotace

Verdikt Evropské komise proto po korespondenčním ping-pongu zněl nekompromisně. „Projektová žádost měla být z dalšího hodnocení vyloučena jako nezpůsobilá.“

Přestože s takovým závěrem české úřady nesouhlasily, přistoupily na to, že 50milionovou eurodotaci vyjmou z unijního financování. Server iROZHLAS.cz proto dál pátral potom, jak ministerstvo průmyslu a obchodu, který za projekt Lovochemie zodpovídá, situaci vyřeší.

„Projekt byl vyjmut z financování Operačním programem Podnikání a inovace nikoliv kvůli nesplnění podmínek, ale kvůli přezávazkování celkového objemu financí v Operačním programu Podnikání a inovace,“ popsala mluvčí Filipová.

Co „přezávazkování“ znamená? „S jinými projekty, se kterými různé subjekty žádaly o dotace z daného operačního programu, se naplnil jeho celkový objem financí,“ uvedla dále mluvčí resortu. Další projekty, které splní dotační podmínky, ale nemohou být již kvůli naplněné kapacitě financované z eurofondů, se poté zaplatí podle Filipové z tuzemského rozpočtu.

A to je podle ministerstva i případ sporné dotace pro Lovochemii. Vzhledem k tomu, že ji Brusel označil za nezpůsobilou, český stát by ji měl nyní podle platné legislativy vymáhat od Agrofertu zpět. Ministerstvo podle Filipové nyní ladí další postup. „Zda má příjemce prostředky vracet a v případě, že ano, tak jakým mechanismem, se nyní prověřuje,“ doplnila.

Lovochemie podruhé

Resort však holding Agrofert, pod nějž Lovochemie spadá, ohledně finanční vratky zatím nekontaktoval. Redakci to uvedl mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Současně uvedl, že koncern nadále trvá na tom, že v případě dotačního projektu nepochybil. „Projekt byl realizován v souladu se všemi dotačními pravidly a neshledáváme důvod pro vrácení dotace,“ doplnil.

DOKUMENT: Babiš porušuje zákon o střetu zájmů, trvá na svém Evropská komise. Prostudujte si celý dopis

Číst článek

Není to přitom jediná dotace pro Lovochemii, se kterou měla Evropská komise problém. V síti unijních kontrolorů uvízl ještě příspěvek na „Inovaci technologie výroby směsi pro přípravu sirných hnojiv“, rovněž ve výši 50 milionů korun. Podle auditorů tam hrozilo dvojí financování, podezření se českým úřadům také nepodařilo rozptýlit.

Spor nakonec ukončil sám Agrofert, který projektovou žádost nakonec vzal zpět. „Podpora zde vůbec nebyla čerpána a ani nebude. V průběhu výběrového řízení na zhotovitele vznikly ekonomické důvody pro pozastavení projektu,“ přiblížil mluvčí Hanzelka. Koncern podle něj původně počítal s celkovou investicí 450 milionů korun, nejnižší nabídková cena dosahovala více než 859 milionů.

„Projekt by se tak stal při daných nákladech nenávratným. Tuto podstatnou změnu okolností, která nastala až po zahájení výběrového řízení, jsme nemohli jako zadavatel jednající s řádnou péčí předvídat a ani jsme ji nezpůsobili,“ doplnil Hanzelka s tím, že realizaci projektu proto Agrofert odložil a informoval o tom ministerstvo. Už dříve na tento moment upozornil Deník N.

V auditním řízení Evropské komise se totiž nehraje jen o střet zájmů. Brusel během kontrolní mise prověřoval také vzorek vybraných projektů – a ten ukázal 67% chybovost. Nařídil proto prověřit i další, dosud nezkoumané projekty.

Mezi nově ohrožené projekty patří například „zvýšení inovačních aktivit“, na které čerpá Výzkumný ústav organických syntéz z erárních peněz 20 milionů korun. Jde o jeden z pětice projektů, u kterých mají podle Bruselu české úřady podobně jako u Penamu prověřit, zda jsou skutečně inovativní.

Zmiňované auditní řízení se týká čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. V první polovině příštího roku by mělo být jasno také ve druhém, tedy zemědělském auditu, jehož předběžné závěry premiérův střet zájmů rovněž potvrdily.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít