Evropský zákon o střetu zájmů se vztahuje i na přímé platby. Agrofert ale dál inkasuje miliardy

Sídlo holdingu Agrofert na pražském Chodově | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zemědělský fond bez omezení dál posílá Agrofertu nárokové dotace. Jde o takzvané přímé platby na hektar a chov dobytka, na kterých jen loni koncern ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) inkasoval z unijního rozpočtu přes 1,5 miliardy korun. I na tyto peníze se přitom vztahuje evropská legislativa ke střetu zájmů, jak nyní potvrdil eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. Proč tedy Brusel či české úřady věc neřeší?

Analýza Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Když unijní auditoři loni prověřovali zemědělské dotace určené pro Agrofert, přímé platby na obhospodařovanou plochu a chov zvířat vynechali. Na nárokových dotacích přitom holding ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO) inkasoval z eurofondů jen loni přes 1,5 miliardy korun. Tvoří těžiště jeho dotačních žádanek.

Po toastech i hnojivo. Dotaci 50 milionů má vrátit podle Evropské komise také Lovochemie

Číst článek

Co k tomu Brusel vedlo? Zjednodušeně: nebylo totiž vesměs co kontrolovat. Oproti investičním projektům, které byly předmětem auditního řízení, se přímé platby odvíjejí od velikosti obdělávané půdy či množství chovaných zvířat. Ze strany českých úřadů tam proto není příliš velký prostor pro vlastní invenci.

To ovšem neznamená, že se na ně evropské finanční nařízení ke střetu zájmů nevztahuje. Ba naopak, jak potvrdil eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. „Článek 61 se použije na provádění přímých plateb, včetně rozhodnutí, která členský stát přijal na veškerých úrovních v oblasti přípravy, auditu a kontroly,“ uvedl v prohlášení z letošního července.

Wojciechowski reagoval na dotazy českého europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09). Ten se eurokomisaře v rámci několik měsíců trvající korespondence doptával, proč mají přímé platby ze střetu zájmů výjimku. České úřady totiž dlouhodobě tvrdí, že tyto platby nejsou ze strany Evropské komise nijak zpochybňovány.

Podle Wojciechowského to ale není pravda. Zpřísněná unijní pravidla podle něj platí od srpna 2018 pro všechny vyplácené dotace bez rozdílu. A dohlédnout na jejich dodržování by měly příslušné platební agentury, tedy Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který má v Česku evropské dotace pro zemědělce na starosti.

Finanční hrozba

V opačném případě hrozí, že Česko bude muset nesprávně přidělené dotace vracet. „Článek 61 mimo jiné stanoví, že dotčené osoby přijmou vhodná opatření již v situaci, kterou lze objektivně vnímat jako střet zájmů. Nedodržení ustanovení článku 61 může vést k finančním opravám v souladu s platnými pravidly,“ upozornil Wojciechowski.

„Ke střetu zájmů dochází, je-li z rodinných důvodů, z důvodů citových vazeb, z důvodů politické nebo národní spřízněnosti, z důvodů hospodářského zájmu nebo z důvodů jiného přímého či nepřímého osobního zájmu ohrožen nestranný a objektivní výkon funkcí účastníka finančních operací.“

Evropské nařízení o střetu zájmů (článek 61)

SZIF přitom holdingu Agrofert peníze na plochu a zvířata nadále posílá, jak redakci potvrdila mluvčí fondu Lenka Rezková. A to přesto, že předběžné závěry druhého z evropských auditů střet zájmů u premiéra Babiše potvrdily. Fond proto už dříve pozastavil platby na investiční projekty. Nyní se čeká na konečnou zprávu, která by měla do Česka dorazit na jaře.

Rezková to opětovně vysvětluje tím, že přímé platby nebyly součástí unijní prověrky. „Probíhající auditní šetření se vztahuje pouze na investiční dotace. Proplácení přímých plateb – jedná se o nárokovou platbu – probíhá i nadále a tyto platby jsou ze strany Evropské komise propláceny bez omezení,“ reagovala na dotazy redakce mluvčí fondu.

Jenže právě v tom může být háček. Niedermayer totiž upozorňuje, že na rozdíl od investičních projektů Brusel přímé platby nekontroluje tak detailně. „Evropská komise posílá pravidelně fondu celý balík peněz a už nekouká na to, komu přesně jdou,“ vysvětlil europoslanec.

Fond podle mluvčí přímé platby posílá zemědělcům nejdříve z českého rozpočtu, poté žádá souhrnně o jejich proplacení do Bruselu. „A to v detailním rozpisu daných vyplacených položek. V případě přímých plateb je to každý měsíc zpětně,“ pokračovala Rezková.

Niedermayer v přímých platbách vidí pro český stát „obrovské finanční riziko“. „Agrofert by na tyto platby neměl mít nárok, zatím se ale nikdo netváří, že by to chtěl řešit. Pokračuje tak stav, který je velmi riskantní. Evropská komise se totiž může jednoho dne probrat a přijít s tím, že jsme vyplatili tři miliardy na dotacích neoprávněně,“ přiblížil.

Více než 30 tisícům přihlášených zemědělců loni fond rozdělil na přímých platbách 22 miliard korun. Z toho přes 1,5 miliardy inkasoval holding Agrofert. Od roku 2018, kdy začalo platit přísnější evropské nařízení, si na nárokových dotacích přišel na více než tři miliardy korun. Lze to vyčíst z výroční zprávy koncernu.

Nečinný Brusel

Niedermayer současně kritizuje přístup Evropské komise, označuje ho za alibistický. „Říká, že se na přímé platby konflikt zájmů vztahuje, dodržování je ale záležitostí platební agentury. A ta to neřeší, protože podle ní nejdou ovlivnit. To ale není relevantní argument,“ vysvětlil.

Zemědělské dotace

  • Přímé platby tvoří první pilíř evropské zemědělské politiky. Žádat o ně může každý zemědělec, který splní podmínky dané ministerstvem zemědělství. Vedle dotací na hektar a počet hospodářských zvířat lze čerpat příspěvek také na ekologické hospodaření či dotace pro mladé zemědělce. Podat musí takzvanou jednotnou žádost a SZIF je poté hromadně schvaluje. A vyplácí také první zálohy.
  • Druhý pilíř zemědělské politiky tvoří Program rozvoje venkova, ze kterého lze čerpat peníze na investiční projekty, tedy například na nákup nových traktorů či jiných položek týkající se modernizace hospodářství. Oproti přímým platbám se proplácí až zpětně, nejdříve z českého rozpočtu a poté z Evropské komise. A právě na tuto oblast se zaměřili unijní kontroloři během své auditní mise.

Unijní nařízení podle něj totiž takovou variantu nebere v potaz. „Neřeší, jak daný člověk koná. Pouze konstatuje, že v okamžiku, kdy se podílí na rozpočtu a má z jeho čerpání užitek, je tam riziko střetu zájmů,“ doplnil europoslanec.

Podobně mluví také dotační expert Leo Steiner, který dříve působil jako náměstek Státního fondu životního prostředí. Tam skončil loni na podzim jen pár měsíců poté, co odmítl s ohledem na auditní řízení proplatit dotaci pro Agrofert.

„Evropská legislativa ke střetu zájmů nerozlišuje nárokové a nenárokové dotace. A ani ta česká, tam jde prostě o veřejné peníze a je jedno, jestli jsou vypláceny v dotacích, zakázkách nebo pobídkách,“ popsal.

Mluvčí fondu Rezková přitom připouští, že evropské nařízení ke střetu zájmů „je přímo aplikovatelné, tedy se vztahuje také na oblast přímých plateb“. Proč se Brusel tedy nezaměřil ve své prověrce také na nárokové dotace? „O důvodech tohoto rozhodnutí Evropské komise nechceme, vzhledem k probíhajícímu auditnímu šetření, spekulovat,“ uvedla.

Agrofert ale s takovým výkladem nesouhlasí. Nechal si k tomu zpracovat právní analýzu. „Na oblast přímých plateb máme jiný právní názor, podepřený mimo jiné i vlastními právními stanovisky. Podle nás se audit přímých plateb netýká,“ řekl pro iROZHLAS.cz mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Redakce se na celou věc zeptala také Evropské komise. „Článek 61 se vztahuje také na provádění přímých plateb,“ potvrdila slova eurokomisaře Sophie Dirvenová z tiskového odboru. Na otázku, jestli přidělení nárokové dotace osobě s podezřením na střet zájmů porušuje unijní legislativu, ale odpověděla vyhýbavě: „Není tam ze strany národních orgánů rozhodovací proces, který by mohl být střetem zájmů ovlivněn.“

„Probíhající audity nekomentujeme,“ uvedla pak Dirvenová, proč Evropská komise nekontrolovala také přímé platby a zda by je měl případně český stát preventivně pozastavit.

Více pro zemědělce

Pokud by skutečně došlo na to, že Evropská komise vyměří Česku finanční vratku, stát by podle zákona měl posléze částku vymáhat zpět od Agrofertu. V praxi by to podle poslance a bývalého ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) znamenalo, že ostatní zemědělci budou v budoucnu inkasovat na přímých platbách z eurofondů více peněz.

Havlíček: Pokud byla dotace na linku na toasty neoprávněná, budeme po Penamu chtít peníze zpátky

Číst článek

„Je určitý objem peněz určený pro Českou republiku (loni to bylo 22 miliard – pozn. red.), který máme v rámci prvního pilíře. A ten se vydělí počtem způsobilých hektarů. Pokud by tyto hektary (Agrofertu – pozn. red.) byly nezpůsobilé, tak u zbytku zemědělců by se platba mohla navýšit,“ popsal Jurečka.

Evropská komise by měla podle Jurečky k přímým platbám zaujmout jasné stanovisko. I on totiž vidí v jejich vyplácení Agrofertu porušení platné legislativy ke střetu zájmů. Připomíná také chyby kolem institutu takzvaného aktivního zemědělce, na které Brusel přišel až po letech a Česku vyměřil sankci ve výši 1,16 miliardy korun, jak už dříve informoval iROZHLAS.cz.

S Novým rokem začne běžet také nové sedmileté dotační období, jehož pravidla se v případě zemědělských fondů stále ladí. Ve hře je mimo jiné zastropování přímých plateb, které prosazuje Evropský parlament i komise. Proti je ovšem české ministerstvo zemědělství, které navrhuje, aby bylo opatření pro členské státy dobrovolné.

Situace by se proto mohla pro Agrofert ještě více zkomplikovat, jak upozorňuje analytik protikorupční organizace Transparency International Milan Eibl. Evropská komise by totiž podle něj měla vzít v potaz, že se na vyjednávání budoucího unijního rozpočtu Babiš podílel. „Je proto na místě zkoumat, zda firmy Agrofertu mají vůbec nárok na přímé dotace vzhledem k angažmá jejich skutečného majitele,“ uvedl.

Babiš v minulosti říkal, že z preventivních důvodů chodí během jednání kabinetu o eurofondech za dveře. Závěry Evropské komise k prvnímu z unijních auditů ale dokazují, že to jako prevence střetu zájmů nestačí.

Brusel totiž ve svém zatím posledním rozboru trvá na tom, že Babiš koncern nadále ovládá a porušuje tak českou i evropskou legislativu. Premiér však od začátku jakékoli pochybení odmítá. „Agrofert neovládám ani neřídím,“ napsal už dříve serveru iROZHLAS.cz. Stejně tak jakékoli pochybení odmítá holding Agrofert.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme