Brusel část dotací pro Agrofert stopl, Česko je ale posílá dál. ‚Nemáme důvod nevyplácet,‘ říká fond
Eurokomisař Günther Oettinger minulý týden opět potvrdil, že komise pozastavila vyplácení části evropských dotací pro Agrofert. Česko ale peníze do holdingu posílá dál. Státní zemědělský intervenční fond, klíčová instituce, přes kterou teče koncernu ze svěřenského fondu předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) většina tuzemské podpory, prý nemá důvod nevyplácet.
„Ze strany platební agentury Státní zemědělský intervenční fond není důvod neproplácet,“ odpověděla mluvčí fondu Vladimíra Nováková na dotaz iROZHLAS.cz, zda přestal fond evropské peníze firmám z holdingu proplácet v souladu s Evropskou komisí.
Dotace Agrofertu neposíláme, potvrdil eurokomisař Oettinger. Audit možného střetu zájmů Babiše pokračuje
Číst článek
Oettinger přitom minulý týden opět potvrdil, že komise část dotací pozastavila. „Jako preventivní opatření komise nevyplácí dotace z Evropských strukturálních a investičních fondů Agrofertu nebo spřízněným příjemcům,“ napsal v dopise adresovaném organizaci Transparency International (TI).
Ta spolu s opozičními Piráty upozornila na to, že Babiš možná porušuje nová evropská pravidla o střetu zájmů, která platí od srpna loňského roku.
Jen zlomek unijních peněz
Eurokomisař vysvětlil, že stopka se týká jen Evropských strukturálních a investičních fondů. Ty představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Právě jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.
„Pokud jde o přímé platby v České republice, nedošlo k pozastavení plateb. V Česku mají zemědělci nárok na přímé platby, pokud splňují podmínky způsobilosti stanovené právem EU. Vnitrostátní orgány neprovádějí žádné výběrové řízení ani rozhodnutí o udělení, kde by střet zájmů mohl ovlivnit výběrový proces.“
vyjádření Evropské komise
Patří do nich třeba český Program rozvoje venkova. Z něj například v minulosti získala milionové dotace na modernizaci prasečích farem společnost SPV Pelhřimov z holdingu. Další firma Agrofertu, Kostelecké uzeniny, díky němu zase investovala do „vývoje a inovace postupů při krájení masných výrobků“ či „optimalizace bourání vepřového masa“, jak vyplývá z registru smluv.
V roce 2018 skupina Agrofert získala skrze Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) přes 903 milionů korun. Většinu podpory holdingu – 704 milionů - ale tvořily takzvané nárokové dotace, tedy příspěvek na zemědělskou půdu a zvířata, které se vyplácí formou přímých plateb. Těch se ale preventivní nevyplácení Evropské komise netýká.
Další dotace koncern čerpal na neprojektová opatření z Programu rozvoje venkova, jde o takzvané kompenzační platby za dodatečné náklady či ušlé příjmy v objemu 124 milionů. Ani ty přitom komisi podle mluvčí fondu Novákové nezajímají.
V hledáčku evropských kontrolorů jsou podle ní investiční dotace, na nichž Agrofert přes SZIF loni inkasoval 66 milionů. Nešlo přitom jen o evropské peníze – 33 milionů šlo z Bruselu, stejná částka pak z české státní kasy.
O kolik se hraje v Bruselu peněz iROZHLAS.cz zmapoval už v polovině února. Přečíst si o tom můžete zde.
Fond vyplácí dál
Podle Novákové fond nedostal žádný pokyn nevyplácet. „Ze strany platební agentury Státní zemědělský intervenční fond není důvod neproplácet. Do dnešní doby nemáme k dispozici žádné oficiální stanovisko, že došlo k porušení legislativy týkající se střetu zájmů, a to jak na úrovni Evropské unie tak národních orgánů,“ uvedla.
„Z pohledu České republiky jsme přesvědčeni o tom, že ke střetu zájmů nedošlo a nedochází.“
Vladimíra Nováková (mluvčí SZIF)
Z pohledu České republiky podle ní Babiš ve střetu zájmů není. „Z pohledu České republiky jsme přesvědčeni o tom, že ke střetu zájmů nedošlo a nedochází,“ dodala.
Podle ministerstva financí i zemědělství by ale SZIF měl rozhodnout o neproplácení sám. „SZIF je samostatná platební agentura, do jejíž práce ministerstvo zemědělství nezasahuje. Podle agentury ke střetu zájmu nedochází,“ uvedl mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
„Rozhodnutí o pozastavení proplácení dotací je zcela v kompetenci jednotlivých poskytovatelů dotací. Ti jsou současně vázáni podmínkami stanovenými v jimi vydaných rozhodnutích o poskytnutí dotace. Případné pozastavení plateb by tedy museli v konkrétním případě řádně odůvodnit. Ministerstvo financí nemá pravomoc rozhodnutí poskytovatelů dotací ovlivnit,“ vysvětlil mluvčí financí Zdeněk Vojtěch.
Nové projekty nikomu
V minulých měsících se objevila informace, že fond neproplácí po 2. srpnu loňského roku, od kdy evropská pravidla o střetu zájmu platí, Agrofertu nové projekty z Programu rozvoje venkova. Podle mluvčí se ale neproplácí žádný z nových projektů všech žadatelů.
Střet zájmů v Bruselu: o kolik se hraje peněz? Jen loni bral Agrofert na zemědělských dotacích 903 milionů
Číst článek
„Ještě upřesňuji k projektům Programu rozvoje venkova - SZIF po datu 2. srpna 2018 neproplatil holdingu Agrofert ani jinému žadateli žádný nový projekt, proplácí pouze starší projekty,“ dodala.
Žádosti na nové projekty z tohoto programu fond totiž přijímal v říjnu loňského roku a ještě ani neproběhlo jejich schválení. K tomu by mělo podle Novákové dojít až v srpnu letošního roku.
Mluvčí holdingu Agrofert Karel Hanzelka se nechtěl k možnému preventivnímu neproplácení vyjadřovat. „Nezlobte se, do doby rozhodnutí Evropské komise a jasných a nezpochybnitelných informací se k tomuto tématu nebudeme vyjadřovat,“ uvedl na dotaz iROZHLAS.cz.
V případě, že by se možný Babišův střet zájmů potvrdil, Česko by mohlo o část evropských peněz, které už koncernu Agrofert vyplatil, přijít. Fond přitom obecně poté peníze vymáhá po žadateli o dotaci, pokud se prokáže, že chyba byla na jeho straně.
„V tuto chvíli ale v souvislosti se střetem zájmu nelze předjímat. V současné době stále čekáme na výsledky auditu,“ uvedla Nováková.
Zároveň poukázala na případ šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka, který seděl v představenstvu holdingu Agrofert a zároveň dohlížel na rozdělování dotací jako člen dozorčí rady SZIF. Česku původně hrozilo vracení více než 20 milionů korun, Evropská komise ale nakonec od pokuty upustila.
Organizace Transparency International označil postoj fondu za zarážející. „Jakožto nezávislá agentura až podezřele upřednostňuje zájmy Agrofertu před zájmy daňových poplatníků. Fond vůbec nebere v potaz informace o ovládající roli premiéra Andreje Babiše a nezodpovědně rozhazuje peníze českého státu. Nasnadě je scénář, že SZIF chce bagatelizovat celou kauzu a nechat občany zaplatit případnou škodu,“ uvedl analytik organizace Milan Eibl.
Možný střet zájmů premiéra
- V lednu proběhla v Česku auditní mise z Bruselu, během které auditoři navštívili právě SZIF, ale také například ministerstvo práce, kde se zajímali o takzvané měkké projekty, nebo ministerstvo pro místní rozvoj a pražský magistrát.
- Výsledek prověrky má být znám do poloviny května. Aktuální stav nechce Brusel komentovat. Sám Babiš možný střet zájmů opakovaně odmítl.
- Možným střetem zájmů Babiše se zabývá také Městský úřad v Černošicích, který by měl rozhodnout v následujících měsících. Už jednou přitom verdikt vynesl, Babiš se proti němu ale odvolal na středočeský krajský úřad. Ten celou věc vrátil zpět Černošicím.
