206 firem na blacklistu. Úředníci dostali návod, jak při rozdělování dotací předejít střetu zájmů

Většina firem, které na seznamu figurují, spadá pod holding Agrofert | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Celkem 206 firem figuruje na seznamu českých úřadů kvůli vyplácení unijních dotací, zjistil server iROZHLAS.cz. Dokument vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Janou Maláčovou z ČSSD jako pomůcku pro úředníky, aby se zamezilo střetu zájmů. Jsou na něm hlavně podniky z holdingu Agrofert, který patří do svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle resortu jde o preventivní opatření kvůli auditnímu šetření Evropské komise.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Účelem seznamu je zajištění dodržení § 4b a § 4c zákona o střetu zájmů. V seznamu jsou uvedeny obchodní společnosti, v nichž mají alespoň 25 procent obchodního podílu veřejní funkcionáři, kteří jsou členy vlády nebo vedoucími ústředních správních úřadů, v jejichž čele není člen vlády či jimi ovládané osoby,“ vysvětlil serveru iROZHLAS.cz Jan Brodský z tiskového odboru ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Brusel požaduje vrátit 1,16 miliardy kvůli chybám v zemědělských dotacích. Česko chce smírčí řízení

Číst článek

Ve zmíněných paragrafech se píše, že firma, kterou vlastní alespoň ze čtvrtiny člen vlády, nesmí čerpat dotace nebo investiční pobídky. Zároveň se takový podnik nemůže účastnit veřejných zakázek, v opačném případě ho mají úřady ze soutěže vyřadit.

Soupis má tak podle Brodského sloužit jako pomůcka pro úředníky resortu, kteří ho porovnávají se seznamem zájemců o evropské dotace z operačního programu Zaměstnanost.

Důvodem je prevence. „Je využíván rovněž pro účely ověření, že při zadávání veřejných zakázek v projektech financovaných z operačního programu nedošlo k porušení § 4b zákona o střetu zájmů,“ upřesnil.

Hüner i Mládek

Seznam, který má server iROZHLAS.cz k dispozici, čítá celkem 206 firem. „Jsou v něm veškeré obchodní společnosti, které byly vlastněny veřejnými funkcionáři k 9. únoru 2017, kdy § 4c zákon o střetu zájmu vstoupil v účinnost, až do roku 2019,“ přiblížil Brodský.

Přehled obsahuje název firmy a identifikační číslo (IČ), koncového vlastníka ministerstvo neuvádí. Redakce tento údaj doplnila, a to s pomocí veřejných informací v obchodním rejstříku a služby Cribis, která obsahuje data o podnikatelských subjektech i fyzických osobách.

Většina ze subjektů v seznamu spadá pod holding Agrofert nebo skupinu SynBiol, která sdružuje Babišův někdejší zdravotnický byznys, případně nemovitosti jako farmu Čapí hnízdo.

Konkrétně jich je v přehledu 195 z celkových 206. Figurují zde například pekárenská společnost Penam, u níž se už dříve pozastavily dotace na linku na toastový chléb, Vodňanské kuře, Kostelecké uzeniny nebo Wotan Forest.

Pekárna Penam ve Strančicích | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Soupis ale obsahuje i další firmy. Třeba společnost Belva, kterou spoluvlastní bývalý ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO), nebo Český institut aplikované ekonomie, v němž má podíl jeho předchůdce ve funkci Jan Mládek (ČSSD). Ani jeden z nich už ve veřejné funkci, na kterou by se zákon o střetu zájmů vztahoval, nepůsobí.

Seznam nicméně není stoprocentně aktuální. Některé z uvedených podniků zanikly nebo je jejich původní vlastník prodal. To je třeba případ někdejší šéfky resortu průmyslu a obchodu Marty Novákové (za ANO), která se podílů v některých svých firmách po vstupu do vládní funkce vzdala. 

Vlastní iniciativa

Přehled firem, u nichž by úředníci měli zpozornět, vznikl v reakci na šetření Evropské komise už v polovině loňského roku. Tedy nedlouho poté, co do Česka dorazily předběžné závěry auditorů, které u současného premiéra konstatovaly střet zájmů.

„Vycházeli jsme z okruhu veřejných funkcionářů vymezených v § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, které veřejné funkce zastávali od 9. února 2017 do současnosti. Tyto osoby jsme prověřili ve veřejných rejstřících a v nástroji Arachne, který provozuje Evropská komise a který čerpá data z veřejných rejstříků, za účelem ověření, zda vlastní nějaký obchodní podíl. Co se týká holdingu Agrofert a SynBiol, vycházeli jsme rovněž z konsolidovaných účetních závěrek za jednotlivé roky, které jsou zveřejněny ve Sbírce listin.“

Jan Brodský (ministerstvo práce)

MPSV, které bylo jedním z auditovaných úřadů, podle Brodského dokument vytvořilo z vlastní iniciativy. „Ministerstvo práce je jako každý poskytovatel vázáno dodržovat § 4c zákona o střetu zájmů, a seznam slouží jako pomůcka k zajištění dodržování tohoto ustanovení,“ přiblížil.

Loni v listopadu navíc přišla z Bruselu první finální zpráva, která konflikt kvůli Agrofertu potvrdila. Auditoři došli k závěru, že Andrej Babiš nadále ovládá holding, který v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenských fondů.

Lex Babiš

Premiér na aktuální dotazy redakce, zaslané v textové zprávě, nereagoval. Jakékoli pochybení ale od počátku odmítá. „Platí, že jsem zcela vyhověl českému zákonu lex Babiš, který byl účelově přijat jen kvůli mojí osobě. Proto nejsem a ani nemůžu být v žádném střetu zájmů,“ prohlásil v minulosti opakovaně.

S výsledkem evropského auditu nesouhlasí ani holding Agrofert. „Náš postoj je stále stejný. Trváme na tom, že v oblasti dotací postupujeme přesně podle zákona, příslušných pravidel a uzavřených smluv,“ řekli serveru iROZHLAS.cz mluvčí Karel Hanzelka.

O černé listině podle svých slov nevěděl. „Nevíme, proč ministerstvo práce vstupuje do problematiky, kterou nemá ve své gesci. Nejsme s tímto úřadem v žádném jednání.“

Resort práce a sociálních věcí přiklepl koncernu Agrofert evropskou dotaci před čtyřmi lety. Unijní podporu ve výši necelých dvou milionů korun získala pardubická chemička Synthesia, peníze ale nakonec proplaceny nebyly.

Pardubická chemička Synthesia žádala o dotaci na vzdělávání zaměstnanců | Foto: Jakub STADLER / Empresa Media | Zdroj: Profimedia

Ministerstvo posléze podalo na podnik trestní oznámení, v žádosti o dotaci podle něj uvedl „nepravdivé nebo zkreslené“ údaje. Policie ale podezření ze spáchání trestného činu nezjistila.

Distribuce seznamu

MPSV seznam firem, jejichž vlastníci mohou být ve střetu zájmů, předalo k dalšímu využití i ministerstvu pro místní rozvoj. „Byl poskytnut dle zásad dobré a efektivní spolupráce,“ vysvětlil Brodský.

Zákon na míru? Změna v návrhu by pomohla Babišovu střetu zájmů. Ministerstvo to odmítá

Číst článek

Úřad Kláry Dostálové (za ANO) se nechtěl k soupisu vyjadřovat. „Vzhledem k tomu, že jde o interní dokument, obsah, účel ani důvod vzniku nemůže ministerstvo pro místní rozvoj komentovat,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí Vilém Frček.

Ministerstvo však přehled rozeslalo i některým dalším úřadům, které evropské dotace vyplácí a na nichž současně probíhal audit Evropské komise. „Seznam máme a pracujeme s ním,“ reagovala například mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Naproti tomu třeba ministerstvo průmyslu a obchodu seznam nemá. „Podle mých současných informací věcně příslušná sekce evropských fondů seznam firem, který vytvořilo MPSV v souvislosti s auditem EK ke střetu zájmů, neobdržela,“ uvedla na dotaz redakce mluvčí Štěpánka Filipová.

Zda budou seznam úředníci skutečně používat, je na rozhodnutí každého resortu. Evropské dotace vyplácené z unijního sociálního fondu a fondu pro regionální rozvoj v případě holdingu Agrofert ministerstva už dříve jako preventivní opatření pozastavila.

Oproti tomu zemědělské dotace může koncern čerpat dál. Státní zemědělský intervenční fond, který je vyplácí, loni v listopadu oznámil, že na střet zájmů změnil právní názor a zadržované platby odblokoval. Zda je Brusel Česku proplatí, přitom není jisté.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme