Náměstek ministerstva průmyslu o dotacích na školicí střediska: Všimli jsme si, že nás podvádějí

Stát rozdělil na dotacích na školicí střediska miliardy. Část příjemců si ale za peníze opravovala domy či stavěla nové. A po třech letech, kdy měli podle podmínek dotace provozovat školicí střediska, je legálně pronajímají či prodávají. „My jsme si toho všimli, že nás podvádějí,“ řekl Radiožurnálu Marian Piecha, náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO), jenž má fondy EU na starosti.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V minulém období 2007 až 2013 jsme podnikatelům příliš věřili, říká náměstek Piecha. Ilustrační foto | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Proč vlastně ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje vznik firemních školicích středisek?
Uvědomujeme si, že technické vzdělávání je problémem České republiky, a podporou školicích zařízení ve firmách chceme zvednout kvalitu vzdělávání a umožnit podnikatelům, aby si zaučili vlastí kvalitní zaměstnance na svých strojích.

Stát utratil miliardy za školicí střediska. Nyní z nich jsou kanceláře, jídelny, sklady i penzion

Číst článek

Zeptám se na konkrétní příklady: výrobně a prodejně tapet jste poslali na školicí středisko čtyři miliony, bezpečnostní agentuře dva miliony, firmě zabývající se rozvody energií 14 milionů, stomatologické akademii 22,8 milionu. Většina šla z fondů EU, 15 procent z českého rozpočtu. Jaký mají tyto příklady přínos pro stát?
To jsou projekty z minulého programovacího období 2007 až 2013. Tam jsme byli mnohonásobně štědřejší. V té době se k tomu přistupovalo takto: proč by firma, která vyrábí tapety, neměla mít školicí středisko. Tam byly aktivity dvě – na školení vlastních zaměstnanců, aby obsluhovali stroj kvalitně a nedělali zmetky, a pak šlo ještě školit zákazníky, třeba ty tapetáře, aby lepili tapety kvalitně a efektivně zase u svého zákazníka.

Myslíte si, že firmy bez školicích středisek nedokážou proškolit své zaměstnance?
Asi dokážou, ale v tom je celý problém. Firmy si stěžují na kvalitu středního školství, a především na praxi studentů. A tohle je z pohledu MPO řešení: aby studenti středních škol šli do praxe a vzdělávali se i ve firmách. V Německu je duální vzdělávání z poloviny ve firmách a my potřebujeme vybudovat infrastrukturu ve firmách, aby se tam středoškoláci mohli učit.

Ptám se na to proto, že řada podnikatelů pár let po získání dotace školicí střediska ruší a v budovách postavených nebo opravených za veřejné peníze si dělá, co chce. Když se vrátím ke konkrétním příkladům: ze školicího střediska ve výrobně tapet je ubytovna, firma zabývající se rozvody energií má ze školicího střediska zasedačku za 14 milionů, stomatologická akademie má privátní zubní kliniku, bezpečností agentura penzion, ve kterém stát zaplatil z části chatu i vytápění a parkoviště. Takže školicí střediska v těchto případech evidentně nebyla pro firmy tak nutná, aby suplovala nedostatky středního školství.
Ano, některé firmy spíš než na školení svých zaměstnanců myslely na to, jak zrekonstruovat objekty, které nijak nevyužívaly. Typicky jsou to chaty ROH a další rekreační střediska. Firmy se mylně domnívaly, že když z toho udělají školicí středisko, že si pomůžou.

V minulém období 2007 až 2013 jsme podnikatelům příliš věřili, proto jsme pro aktuální programovací období 2014 až 2020 podmínky změnili, aby se tyto případy neopakovaly. Kdybychom se dnes bavili o tom penzionu, tak bychom podpořili pouze tu učebnu a vybavení, nikoli místnosti, kde se lidé ubytovávají.

Dnes by z programu na školicí střediska nešlo rekonstruovat celý objekt jako rekreační chatu, pouze tu školicí místnost. Navíc je dnes dotace jen do výše 200 tisíc eur, v průměru je to 2,5 milionu korun. A dobu udržitelnosti (povinná doba, po kterou musí středisko školit) jsme zvedli na pět let.

‚De facto se nečerpá‘

Pak jste ale tuto lhůtu zase snížili zpět na tři roky…
Já to vysvětlím. Po kritice, že firma počká tři roky a pak opravené školicí středisko prodá nebo změní jeho využití, jsme lhůtu zvedli na pět let. Ale teď jsme zjistili, že nové podmínky jsou už tak dokonalé, že nemusíme podnikatele trápit pět let, a zpátky jsem to zkrátil na tři roky.

Česko si v Bruselu vyjednalo ze všech zemí EU nejvyšší dotace, uvedl Babiš. Mají pomoct regionům

Číst článek

Přihlásilo se nám 38 projektů, všechny jsem s kolegy prošel a dám vám ruku do ohně, že tam nebude žádný podvod. A 38 projektů na celou republiku je tristně málo, protože podmínky jsou už tak přísné, že program se de facto nečerpá. Takže když dáme komfortní podmínky, část podnikatelů to zneužije. A když využijeme všechny nástroje, abychom se podvodu bránili, zájem firem výrazně klesá a není dostatek firem, které to martyrium chtějí podstoupit.

Třeba v Německu a Rakousku je udržitelnost i 25 let a dotace týkající se edukativní činnosti dostávají vesměs vzdělávací agentury nebo registrované školy. Proč je u nás dostává kdokoli? I výrobní podniky?
V Německu a Rakousku mají systém duálního vzdělávání, takže tam ta smlouva je postavena v kontextu vzdělávání učně v rámci poloviny docházky na střední školu. To se vůbec nedá srovnávat se systémem vzdělávání v ČR, co se týče firem. My jsme úplně na počátku. Tady byl systém postaven jen na středních školách a my tímto programem chceme přiblížit učně středních škol více k praxi. Ten systém není dokonalý, ale nějakým způsobem se zlepšuje.

Tříletá povinná lhůta, po kterou podnikatel musí v dotovaném středisku školit, je nejnižší doba povolená Evropskou komisí. Proč jste zvolili právě ji?
Firmy rostou docela dynamicky a neumím si představit, že budeme dávat delší termíny, než stanovuje samotný Brusel.

Deset procent

Jak zjišťujete, jestli podnikatel během těchto povinných tří let vůbec školí?
U každého projektu administrativně kontrolujeme předloženou dokumentaci.

Takže vycházíte z toho, co vám o školeních posílá sama firma. Ověřujete tyto zprávy na místě?
To jen na základě automaticky generovaného vzorku, což je deset procent projektů.

„My jsme si ten systém nevymysleli, to jsou podmínky Evropské komise.“

Marian Piecha (náměstek ministra průmyslu a obchodu)

Jen deset procent? Je to podle vás dost?
My jsme si ten systém nevymysleli, to jsou podmínky Evropské komise. My sami jsme kontrolováni Nejvyšším kontrolním úřadem, auditním orgánem ministerstva financí, evropským účetním dvorem a dalšími evropskými institucemi. A pokud oni odsouhlasí, že vzorek deseti procent je v pořádku, tak je v pořádku.

Radiožurnál při mapování dotačního systému narazil na případ, kdy firma z Lovosic dostala 28 milionů korun. V průběhu doby udržitelnosti s ní kvůli dluhům zahájil soud insolvenční řízení, majitel si přepsal trvalé bydliště do stodoly, kam si chovatel koní ukládá balíky sena, a firmu prodal. Podle správy sociálního zabezpečení a insolvenčního správce neměla firma zaměstnance a nevykonávala žádnou podnikatelskou činnost. Přesto jste se spokojili s tím, co firma sama o sobě tvrdila: že školí. Prověrku na místě jste neudělali.
Když nám dáte podklady, ten případ prověříme.

Současné programové období dotací na školicí střediska letos končí. Počítáte s ním i na další roky?
Nějaký princip školicích středisek chceme určitě zachovat. Musíme se to naučit a najít správný poměr, kdy dotace bude dávat smysl a zároveň budou takové podmínky, že podnikatelé ji nebudou zneužívat. Ale chtěl bych ukázat hlavně na ty dobré projekty a motivovat podnikatele, že čerpat dotace á smysl.

Když budeme ukazovat jen ty špatné, čeho docílíme? Polovina posluchačů si řekne, že všichni v dotacích podvádějí, začnu podvádět též, a tady bych je chtěl vyvést z omylu, protože všechny postihujeme – podmínky kontrolujeme a podvodníci končí na finančním úřadě. Chci motivovat ty, kteří to myslí dobře a mají připravené projekty, aby je podali, protože peněz v dotacích na účely podpor podnikání je tady hodně.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme