Po toastech i hnojivo. Dotaci 50 milionů má vrátit podle Evropské komise také Lovochemie

Jiný operační program, stejný rukopis. Kromě linky na toastový chléb Penam našla Evropská komise chyby také v 50milionové dotaci pro Lovochemii holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Ani tento projekt nebyl podle unijních kontrolorů inovativní. Na rozdíl od Penamu české úřady v případě severočeské chemičky přistoupily na výtky Bruselu a projekt dobrovolně vyjmuly z evropského financování. Budou peníze vymáhat zpět?

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise našla chyby také v dotacích pro Lovochemii | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pořízení nových technologií i know-how. Alespoň tak společnost Lovochemie v roce 2012 popisovala dotační projekt, na který žádala z evropského rozpočtu příspěvek ve výši 50 milionů korun. Cíl měla jediný: inovovat výrobu ledku vápenatého, tedy dusíkatého hnojiva používaného běžně v zemědělství.

DOKUMENT: Babiš porušuje zákon o střetu zájmů, trvá na svém Evropská komise. Prostudujte si celý dopis

Číst článek

A peníze severočeská chemička nakonec přes ministerstvo průmyslu a obchodu, které dotace na inovační projekty vyplácí, získala. Jenže po prověrce unijních auditorů se ukázalo, že Lovochemie neměla na euromiliony nárok. Důvod? Vylepšené hnojivo totiž v té době vyráběla už jiná dceřinka Agrofertu, a sice slovenská společnost Duslo.

„Vzhledem k tomu (…) zastávají auditoři REGIO (generální ředitelství Evropské komise odpovědné za regionální politiku – pozn. red.) názor, že projekt nepřináší žádnou inovaci,“ píše se v aktuálním dopise, ve kterém Evropská komise shrnuje výsledky auditního řízení. Server iROZHLAS.cz dokument zveřejnil už dříve v plném znění.

Lovochemie přitom o slovenské výrobní lince, na kterou mělo Duslo patent, věděla. Ba co víc: v žádosti o dotaci tím argumentovala ve svůj prospěch. „Ve snaze prokázat existenci funkčního prototypu a vzorku produktu žadatel uvedl, že společnost Hnojiva Duslo vlastní funkční výrobní linku a vzorky, protože daný produkt již vyrábí,“ stojí v dokumentu.

Podkopání férovosti

Projekt Lovochemie proto podle Evropské komise nesplnil podmínky pro udělení dotace. „Projektová žádost měla být z dalšího hodnocení vyloučena jako nezpůsobilá,“ uvádí v nejnovějších materiálech. Auditoři u projektu objevili také prohřešky, které podle nich podkopávají „transparentnost, rovné zacházení a spravedlivé výběrové řízení“.

Unijní kontroloři poukazují například na nesrovnalosti kolem hodnotitelů, kteří měli za úkol připravit podkladové materiály pro výběrovou komisi. Projekt totiž na ministerstvu průmyslu a obchodu prošel jen velmi těsně, a to na základě dvojice posudků, které mu přiřkly 45, respektive 46 bodů, tedy minimum nutné pro schválení.

Jenže posudky ve skutečnosti vznikly hned čtyři, jak se auditoři později dopátrali. A jeden z nich navíc projekt výslovně nedoporučoval. Už ve svých předběžných závěrech proto Evropská komise požadovala finanční korekci, tedy vratku 50milionové dotace. Peníze byly totiž již vyplaceny z unijního rozpočtu.

Lovochemie, Lovosice | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

České úřady se ovšem bránily tím, že „pokud by se měly brát v potaz pouze dříve neexistující produkty a projekty, absorpční kapacita operačního programu by byla velmi limitovaná“. A i kdyby prý vzaly některé připomínky Bruselu v úvahu, projekt podle nich mohl na podporu stejně dosáhnout.

Česká strana odmítla také výtky ohledně jednotlivých hodnotitelů. Do Bruselu napsala, že šlo o odborníky s mnohaletou praxí, kteří navíc prošli příslušným tréninkem v hodnocení projektů a kteří se i nezávisle na sobě shodli na tom, že projekt doporučí ke schválení.

Prověrka dalších projektů

  • V auditním řízení Evropské komise se nehraje jen o střet zájmů. Brusel během kontrolní mise kontroloval také vzorek vybraných projektů – a ten ukázal 67% chybovost. Nařídil proto prověřit i další, dosud nezkoumané projekty.
  • Mezi nově ohrožené projekty patří například „zvýšení inovačních aktivit“, na které čerpá Výzkumný ústav organických syntéz z erárních peněz 20 milionů korun. Jde o jeden z pětice projektů, u kterých mají podle Bruselu české úřady podobně jako u Penamu prověřit, zda jsou skutečně inovativní.
  • Aktuální rozbor adresovaný ministerstvu pro místní rozvoj, které odpovědi pro Brusel koordinuje, doručila Evropská komise zatím v anglickém znění. Dopis má osm stran a je opatřený dalšími 198 stránkami příloh. Nyní se čeká na českou verzi dokumentu. Až ji Brusel zašle, Česku začne běžet tříměsíční lhůta, během níž musí informovat, jak uvádí do praxe zbývající doporučení, která zůstávají stále otevřená.

A co se týče čtvrtého, nedoporučujícího posudku? „Vzhledem k celkovému hodnocení se projekt nedoporučuje k financování. Nicméně pokud by se vypořádaly některé připomínky, jsem si jistý, že by získal potřebné skóre,“ citují české úřady posledního hodnotitele ve snaze odrazit výtky kontrolorů.

Nesouhlas tuzemské úřady vyjádřily také v případě procesu hodnocení. Nelíbilo se jim, že ho Brusel tak „radikálním způsobem“ napadá až nyní. Projekt Lovochemie totiž pochází z minulého dotačního období, které probíhalo v letech 2007 až 2013. „Je proto zarážející, že se zpochybňuje až po sedmi letech,“ přeříkávají kontroloři jejich obranu.

Vratka dotace

Evropskou komisi ale argumenty českých úřadů nepřesvědčily, na svých závěrech trvala také v závěrečné auditní zprávě. Nechala si k tomu dokonce zpracovat dva nové externí posudky – ani u jednoho z expertů projekt neprošel.

Stejný byl přitom případ výrobní linky na lepší toastový chleba Penam, na který společnost získala dotaci ve výši 100 milionů korun. Také tady došli unijní auditoři k závěru, že projekt nebyl inovativní, a musí tak evropskou podporu vrátit.

Jenže tady podobnost dotačních projektů končí. Zatímco u Penamu nechtějí české úřady přiznat chybu a výsledky evropské prověrky nadále zpochybňují, v případě Lovochemie se již vzdaly a projekt – i přes svůj nesouhlas – vyjmuly z evropského financování.

„Nicméně to nebrání řídícímu orgánu (ministerstvu průmyslu a obchodu – pozn. red.) vyjádřit svůj názor na dané zjištění. Byl to bezprecedentní zásah do hodnotícího procesu,“ připojila k tomu česká strana. Stěžovala si rovněž na to, že jí Evropská komise posudky nedala k dispozici.

„Zjištění je uzavřeno,“ označila posléze Evropská komise dvacetistránkovou pasáž týkající se starší dotace pro Lovochemii. Ta měla z evropských fondů na „komplexní inovaci výrobních postupů“ čerpat celkem 50 milionů korun.

Chybné projekty

Podle unijních dokumentů ovšem české úřady vyjmuly z evropského financování v případě operačního programu Podnikání a inovace z let 2007 až 2013 celkem 4 624 662 eur, tedy přes 124 milionů korun. Zda se do toho započítaly i další chybné projekty, není jasné.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu, které za dané dotační projekty zodpovídá, Štěpánka Filipová odpovědi na dotazy serveru iROZHLAS.cz do uzávěrky textu nedodala. Na otázky zatím nereagoval ani šéf resortu Karel Havlíček (za ANO).

Karel Havlíček | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Redakce se ptala hlavně na to, zda bude nyní ministerstvo příslušnou částku od Agrofertu vymáhat. Havlíček totiž v uplynulých dnech v souvislosti s dotací pro Penam tvrdil, že pokud se pochybení potvrdí, bude ministerstvo peníze od holdingu ze svěřenského fondu premiéra chtít zpět.

„Tam není jiná cesta, odpustit se to nedá. Takhle se chováme ke každé firmě,“ prohlásil Havlíček. Z jeho pohledu však není věc ještě uzavřena.

Jakékoli pochybení od začátku odmítá také holding Agrofert, a to i v případě dotačního projektu Lovochemie. „I tuto dotaci považujeme za způsobilou, splnili jsme všechny podmínky dotačního titulu, vše samozřejmě úřady zkontrolovaly a nevidíme důvod, proč bychom měli podporu vracet,“ uvedl mluvčí koncernu Karel Hanzelka.

Zmiňované auditní řízení se týká čerpání dotací ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti. V první polovině příštího roku by mělo být jasno také ve druhém, tedy zemědělském auditu, jehož předběžné závěry premiérův střet zájmů rovněž potvrdily.

ČASOVÁ OSA

  • Únor 2017 – Andrej Babiš (ANO) coby tehdejší ministr financí vkládá holding Agrofert do svěřenských fondů
  • Květen 2017 – Andrej Babiš končí ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) coby ministr financí
  • Září 2017 – Zákon o střetu zájmů začíná být účinný
  • Prosinec 2017 – Andrej Babiš se stává premiérem menšinové vlády s ČSSD
  • Srpen 2018 – Začíná platit přísnější evropské nařízení o střetu zájmů
  • Listopad 2018 – Evropská komise se začíná z podnětu protikorupční organizace Transparency International zabývat možným střetem zájmů Babiše kvůli eurodotacím pro Agrofert
  • Prosinec 2018 - Andrej Babiš píše tehdejšímu eurokomisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi, že bude na vládě chodit při projednávání eurodotací z preventivních důvodů za dveře
  • Leden 2019 – V Česku probíhá auditní mise Evropské komise, která kontroluje dotace pro Agrofert
  • Červen 2019 – Evropská komise posílá do Česka předběžnou auditní zprávu, ve které konstatuje střet zájmů
  • Srpen 2019 – Česko rozporuje předběžnou auditní zprávu
  • Prosinec 2019 – Brusel posílá do Prahy konečné závěry prověrky, opět konstatoval střet zájmů
  • Květen 2020 – Česko reaguje na finální závěry Evropské komise
  • Říjen 2020 – Brusel v reakci kritizuje, že Česko Babišův střet zájmů dostatečně neřeší

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme