Rozjel se nový audit dotací pro Agrofert či firmy exministra Milka. ‚Nebyl tam žádný podvod,‘ říká

Mají miliardové obraty, přesto dosáhly na peníze určené pro nejmenší farmáře. Dotace na obnovu ovocných sadů, které braly i zemědělské velkopodniky, se dostaly do hledáčku Evropské komise. Ta celou záležitost oficiálně prošetřuje od 12. ledna, jak zjistil iROZHLAS.cz. Nový audit se týká projektů holdingu Agrofert, firmy agrobarona Gabriela Večeři či podniků exministra Jiřího Milka za 24 milionů. „Nebyl tam žádný podvod,“ brání se třeba Milek.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr zemědělství za ANO Jiří Milek, který řídí zemědělský velkopodnik Úsovsko | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

„Drobné to nejsou. Vrácení nepřipadá vůbec v úvahu,“ řekl pro server iROZHLAS.cz bývalý ministr zemědělství za ANO Jiří Milek, který stojí v čele koncernu Úsovsko. V podniku, který vyrábí například müsli tyčinky Fit či křupky Bersi, má i spoluvlastnický podíl.

Firmy z Agrofertu čerpaly dotace na ovocné sady pro malé podniky. Ministerstvo požaduje vrácení peněz

Číst článek

Na obnovu jabloňových sadů získaly jeho dceřinky Úsovsko AGRO a Úsovsko EKO v letech 2016 a 2017 ze státních peněz šest milionů korun. A to přesto, že zemědělský kolos se sídlem v Klopině na Šumpersku měl obrat přes dvě miliardy. Dalších 236 tisíc pak firmy inkasovaly na zavlažování stromků.

Ministerstvo zemědělství ovšem před třemi lety rozhodlo, že podniky musí podporu vrátit. Důvod? Na erární peníze neměly nárok. Resort v rámci vnitřní prověrky odhalil, že dotace na výsadbu nových sadů, určené původně pro nejmenší tuzemské farmáře, braly i některé velké agropodniky. A mezi nimi i Úsovsko.

Milek se brání tím, že ministerstvo tenkrát velikost žadatelů o dotace nerozlišovalo. Chybu tak vidí na straně úřadu. „Ve všech žádostech jsme zaškrtli, že jsme velká firma, přesto nám byla dotace vyplacena,“ pokračoval někdejší šéf resortu, jímž vedené společnosti se kvůli nařízené vratce obrátily i na soud.

Evropský audit

Nyní se do celé věci vložila i Evropská komise, která začala porušení dotačních pravidel prošetřovat. „Informovala Česko o zahájení formálního šetření dopisem ze dne 12. ledna adresovaným na ministerstvo zahraničí,“ uvedl pro iROZHLAS.cz mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Ačkoli jde o národní dotace, Brusel podle něj kontroluje soulad s unijními pravidly.

Malé a střední podniky

Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur (asi 1,3 miliardy korun). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Status MSP tak ztrácí až po dvou letech. To však neplatí v případě změny vlastnické struktury, kdy se firma spojí s větší skupinou. Pak status MSP ztrácí okamžitě ke dni transakce.

Oproti unijnímu auditu ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) se podle mluvčího prověrka tentokrát obejde bez kontroly přímo na místě. „Žádné šetření na úřadech se v současné době nepřipravuje,“ přiblížil Bílý s tím, že vše bude probíhat písemnou formou.

Kromě dvojice podniků Úsovska si Brusel podle ministerstva vyžádal podklady k projektům dalších pěti tuzemských zemědělských velkopodniků, které v letech 2016 a 2017 rovněž braly příspěvky spojené s ovocnými sady. Celkem tak prověřuje dotace za 24 milionů korun.

„Tato částka je v současné době ze strany ministerstva vymáhána od příjemců zpět. Nemá tak moc co prověřovat,“ upřesnil dále mluvčí resortu Bílý, který nynější kontrolu Evropské komise označil spíše za formalitu.

Dotace pro magnáty

Stejný osud jako Milkovy firmy stihl také trojici podniků holdingu Agrofert, tedy Sady CZ, M+A+J a Lužanskou zemědělskou. Na dotacích spojených s ovocnářstvím získaly v daných letech celkem 5,5 milionu. Koncern z Babišova svěřenského fondu přitom dosahuje ročně stomiliardových obratů.

„Trváme na tom, že v případě jakýchkoli dotací jsme vždy postupovali podle zákonů, příslušných pravidel a uzavřených smluv,“ řekl serveru iROZHLAS.cz mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka. Koncern – podobně jako Úsovsko – podal na rozhodnutí ministerstva správní žalobu. Soudní spor ale Hanzelka odmítl komentovat.

Dotace na sady v minulosti přitom brala také další holdingová firma, a sice Alimex Nezvěstice, jak upozornily Seznam Zprávy. Ta ale dotaci ve výši 1,4 milionu vracet nemusí. Podmínka, že příspěvek na ovocnářství může být udělen pouze malým a středním podnikům, totiž platila podle resortu až od roku 2015.

Přehled projektů, které Evropská komise prošetřuje, si můžete prohlédnout v následující tabulce. Seznam serveru iROZHLAS.cz poskytlo ministerstvo zemědělství. Informaci o koncovém vlastnictví doplnila redakce:

Do hledáčku Evropské komise se dostala také firma Pomona Těšetice, za kterou stojí miliardář Gabriel Večeřa. Vyplývá to ze seznamu kontrolovaných projektů, který redakci poskytlo ministerstvo zemědělství. Ovocnářský podnik ze Znojemska čerpal na dotacích podle údajů resortu přes milion korun.

Ivo Pokorný, ředitel podniku, který veřejné peníze použil na výsadbu nových meruněk, postup ministerstva kritizuje. Podle něj Pomona Těšetice při žádosti o dotaci nepochybila a peníze vracet nechce. „Prošlo to podrobnou kontrolou a po dvou letech přišli s tím, že se stala chyba. S tím nesouhlasíme,“ uvedl.

I on odmítl, že by dotace na ovocnářství měli brát výhradně malí a střední zemědělci, jak bylo původně zamýšleno. „Proč by se to mělo nechat malým firmám? Já tomu nerozumím. To je politické klišé. My živoříme nebo se máme stejně dobře jako všichni ostatní. Nechápu, proč bychom měli být trestáni,“ poznamenal.

Zmrzlá jablka

Podobné výtky měl také exministr Jiří Milek. Ovocnářská divize Úsovska podle něj utrpěla v posledních letech na jablkách milionové ztráty. „Protože to zmrzlo a částečně pobily kroupy. Takže takhle je výhodné pěstovat ovoce. Podpora ze strany našeho státu je absolutně nedostatečná,“ postěžoval si.

Proto podle svých slov nesouhlasí s tím, že by se dotace měla vracet. „A pokud se stát k tomu bude takhle stavět, my s tím skončíme. A budou tady k dispozici pouze polská jablka,“ doplnil Milek. Pěstování ovoce se zemědělcům v Česku podle něj vesměs nevyplatí.

Krupobití poškodilo i jablka (na snímku) miliardáře Gabriela Večeři, jehož firma musí rovněž vracet ovocnářské dotace | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Milek působil ve funkci ministra za hnutí ANO od prosince 2017 do června 2018. Že by interní šetření v té době – vzhledem k vazbám na Úsovsko – úmyslně blokoval, odmítl. 

Resortní prověrka ovocnářského dotačního programu se rozběhla krátce po jeho odchodu. „Vy novináři hledáte ve všem účel, že si chtěl člověk pomoct, ale tak to není,“ dodal.

Soudní tahanice

Mezi příjemci ovocnářských dotací kontrolovaných ze strany Evropské komise, o kterých s odkazem na nejmenované zdroje informoval také Deník N, se ocitly rovněž RBQ sady. Společnost patřící do skupiny velkoprodejce ovoce a zeleniny Čerozfrucht získala z peněz určených malým zemědělcům přes 11 milionů korun.

„Máme jabloňové a hrušňové sady. Ohledně dotací se ale prosím obraťte na pana majitele,“ řekla serveru iROZHLAS.cz hlavní ovocnářka firmy Jana Balcárková.

Jaromír Hnilica, vlastník koncernu, jenž měl podle účetní závěrky v roce 2019 obrat 7,7 miliardy korun, ale na dotazy i přes urgence zatím nereagoval.

Ovocnářka Jana Balcárková s hercem Markem Vašutem v mediální kampani pro řetězec prodejen s potravinami | Zdroj: Facebook.com/lidlcesko

A také zbylé firmy se podobně jako Úsovsko a Agrofert kvůli nařízené vratce soudí. Správní žalobu na ministerstvo zemědělství podaly u Městského soudu v Praze. „Soudní řízení dosud probíhá,“ přiblížil mluvčí resortu Bílý, podle něhož by šetření Evropské komise nemělo mít na spor vliv.

Obecně soud ve správním řízení nejdříve vyzve účastníky sporu, aby se k celé záležitosti vyjádřili. Například v případě podniku Sady CZ to už proběhlo. „Ve věci vámi uvedeného žalobce bylo již vyjádření žalovaného soudu doručeno, na toto vyjádření reagoval žalobce replikou,“ popsal mluvčí soudu Adam Wenig. Čeká se tak na soudní jednání.

Pokud ovšem zmíněné firmy dotace nevrátí, zaplatí to nakonec český stát, jak připomíná agrární analytik Petr Havel. „Jestliže byla dotace určena pro malý a střední podnik a čerpaly ji velké firmy, tak je to samozřejmě porušení dotačních pravidel,“ popsal.

Tuzemský ovocnářský byznys by si ovšem podle Havla zasloužil větší dotační injekci. „A je jedno, jestli by šlo o velký podnik. Vlastního ovoce máme opravdu málo. Ale i velká firma musí samozřejmě respektovat pravidla. A pokud je nesplňuje, tak na dotaci prostě nárok nemá. To platí i pro tu malou firmu,“ doplnil analytik.

Problémové dotace

Prověrku dotací spojených s ovocnými sady Evropská komise avizovala v tiskové zprávě loni v prosinci. Ve stejném dokumentu oznámila záměr zkontrolovat příspěvky na pojištění úrody a hospodářských zvířat, na něž – opět místo nejmenších zemědělců – dosáhly i dceřiné společnosti některých velkých koncernů.

Audit ke střetu zájmů

  • Vedle prověrky ovocnářských projektů běží stále unijní audity dotací pro holding Agrofert kvůli střetu zájmů premiéra. První z nich již konflikt definitivně konstatoval. Koncern podle dokumentu neoprávněně získal třeba stomilionovou dotaci na toastový chléb Penam.
  • Střet zájmů potvrdily také předběžné závěry kontrolorů v případě čerpání zemědělských dotací. Zda tento názor auditoři zopakovali také v aktuální reakci, ale ministerstvo zemědělství nechce říct.
  • Od Evropské komise totiž koncem února obdrželo takzvané formální sdělení, jak upozornily Hospodářské noviny. „Sdělení je nadále Evropskou komisí označeno za důvěrné, protože auditní šetření stále pokračuje,“ uvedl mluvčí resortu Vojtěch Bílý.

„Hodnocení komise odhalilo, že tato podpora byla již v minulosti přidělena příjemcům, kteří byli českými úřady chybně označeni za malé a střední podniky, ačkoli šlo ve skutečnosti o velké firmy,“ napsala Evropská komise.

Server iROZHLAS.cz na tento problém upozornil už v roce 2018. Mezi příjemce dotací, které malým a středním farmářům rozděloval Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond na pojištění plodin a zvířat, se ocitly i podniky z holdingu Agrofert, Agro Měřín Gabriela Večeři či Agro 2000.

Ministerstvo zemědělství, tehdy vedené Jiřím Milkem, vzápětí slíbilo, že celou věc prověří. Ačkoli posléze resort došel k závěru, že garanční fond nepochybil, pravidla upravil tak, aby vyhrazené peníze čerpali skutečně jen malí zemědělci. Odkazoval se přitom na právní analýzu, kterou ovšem odmítl zveřejnit.

Pokud by totiž fond potvrdil, že dotace vyplatil neoprávněně, firmy by musely peníze vrátit. Stejně jako nyní v případě ovocnářských dotací.

Evropská komise nicméně ve svém prosincovém prohlášení také uvedla, že povolila, aby příspěvky spojené s ovocnými sady čerpaly v Česku nově také velké firmy. Stát pro ně vyhradil 73,4 milionu eur, tedy v přepočtu asi 1,9 miliardy korun.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme